Zapomeňte na chvíli na Pána prstenů, pád Númenoru (v tom jistě pomůže Amazon se svým zvláštním přístupem ke druhému věku Středozemě), boj elfů a lidí s temným pánem, představte si, že neexistují Ainur, a že je tím pádem nikdo nenechal zpívat. Teď je čas podívat se na autora toho všeho (s výjimkou Prstenů moci pochopitelně) a jeho přednášky a eseje na témata spojená se skutečným světem. Potom se můžete rozvzpomenout na to, že život a zájmy J. R. R. Tolkiena hrály podstatnou roli v jeho tvorbě.

Netvoři a kritikové představují jedinečný pohled do Tolkienovy profese profesora a nadšeného jazykovědce. Hned dva texty nahlíží na Béowulfa. Nejprve jeho interpretací a posléze vztahem k překládání této hrdinské básně do moderní angličtiny. K lepšímu pochopení je vhodné opatřit si kopii některého z překladů (pakliže vám nestačí oprášit školní znalosti, případně neovládáte-li starou angličtinu). Poznámky na konci každé eseje totiž úplným laikům příliš nepomohou. Je poměrně snadné ztratit se v labyrintu odkazů, slovních hříček a teorií a pokud vás Tolkien zajímá zejména jako fantasy autor, pravděpodobně si nevystačíte s jedním přečtením. Nicméně při pozorném hledáním mezi řádky zde lze najít spoustu odkazů na Středozem, respektive podobnosti mezi Béowulfem a Silmarillionem.

J. R. R. Tolkien v pěti bodech

1. Narodil se roku 1892 na území dnešní Jihoafrické republiky.
2. Vystudoval na Oxfordu, kde později působil i jako profesor.
3. Jeho nejslavnějším dílem je románová trilogie Pán prstenů.
4. Ačkoli sepsal mnohem víc příběhů ze Středozemě, většinu z nich nedokončil a byly vydány až posmrtně díky jeho synovi Christopherovi.
5. Zemřel roku 1973 v Británii.

Podobně je třeba přistupovat k Panu Gawainovi a Zelenému rytíři. Tolkien nerozebírá jenom samotný příběh, ale nabízí i vysvětlení k jednotlivým důležitým pasážím a snaží se toto dílo interpretovat v souvislosti s dobou jeho vzniku, aby doložil, že co mnohým přijde jako nedokonalosti, je ve skutečnosti (pravděpodobně) záměr. Což je fascinující, ať už znáte pouze krátkou synopsi celého příběhu nebo celý rozsah básně (mimochodem výtečně přeložené právě Tolkienem).

Nejdelší text představuje zamyšlení nad pohádkami. Tady je nutné si uvědomit, v jaké době bylo toto pojednání napsáno, protože dnes máme tendence vnímat žánr pohádek v poněkud odlišném světle. Sluší se podotknout, že Tolkienovo chápání pohádek (ovlivněno osobními zkušenostmi s některými příběhy) je postaveno na vymezení se vůči některým historickým tendencím a snahám poněkud odbývat pohádky jako takové. Ve zkratce lze říct, že Tolkien byl tématem pohádek fascinován (zejména jistou kouzelnou zemí, kde žijí elfové). A je jedině dobře, že se mnohokrát úspěšně k tomuto žánru vyjádřil skrze vlastní příběhy.

Následující dva texty, Angličtina a Velština a Tajná neřest jsou Tolkienovou cestou k jazykům. Nejprve se zaobírá koexistencí dvou živých jazyků svého ostrova, což potěší nejen fanoušky historie. Poté se pustí do rozboru fiktivních řečí. Tady už každý odstavec tiše odkazuje na největší důsledek jeho lásky k tvorbě artificiálních jazyků a je pochopitelné, že autor se o svém koníčku zmiňuje téměř omluvně. Nakonec, podobné tendence byly dlouho chápány jako něco odvádějící pozornost a energii od skutečné práce. Jak dalekou cestu jsme v tomto ohledu coby společnost urazili…

Netvoři a kritikové nabízí pohled na Tolkiena, jak ho mnozí fanoušci jeho fiktivní tvorby neznají. Jistě, každý si rád přečte medailonek o autorovi na přebalu knihy, ale to není totéž jako setkání se s Tolkienem lingvistou.

• J. R. R. Tolkien: Netvoři a kritikové
• Argo, 2024
• Překlad: Jan Čermák
• 248 stran, 488 Kč (v e-shopu Fantasye již za 439 Kč)