Souboje dvouplošníků s draky a kronika války, která se nikdy neodehrála, František Novotný: Valhala
 |
Cyklus vydaný nakladatelstvími Triton a Argo pod souhrnným názvem Valhala je bezesporu životním dílem Františka Novotného. Druhé vydání přináší celý komplet obsažený ve více než tisícistránkové vázané knize. Na charakteristiku tohoto díla by přitom stačila pouhá dvě slova – legendární a fenomenální.
Cyklus tvoří celkem tři knihy: Dlouhý den Valhaly, Další den Valhaly a Konečný den Valhaly. První kniha byla vydána v roce 1994, na druhou se čekalo dlouhých osm let, třetí pak spatřila pulty knihkupectví v roce 2007. Dlouhý den Valhaly se rodil v devadesátých letech, která českým autorům příliš nepřála, a tak i Novotný sáhl po pseudonymu – Frank N. Skipper, přičemž se vzhledem k jeho povolání kapitána námořní plachetnice jednalo o „malý soukromý vtípek“, který měl původně dojít dokonce tak daleko, že se chtěl Novotný uvést v knize jako překladatel.
Valhala je velmi originálně pojatou kronikou pokrývající období od první světové války až téměř po současnost. Německá strana se rozhodne během druhé světové války upsat duši ďáblu a spolčí se se Súrtem, který je ve starogermánském pantheonu obdobou Satana. Propuká boj, v němž na jedné straně stojí Němci podporovaní draky a dalšími nemrtvými a démonickými bytostmi (to vše za „pouhých“ sto milionů mrtvých duší dodaných do podsvětí!), na druhé pak Grímní (neboli Odin) se Spojenci a armádou hrdinů z Valhaly.
Dlouhý den Valhaly
Dlouhý den Valhaly byl Novotného odpovědí na západní fantastiku své doby – průměrná a braková produkce vtrhla do Čech jako záplavová vlna a doslova spláchla veškeré české spisovatele. Vzniklo dílo, které mělo být parodií na tuto vlnu; které mělo hrdinské příběhy dohnat až na hranu absurdity. Konečný výsledek je však zcela jiný – hutná epická fantasy velmi ponurého tónu prosycená syrovými popisy a zvířecí magií.
Hlavní hrdina, německý pilot Armin von Gallowitz, je po svém sestřelení přiveden do bájné Valhaly. Na jeho poslední pozemské cestě ho provází Valkýra Reginleif, která má s nebohým pilotem velké plány – kromě toho, že ho vykleští, se zajímá o meč, který dokáže otevřít bránu mezi naším světem a Valhalou. Autor dal příběhu velmi atraktivní kulisy a zejména boj dvouplošníků proti drakům je popsán způsobem, který bere dech. Čtenář se setká i s Thorem, Lokim a dalšími postavami známými ze severské mytologie. Tyto kulisy však hostí představení mnohem větších rozměrů – soupeření o moc mezi bohy v dalším soudném dni – Ragnäroku, a zároveň boj o otevření brány díky takzvanému dvojnému kouzlu, ve kterém hraje významnou roli i proradná valkýra.
František Novotný v pěti bodech
- František Novotný se narodil 15. 3. 1944 v Brně. Vystudoval gymnázium a následně obor technická kybernetika na elektrotechnické fakultě VUT v Brně.
- Jeho profesní kariéra byla bohatá – od práce na jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích, pracovníka výpočetního střediska, až přes profesionálního kapitána námořních plachetnic, spisovatele a překladatele.
- V roce 1983 se Novotný zapojil do fandomu. Do roku 2008 vydal větší množství povídek, přičemž za povídku Legenda o Madoně z Vrakoviště (1985) získal Cenu Karla Čapka Mlok.
- V oblasti sci-fi a fantasy vydal kromě Valhaly tři povídkové sbírky (Nešťastné přistání , 1988, Bradburyho stín, 1991, a Ramax , 1992 – oceněna Mlokem) a dva romány ( Prsten od vévodkyně, 2011, a Křižník Thor, 2012).
- Publikoval také knihy z oblasti literatury faktu, bohatý je i seznam jím přeložených knih (zejména o lodích a modelářství). Jeho texty vyšly také v Neviditelném psu, Magazínu Fantasy & Science Fiction nebo Pevnosti.
Dlouhý den Valhaly v sobě kloubí velmi atraktivní a neotřelý námět se skvělým řemeslným zpracováním. Novotný vsází na popisný styl s důrazem na detaily. Kromě líčení bitev se však nebojí ani otevřených sexuálních scén (byť mnohdy poměrně poeticky popsaných). Navíc – sex zde úzce souvisí s magií. Příběh, který se na počátku zdá být dosti lineární, se postupně stává zamotaným klubkem díky hrátkám s časem – ve Valhale se každý nový den začíná „odznova“ a díky dvojnému kouzlu se zacyklí také pozemský čas (mezi roky 1942 – 1991).
Další den Valhaly
Druhá kniha je od prvního dílu diametrálně odlišná. Nacisté naplní smlouvu se Súrtem, brána mezi světy se otevře dokořán, čas se zacyklí. Zbytky spojenců utíkají na Antarktidu, která se díky změně klimatických podmínek stane obyvatelnou, a také je nedotknutelným kontinentem pro „zlé síly“. Další den Valhaly je kronikou, která popisuje veškeré důležité události od druhé světové války až do konce časového cyklu. Čtenář se setká s řadou reálných historických osobností, přičemž významnou roli sehrají i zástupci naší malé země (mimo jiné Baťa nebo americký špion Havel).
Novotný vytvořil alternativní historii, do které místy prosakuje skutečný svět tak, jak ho známe. Děj je velmi spletitý, ale bez větší akčnosti. Autor vyvětluje reálie a princip dvojného kouzla a četba jeho vyprávění vyžaduje vysokou míru pozornosti, neboť každý detail je podstatný a vše souvisí se vším. Významnou roli v celém příběhu hraje časová smyčka. Spojenci disponují strojem pracujícím na magické bázi – Kabalou. Ovšem vždy, když jsou již blízko řešení celé situace, se celá smyčka vrací na počátek a vše pokračuje pěkně (tedy spíše nepěkně) od počátku.
Další den Valhaly je pořádně tuhý oříšek, na kterém si čtenář preferující lehké čtivo příliš nepochutná. Postav je mraky a žádnou nelze označit za hlavní. Vše navíc komplikuje opakování celého děje v nových cyklech – postavy zůstávají, ale okolní reálie se vždy mírně pozmění.
Konečný den Valhaly
Valhala potřetí, a opět jinak. Hlavním hrdinou Konečného dne Valhaly je Franz von Karst-Novotny (již podle jména je zřejmé, že se jedná o autorovo alter-ego), zvaný též Mečník. Jeho životem se jako červená nit táhnou dvě poslání – boj proti nacistům a ruku v ruce s ním také boj proti předurčení být nositelem jednoho z magických mečů, který je součástí dvojného kouzla. Jak se však ukazuje, ne každý dobrý čin jeho boji prospívá, neboť každý obyčejný člověk je pouhou hračkou v rukou bohů. A bohové vidí mnohdy mnohem dále…
Děj tohoto ponurého životního příběhu je zasazen tentokrát do Německa, ve kterém vládne císař Himmler. Nacistická ideologie dostává spíše podobu krvavého náboženství, přičemž jednu z hlavních model představuje valkýra Reginleif, která díky svému plánu a ukořistění silného magického artefaktu získala ve světě smrtelníků značný vliv. Magie a okultismus, obětování, nemrtví ozbrojenci na každém kroku – to vše je naprostým standardem.
Konečný den Valhaly je mnohem akčnější než díl předchozí, přesto však mají oba mnoho společného. Některé z událostí, které byly v Dalším dnu Valhaly popsány pouze obecně a z pohledu spojenců, jsou prezentovány z pohledu von Karsta jako přímého účastníka povětšinou na německé straně – mozaika tak do sebe úžasným způsobem zapadne a skutečné vyznění celé situace je mnohdy překvapující.
Zacyklený cyklus
Pokud měla být Valhala odpovědí na masovou produkci západní fantasy, pak jí s přehledem o několik tříd přeskočila. Tato polit-fiction, do které bývá Novotného dílo škatulkováno, nabízí komplexní pohled na svět po vítězství ve válce, která se nikdy neudála. Alternativní dějiny se ale v mnoha ohledech odkazují na dějiny reálné a proto celá kniha působí uvěřitelně (a navíc velmi propracovaně). Spletitý příběh stojí na základech popisného vypravěčského stylu, a je podepřen velkým množstvím teoretických znalostí z oblastí mytologie, historie, zbraní i strojnictví. A aby těch zacyklení nebylo málo – na charakteristiku tohoto díla by přitom stačila pouhá dvě slova – legendární a fenomenální.
- František Novotný: Valhala – kompletní vydání
- Titon, Argo, 2014
- Obálka: Milan Fibiger
- 1096 stran, 798 Kč (v e-shopu Fantasye již za 718 Kč)
