Silo Hugha Howeyho je splněným snem každého spisovatele, Hugh Howey: Silo
 |
Člověk mnoha povolání, jehož povídka se na internetu dočkala takové popularity, že si její fanoušci vynutili pokračování, které nakonec vyšlo i knižně po té, co už bylo jasné, že se jedná o bestseller, na nějž navíc získal filmová práva Ridley Scott. Takhle by se dal jednou větou popsat autor a jeho kniha, jimž bude věnováno pár následujících odstavců.
Hugh Howey prožívá to, co by si přál snad každý autor. Jeho povídce Cupanina (česky vydáno v časopisu XB-1 05/2013), která byla poprvé uveřejněna na internetu, se dostalo takové přízně, že nedlouho poté ji mohl rozšířit a vznikl tak román Silo, který se stal dalším z řady titulů, jež by si neměl fanoušek sci-fi, zejména té postapokalyptické, nechat ujít.
Jedná se však o tak zásadní dílo, aby za něj stálo provětrat peněženky, nebo jde o další tuctovou knihu, která zmizí v propadlišti dějin?
Cupanina a co bylo po ní
Většina z těch, kdo četli úvodní povídku Cupanina (v románu uvedena pod názvem Holston) už nedočkavě vyhlížela, kdy vyjde její pokračování. A není divu, Hugh Howey nabídl v Cupanině zajímavý příběh šerifa Holstona, který se odehrává v podzemním silu, v němž přežívá zbytek lidské populace, zatímco Země je naprosto zdecimovaná a nevhodná pro život. Jediným pojítkem s ní jsou kamery, které ale musí být zvenku očištěny. Očištění těchto kamer ale znamená jistou smrt, a tak jsou ven posíláni ti, kdo porušili zákony sila. Všichni jsou tedy překvapeni, když se Holston dobrovolně rozhodne jít ven kamery očistit.
Z Cupaniny (Holstona) je cítit tíživá klaustrofobická atmosféra sila a po jejím přečtení v čtenářově hlavě vyvstane spousta otázek, přestože část z nich byla zodpovězena pomocí flashbacků, které vysvětlily důvody Holstonova rozhodnutí. Další otazníky zodpoví následující text.
Po tísnivé Cupanině (Holstonovi) následuje druhá část, která stejně jako její předchůdkyně, je povídkového rázu. Howey ale radikálně změnil styl vyprávění. Tentam je pocit klaustrofobie a čtenář místo něj sleduje cestu silem postarší starostky a zástupce šerifa, jež se vydali naverbovat nového strážce pořádku. Místo tísnivé atmosféry nabízí Howey tentokrát popis sila a jeho obyvatel. Ubyly také pohledy do minulosti a příběh se stává pouze lineárním.
Díky tomu se vcelku nenásilně vysvětlí spousta otázek jako to, že lidé jsou v silu rozděleni do kast, přičemž ta nejnižší bydlí v nejhlubším patře. Zároveň Howey představuje i úsek IT, který má nad silem veškerou moc. Navíc se jako nenápadný had stránkami plíží tvrzení, že vzpoura nejnižších úseků, o které nejsou takřka žádné informace, nemusela být tou jedinou za celou historii sila.
Na scénu přichází Juliette
Román se dá rozdělit na dvě části. První tvoří dvě již zmíněné povídky a další tři části jsou samotným románem. Hlavní hrdinkou příběhu se nakonec stává Juliette, mechanička ze spodního patra, která se doslova přes noc stává šerifem a je vržena do víru událostí, jimž ani sama moc nerozumí. Rozhodnutí jejího předchůdce jí nedává spát, a tak chce Holstonův případ znovu prošetřit, netuší ale, že si tím podepisuje vlastní ortel a další vzpoura je na spadnutí.
Howey s přibývajícími stránkami zaměřuje svou pozornost i na další aktéry a příběh tím nabývá na dynamice. Ačkoli to může vypadat, že Silo je dobrodružnou sci-fi, není to úplně pravda. Akčnější kapitoly střídají pomalejší a napětí postupně graduje. Z velké části se jedná také o příběh protknutý filozofickými myšlenkami, které ale nejsou čtenáři nijak vnucovány, naopak si spíše většinu z nich položí člověk sám.
Hugh Howey v pěti bodech
- Narodil se v roce 1975.
- Pracoval jako námořní kapitán.
- Jedním z jeho prvním počínem byly příběhy s Moly Fyde, zasazené do 25. století.
- Od roku 2009 publikuje v elektronické podobě na Amazonu prostřednictvím Kindle Direct Publishing.
- Román Silo se dočkal dvou dalších pokračování a o jeho zfilmování projevil zájem Ridley Scott.
Dokonce ani úsek IT není vylíčen jako vysloveně záporný, naopak se s některými jeho myšlenkami dá souhlasit. Tento střed názorů, zda před veřejností utajovat, či neutajovat informace a schovávat se za lži, je ostatně stále více aktuální i v naší realitě. Pokud tedy Silo má nějakou ústřední myšlenku, bude to právě tato.
Howey se snaží na tento konflikt nedívat černobíle, ale zároveň nikoho neobhajovat. Díky tomu není zcela jasné, zda lze konec knihy, který je dosti předvídatelný a oproti zbytku knihy lehkým zklamáním, vnímat za šťastný. Nakonec jde spíše jen o výhru jedné ze soupeřících stran a je jenom na čtenáři, se kterou stranou konfliktu bude souhlasit.
Silo je klasickou sci-fi
I když lze namítat, že Silo nepřišlo s ničím, co by ve fantastice již nebylo použito, nedá se mu upřít čtivost. Howey dokáže vtáhnout do děje svými představami a propracovanými postavami, které rozhodně nešetří. Spousta ze zúčastněných umírá, aby dala prostor jiným, a čtenář tak má o hrdiny opravdový strach. Ve výsledku se jedná o svěží a zajímavou postapokalyptickou sci-fi s příměsí kritiky moderní doby – prostě takovou, jaká by měla ze své podstaty sci-fi být.
- Hugh Howey: Silo
- Euromedia Group, 2014
- překlad: Jiří Engliš
- obálka: Mike Sadal a Roman Kýbus
- 494 stran, 379 Kč (v e-shopu Fantasye již za 341 Kč)
