Šestnáct let je nejdůležitější věk v životě každého člověka. V den šestnáctých narozenin se totiž všichni stávají dospělými. Doslova. Konečně lze přeskočit všechno to neustálé čekání a ze dne na den se proměnit v dospělou osobu. Pokud tedy nevadí, že o vašem budoucím životě rozhoduje tajemný Soudce a o samotném rituálu proměny se toho všeobecně moc neví.

Tři kamarádky se však nehodlají smířit s vágními odpověďmi a rozhodnou se přijít na to, co se vlastně během rituálu děje, a proč se o tom nikomu nechce mluvit. Souvisí to snad s tím, že nelze plně ovlivnit, jakou profesi jim Soudce určí? Nebo za vším stojí Soudcova zjevná neochota nechat obyčejné lidi pochybovat o jeho neomylnosti? Hlavní hrdinky pochopitelně nemají na starost pouze ukojení vlastní zvědavosti (k tomu ostatně stačí počkat pár týdnů na své narozeniny). Musí se zároveň připravit na závěrečné školní zkoušky. A do toho všeho si víc a víc uvědomují, jak moc se změnili lidé jen o pár měsíců starší.

Jan-Marek Šík a Lenka Šíková ve čtyřech bodech:

1. Jan-Marek v současnosti působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
2. Věnuje se překladům, píše recenze a hraje na basovou kytaru.
3. Lenka vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity.
4. Ve volném čase mimo jiné zpívá a hraje na harfu v metalové kapele.

Hlavní hrdinky to rozhodně nemají snadné. Už jenom proto, že teprve v patnácti se začaly zajímat o to, co se během rituálu vlastně děje. Navíc ve svém jednání nezapřou nízký věk. Neustále někde chaoticky pobíhají, aniž by braly ohled na děj. Není snadné je od sebe odlišit (natož se s nimi ztotožnit), což též koresponduje s chováním náctiletých. Stejně tak je místy nesnadné sledovat jejich konverzace, často plné vzpomínání na pro příběh naprosto irelevantní události. A když to čtenáři nejméně čekají, přihlásí se o pozornost děj, který se jim do té doby vyhýbal. Potom už je velmi těžké nechat se strhnout k prožívání závěrečných scén.

Rituál je téměř dokonalé dílo umělecky zpracovávající období přeměny dětí v dospělé. Ačkoli zde je toto symbolicky popsáno jedním slavnostním okamžikem, autoři nepochybně odkazují na realitu. A velmi satiricky se vyjadřují o tom, jak vlastně mládež realitu vnímá. Například záměrně nedokonale popsaným světem, který sice vzdáleně připomíná některé z pozdějších období našeho středověku, ale čtenáři zde poznají pouze školu, dva vyučující, les s čarodějnicí, případně hospodu, kam chodí mladí šermíři pít pivo. Taktéž se zde projevuje neschopnost hlavních hrdinek vnímat okolní svět takový, jaký je doopravdy, a nedostatky slovní zásoby. Třeba popisem loučí zasazených do dláždění ulice.

Ačkoli se celou knihou vine zcela zřejmý umělecký záměr, může právě tento být pro některé čtenáře odrazující. Nejde totiž o klasické dílo. Zápletka zde, podobně jako v některých experimentálních románech, není důležitá, neboť až do posledních dvaceti stran se nijak neprojevuje. A přitom grafické zpracování knihy evokuje Young Adult subžánr. Nicméně přestože ne každý zvládne ocenit vysokou uměleckou úroveň této knihy, jedno platí pro všechny. Přečtení je svým způsobem rituálem pro čtenáře, neboť po poslední stránce už nic nebude jako dřív.

• Jan-Marek Šík, Lenka Šíková: Rituál
• Host, 2019
• Obálka: Braňo Matis
• 408 stran, 369 Kč (v e-shopu Fantasye již za 332 Kč)