Sandman Slim, Richard Kadrey
 |
Když někdo stráví jedenáct let v pekle jako gladiátor a hračka pekelníků a ví, že ho tam poslali mágové z kruhu, ke kterému sám patřil, má dost důvodů pro vztek a touhu po pomstě. Jenomže on má ještě jeden důvod – ti samí lidé totiž zabili i jeho lásku.
O kom je vlastně řeč? O Jimmym. On ale tohle jméno nepoužívá. Přesněji tedy je řeč o Jamesi Butlerovi Hickokovi Starkovi. Takže zkráceně o Starkovi. A je to hrdina, jak má být, jenomže mu někdy v poslední třetině knihy začnou všichni říkat Sandman Slim, a i kdybyste mě v pekelném kotli fritovali v sádle hříšníků, neřeknu vám proč a nedozvíte se to ani od autora. Ten se omezil na suché (rozuměj zakrvácené a mozkomíšně vyhřezlé) konstatování, že jde o netvora, který zabíjí jiné netvory.
Děj knihy nápadně připomíná zápletku filmu Kill Bill. Jenom
si odmyslete blondýnu v teplákovce a Daryl Hannah s páskou přes oko.
Hlavní hrdina je na tom ale víceméně podobně jako Nevěsta ze zmíněného
bijáku – v pekle ho mučí, znásilňují a nechají ho znovu a znovu
umírat v aréně jenom proto, aby mu mohli pokoutně podstrčit nějaký
elixír, po kterém se uzdraví a ještě získá nějakou superschopnost, aby
byl připraven na zmasakrování dalším protivníkem.
Jenomže Stark se jednoho dne dozví o smrti své milé, ztratí trpělivost,
poměrně radikálně ukončí pracovní poměr se svým pekelným
zaměstnavatelem, démonem Azazelem, a jako první v dějinách se vrací na
matičku Zemi. A pak že co peklo jednou schvátí, to už nenavrátí. Každý
jiný by se vydal po přímce rovnou za ženskýma nebo by proflámoval celý
měsíc. Stark místo toho vyrazí na lov svých bývalých kamarádů. Ano, je
to komplikovaná osobnost.
Z děje toho už víc prozrazovat nechci, ale k rozebrání toho bude i tak více než dost. Třeba svět. Zdánlivě se podobá tomu našemu, ale existují v něm mágové, upíři a všelijaké jiné potvory. A také andělé, pekelníci a Sub rosa. Tak se v knize nazývá komunita magicky aktivních jedinců, kteří skrývají svoji existenci před ostatními lidmi. Trefné pojmenování, zvláště když si uvědomíme jeho latinský význam. Magie je v téhle knize pojata jako rituální a v podstatě i hermetická, což je příjemná změna po všech těch čarodějích a druidech, a využití biblických motivů je také dobrý, byť nikoliv originální nápad.
Příběh se odehrává ve víceméně standardním Los Angeles dnešních dní. A právě v tom je jeden z prvních kamenů úrazu, byť s tím zase tak moc udělat nejde. Kniha se totiž doslova hemží americkými reáliemi a popkulturními odkazy, jejichž skutečný význam a rozměr přede mnou zůstane navždy skryt, ačkoliv jsem skalním fandou Simpsonů a byl jsem v Moskvě a viděl Lenina. Nevím, kdo je G. G. Allin ani co se myslí jeho jevištním ponorem. Nic mi neříká Sailor Moon, i když to zřejmě bude největší chyba mého života, a neznám ani zpěváka Martina Dennyho. Jde jen o nahodilý výběr reálií, abyste si udělali obrázek. To, že mi unikají autorovy narážky, mi sice vadí, ale knihu nejde přiblížit českému čtenáři nahrazením Martina Dennyho Michalem Davidem a Sailor Moon třeba Krtečkem. Los Angeles totiž pořád zůstane Městem andělů za velkou louží. Ostravu z něj neuděláte. Takže doporučuji googlovat.
Text je občas trochu kostrbatější, ale překlad Petra Cahy je
příjemný, citlivý a text vám před očima povětšinou plyne sám a bez
většího zadrhávání.
Horší už to je se samotným příběhem. Někdo má rád košaté příběhy
se spoustou vysvětlujících odboček a retrospektiv. Takový čtenář může
knihu spokojeně odložit, nejlépe ještě v knihkupectví. Také by ji neměl
číst nikdo, kdo touží po hlubokomyslných úvahách a filozofování.
V téhle knize je určitě nenajde. Nedoporučoval bych ji ani těm, kteří
potřebují, aby na ně ze stránek chlístala krev, případně jiné tělní
tekutiny. Násilí tu sice je, ale hrdina spíše než vraždění
upřednostňuje monology ? la Phil Marlowe, a co se týče sexu – na bobra se
jděte kouknout do ZOO. A málem bych zapomněl na náboženské fanatiky:
Tahle kniha není pro vás. Neskousnete ji a je úplně jedno, jakým směrem si
orientujete křížek.
Na to, jak pomalu a pozvolna se děj rozjíždí na začátku a jakým kalupem uhání uprostřed knihy, vám její konec připadne jako ocas čistokrevného boxera. Řeknete si: Neměl by být krapet delší? A odpověď zní: Měl. Může za to určitě krize a to věčné šetření na nesprávných místech. Taky mi vadilo, že hrdina, byť je mu následně vysvětleno, že tomu tak není, je dějem voděn jako marionetka, padouši před něj předstupují div ne v abecedním pořadí, a on všechny problémy řeší postupně a bez zaváhání, jako by život nebyl nic jiného než linka v prvňáčkově sešitě.
Kde ale nejde najít ani chybičku, je vzhled knihy, protože Polaris si na ní dal opravdu záležet. Žádný paperback, ale hezky pevná vazba. Papír taky nevypadá jako třetijakostní makulatura a obálka odpovídá atmosféře knihy.
Jsem opravdu zvědav, jestli i vás po přečtení knihy napadne, že se se Sandmanem Slimem nevidíte naposledy. Druhá kniha je už přeložená a vyjde pod názvem Zabij mrtvé. Další bude mít na podzim americkou premiéru a bude se jmenovat Aloha from Hell. Kromě toho má autor smlouvu na další tři a jedná se o právech na zfilmování.
Kniha je tedy čtivá a zábavná, ale klidně by mohla být delší. Určitě si ji ještě párkrát přečtu, a kdo má rád tenhle žánr, měl by na stůl postavit prasátko a poohlédnout se po kladivu. (Nebo po sekeře, bazooce či účinné kletbě. Prostě jak je ctěná libost.)
- Richard Kadrey: Sandman Slim
- přeložil: Petr Caha
- obálka: Chris McGrath
- vydal: Bohuslav Svoboda -POLARIS
- 260 stran / 279 Kč
