Sestra Alice, Robert Reed
 |
Daleko v budoucnosti, poté co se jen s největšími obtížemi podařilo zabránit totálnímu kolapsu lidstva, ukončit věčné konflikty, které vyčerpávaly zdroje, a nastolit vratkou rovnováhu, sešli se zástupci všech světů a stvořili Rodiny. A to rovnou tisíc, protože to je takové pěkně kulaté číslo, ani moc malé, aby to způsobilo přílišné zúžení variability, ani příliš veliké, aby bylo pro normální lidi nepředstavitelné. Rodiny teď zajistí, aby už nikdy nedošlo k situaci, z níž se právě jejich vytvořením lidstvo zachrání. Zamezí konfliktům, válkám a nedorozuměním.
Zakladatelé Rodin byli pečlivě vybráni, vyškoleni, vycvičeni, upraveni a jejich úkolem se stalo sloužit lidstvu. Každá rodina podle specifických vlastností a schopností, které jí byly vneseny z genetického základu zakladatele. Jsou tedy rodiny, jejichž nejpřirozenější činností a nejlepším využitím schopností je terramorfování nových planet, rodiny, které nejlépe zvládají úpravy genetických vzorců osadníků pro tyto planety, často tak odlišné od naší mateřské Země, rodiny, které nejlépe ze všech zvládají diplomacii a vyjednávání, rodiny, které optimálně konsolidují obchod a bankovnictví, rodiny, zaměřené na dopravu, rodiny, které… které jsou zase nejlepší v jiné oblasti lidských potřeb a zájmů.
A Rodiny už ve svých pozicích, prakticky na úrovni božstev, setrvávají velmi, velmi, velmi dlouho. Celé věky. Tak dlouho, že už ani nejsou lidmi, i když se ještě pořád přidržují – jak tomu sami říkají – klasické tělesné formy.
Nejznámější a nejobdivovanější Rodinou jsou Chamberlainové, terramorféři nejvyšší úrovně, protože jimi vytvořené světy jsou prostě nejlepší – a Chamberlainové jsou si toho vědomi. Tak, jako dokážou přetvářet planety, dokážou stejně kultivovat i sebe. Získávat nové vědomosti, nové dovednosti, nové schopnosti. Z této rodiny pochází i Ord, nejmladší z Chamberlainů, dosud dítě, které teprve zjišťuje a odhaluje své schopnosti, učí se s nimi zacházet, dítě, které s bezmezným obdivem vzhlíží k předchozím generacím rodu a jejich příslušníkům.
Najednou má nečekanou možnost setkat se s příslušnicí jedné z nejstarších generací Chamberlainů – sestrou Alicí, chamberlainskou Dvanáctou, která se bůhvíproč rozhodla navštívit rodinné sídlo a která si bůhvíproč Orda oblíbila. Jenže Chamberlainové, bozi – stvořitelé světů, nikdy nejednají bez nějakého složitě komponovaného záměru.
Takže Ord zažije, jak se z jejich obdivované rodiny stávají psanci, ti, na které každý může plivnout a beztrestně si do nich kopnout – a to všechno proto, že se někteří ze starých Chamberlainů spolu se zástupci několika dalších Rodin dopustili osudné chyby. Ano, i bohové se mohou mýlit a provinit se – pýchou, přílišným sebevědomím, spoléháním se na vlastní moc. A také mohou padnout, což se právě Chamberlainům stalo.
Jenže Ord mluvil s Alicí. Rozmlouval s ní a ona mu něco ze sebe předala. Svěřila mu poslání, pro jehož naplnění se Ord musí stát někým mnohem mocnějším, a zároveň mnohem slabším, než kdy který z Chamberlainů byl. Vydává se na šílenou cestu vesmírem a v patách má pronásledovatele, kteří byli kdysi jeho přáteli a teď jsou hnáni nenávistí k těm, kteří způsobili jejich pád. Dosáhne Ord svého cíle? A je to vůbec jeho cíl, nebo je jen figurkou postrkovanou záměry jiných?
Rozhodně to není jednoduchý akční příběh s přímočarým průběhem od počátku do finále, i když i tak je možno tuto knihu přečíst. Několik časových rovin, návraty zpět i skoky kupředu, naznačená východiska, postupně odhalovaná tajemství, záměrně zamlčované příčiny a nedopovězené následky – to je způsob vyprávění, který už tak ne zcela přehledný děj ještě více zamotává.
Autor postavy vytváří jako symboly, ale nechává na čtenáři, aby je odhalil. A tak se může stát, že různí čtenáři mohou najít různé, i zcela odlišné výklady tohoto příběhu, od těch zjevných až po takové, které snad jen odrážejí jejich vlastní vnitřní pochyby. Je tedy Alice obětním beránkem, který dobrovolně na sebe bere odpovědnost za činy, jichž se dopustila – ale nejen ona? Nemá tuto úlohu převzít Ord? Nebo jsou oba jen obětmi neskonalé pýchy a sebevědomí praotce Rodiny Iana? Anebo se všichni stali jen figurkami ve hře, kterou zpovzdálí řídí někdo úplně jiný, komu vadí všeobecná obliba Chamberlainů? Či na hlavy všech dopadají důsledky chyby, která se stala tak dávno, že ani nejstarší z nejstarších si ji nemohou pamatovat – zvláště když si někdo dal důkladnou práci s jejím utajením? Bude lidstvo i v době, která je dnešku tak vzdálená, že si ji ani neumíme představit, přesto stále stejně nepoučitelné? Bude i tehdy mít rozhodující vliv vůle jedinců, kteří projeví dostatečně silnou vůli a schopnost přesvědčit druhé – a přitom třeba vůbec nebudou mít zájem na všeobecném blahu?
Na tyto otázky možná najdete, a možná nenajdete v Sestře Alici odpovědi – a možná naopak najdete mnoho jiných otázek, které ve vás kniha vyvolá. V každém případě rozhodně stojí za přečtení. Jen si, prosím, uvědomte, že to určitě není čtivo do tramvaje nebo vlaku. Chce to najít si delší čas, kdy se můžete soustředit jen na čtení a nebude vás nic rušit. Pak si Sestru Alici určitě vychutnáte.
- Robert Reed: Sestra Alice
- vydala: Epocha, Praha 2008
- přeložila: Linda Bartošková
- obálka: Poul Youll
- 400 stran / 349 Kč
