Autorka young adult fantasy trilogie Havraní kruhy se na několik let odmlčela. Nyní je zpátky – drsnější, vyspělejší a se samostatným příběhem ze stejného světa. Bude v tom spousta krve, temnoty a vulgarit, dokonce možná i romantický sex s namakaným nelidským tvorem. Anebo ne?

Když se řekne severská literatura, řada čtenářů si představí temné, možná i mysteriózní detektivky slavných autorů. Přidejte fantasy kulisy a hrdinku na prahu dospělosti a máte základní ingredience nové trilogie Siri Pettersenové, norské autorky, která před několika lety zazářila románem Ódinovo dítě a jeho následnými dvěma pokračováními. Nevstoupíš ovšem dvakrát do téže a řeky, a tak jde autorka v novince Železný vlk na věc jinak.

Nacházíme se ve fantasy světě, někdy po vynálezu kuše, knihtisku a manufaktury, ale před střelným prachem a párou. Několikasettisícové město Náklav se tísní na skalnatém pobřeží a vydělává mimo jiné díky kamennému kruhu, který poskytuje možnost cestovat během sekundy do okolních měst. Kameny ovšem k fungování vyžadují krev a to ne jen tak ledajakou – a sice zkaženou krev mužů a žen, jež podlehli speciálnímu druhu narkomanie. Běžná lidská krev se tu ale používá i jinak – krvezpytkyně z ní dokážou věštit budoucnost a nechávají si za to platit tučné částky. A nakonec kdesi vskrytu dlí mocní a nevyzpytatelní dlouhověcí vardari a spřádají své vlastní plány.

Co zbývá? Zbývá Juva. Devatenáctiletá hlavní hrdinka, kterou od mládí trápí psychické problémy a která se náhle ocitne uprostřed toho všeho. Její matka, cechmistryně krvezpytkyň se totiž zapletla s vardari. A i když Juva své rodinné dědictví hodlá odvrhnout a stát se raději lovkyní a popravčí výše zmíněných narkomanů, události ji semelou hůř, než by bývala čekala.

Mysteriózní detektivka v urban fantasy prostředí

Ačkoli se ocitáme ve stejném univerzu jako v trilogii Havraní kruhy, autorka vypráví nový příběh, který dokáže stát na vlastních nohou a na někdejší knihy trousí maximálně drobné narážky. Odehrává se ostatně o stovky let později. Vyspěl ovšem nejen autorčin svět, ale i její psaní a hrdinové – místo naivní patnáctileté hrdinky máme sice v Železném vlkovi rovněž do jisté míry naivní, ale podstatně komplexnější Juvu, která navíc nejde daleko pro ránu ani pro sprosté slovo. Stejně tak ovšem chvílemi znejistí pod vlivem dlouholetých psychických obtíží a později v příběhu se jí například rozklepou kolena po setkání s šarmantním nelidským tvorem, kterého by nejraději dostala do postele. (Ne, neprozradíme, jestli k tomu dojde. Ostatně až do samotného konce mlží sama autorka.)

Siri Pettersenová v pěti bodech

1. Norská spisovatelka, narodila se roku 1971 v Trondheimu.
2. Je známá svými komiksy, především humoristickou sérií s politickými podtóny zvanou Anti-Klimaks.
3. Dočkala se řady prestižních ocenění za trilogii Havraní kruhy, včetně Fabelprisen udělované nejlepší norské knize v žánru sci-fi a fantasy. Chystá se i filmové zpracování trilogie.
4. V roce 2020 na předchozí úspěchy navázala prvním dílem nové trilogie Vardari, na jejímž druhém a třetím díle dosud stále pracuje.
5. Jejími oblíbenými knihami jsou například The House between Night and Day jejího krajana Ørjana Nordhuse Karlssona nebo série Dcera kostí a dýmu Američanky Laini Taylor.

Kromě sympatické komplexní hrdinky s pohnutou rodinnou historií zaujme nejen barvitý svět popsaný výše, ale hlavně zaměření celého příběhu. Drsné vyprávění plné brutálních scén zasazené do urban fantasy prostředí má nádech mysteriózní detektivky, v níž Juva postupně rozkrývá, jak spolu všechny podezřelé machinace souvisejí a hlavně jak si zachovat vlastní život i ideály. Třebaže přijde na typické young adult prvky jako ztráta iluzí a první vztahy, harmonicky se doplňují s ostatními prvky. Důležitou devizou je i čtivý jazyk včetně nespočtu neologismů s kořenem krev – před překladatelkou Jitkou Jindřiškovou se sluší smeknout klobouček.

A tak problém jinak veskrze zajímavého románu vlastně tvoří jen jedna věc. Totiž nevyvážený spád vyprávění, kdy první třetina obsahuje jen minimum děje, a naopak hromadu nesourodých informací o Juvině světě, ve kterých se čtenář snadno ztratí. V kontrastu k tomu stojí závěrečné kapitoly, kdy Pettersenová horečně skládá zvrat na zvrat, hrdinům a čtenáři nenechá vydechnout a zápletku zamotává možná až zbytečně. A to ještě nepadlo slovo o dvou vedlejších hrdinech, jejichž dějové linky spíše nudí, než aby přinesly cokoli užitečného, a díky tomu ostatně v závěru knihy mizí z autorčina zřetele.

Slibně rozjetý příběh

Navzdory nevyvážené struktuře děje se v podobě románu Železný vlk uvádí trilogie Vardari jako jeden z nejzajímavějších nedávných fantasy počinů z neanglofonní Evropy. Siri Pettersenová tu staví na základech stylu, který položila už v dřívějších cenami ověnčených knihách, působí ale jako vyzrálejší autorka, jež si od Havraních kruhů ušla kus cesty. Na pokračování slibně rozjetého příběhu se tak rozhodně vyplatí si počkat.

• Siri Pettersenová: Železný vlk (Vardari 1)
• Host, 2021
• překlad: Jitka Jindřišková
• 440 stran, 439 Kč (v e-shopu Fantasye již za 395 Kč)