I když v moderní fantasy je čím dál tím více in morální šedá zóna a i kladné postavy mají za sebou nějaký ten škraloup, podstatně méně často najdete na příběh, který se ani nesnaží tvářit, že jeho postavy jsou hrdinové. Přesně takové charaktery přináší Bratři na cestách. Bratři jsou totiž pochybnou sebrankou a nebojí se to otevřeně přiznat. Nejde o to, že při konání dobra si někdy musíte zašpinit ruce. Ani o to, že někdy to myslíte dobře, ale nakonec napácháte zlo. Bratři jsou parchanti a dělají to, co dělají, protože neumí nebo nechtějí dělat nic jiného. A tak putují postapokalyptickou krajinou a zabíjejí, kradou a přežívají, jak se dá.

Samozřejmě není úplně jednoduché si je oblíbit, přesto se neubráníte a někteří vám přirostou k srdci. Ne proto, že by byli lepší než ostatní, ale prostě vám více sednou. A nejrozporuplnější postavou je samotný Jorg, hlavní hrdina trilogie Rozvrácené říše. Jorg je neuvěřitelně schopný, ambiciózní, a vynalézavý, ale také naprosto bezskrupulózní – a neváhá bez mrknutí oka využívat ani své Bratry. Proč?

Protože „nic dobrýho nepřetrvá. Nic bujnýho, nic co plane jasným světlem“.

Jednotlivé povídky představují zásadní zlomové okamžiky v životech konkrétních hrdinů – podíváme se, jak Nubánec podstupuje zkoušku dospělosti i jak se konečně vymaní z otroctví, a to nejen fyzického, ale hlavně psychického. Rudý Hrabě zase konečně podlehne dlouho potlačované zuřivosti, Makin se dočká své pomsty a proč byla na Rika uvržena kletba. Jiné povídky nabízejí nějakou drobnou epizodu ze života, která vykresluje jejich charakter. V nápadité vyprávěné povídce se podíváme na běžnou zakázku asasína Sima. Nebo můžeme sledovat Jorga, jak se jako malý kluk vydává na cestu zkázy, abychom se v další povídce podívali na to, jak se toto dílo mladému královi daří.

Jedno mají ale všichni společné, nejsou dobří, vědí to o sobě a nebojí se to přiznat před světem ani sami před sebou, což někdy bývá ještě těžší. Všechny povídky jsou proto poměrně emočně náročné, přestože ve sbírce nechybí ani jistá hravost – ať už jde o Lawrencovy variaci na Šípkovou Růženku a Trojského koně nebo závěrečnou humornou povídku o podfukářském princi Jalenovi. Ten místo deprese poskytuje humor, místo násilí podfuky a intriky a místo zbraní používá svůj důvtip – a dopadne přitom podobně neslavně jako bratři, přestože by snad ani nemohl být rozdílnější.

Co se týče atmosféry, kniha splňuje přesně to, co na obálce slíbila. Jenomže je tu jedno velké ale. Za to nemůže ani tak autor, jako trochu „klamavá reklama“ ze strany vydavatele. Protože jinak se nedá prohlášení z anotace o ideálním startu pro nové čtenáře do světa Roztříštěné říše ani nazvat. Povídky jsou totiž velmi úzce provázané s dějem knih, někdy sice ne přímo dějově, ale často jejich pointa spočívá právě v odkazu na některé události, vztahy nebo charaktery z dalších knih.

Sám autor to v kratičkých doslovech doprovázejících povídky na několika místech přiznává a evidentně počítá s touto povídkou sbírkou jako doplňkem k trilogiím a nikoli jako jejich úvodem. A na to je opravdu důležité upozornit, protože většina povídek čtenáře vrhá doprostřed postapokalyptického fantasy světa bez nějakých větších okolků. Může proto docela trvat, než se neznalý čtenář zorientuje. Navíc bez návaznosti na trilogii povídky ztrácejí leccos ze svého kouzla, v některých případech totiž opravdu jde o ilustrace k příběhům postav. Samy o sobě tak dost postrádají, i když jsou dobře napsané.

Takže pokud máte rádi Marka Lawrence, s koupí knihy nemusí otálet. Pokud vás láká hutná, nekompromisní fantasy plná charakterů pochybných morálních vlastností, tak také směle do toho, atmosféru světa v knize okusíte, ale patrně bude lepší začít romány. Sama o sobě totiž tato povídková nefunguje tak dobře.

• Mark Lawrence: Bratři na cestách (Roztříštěná říše)
• Talpress, 2019
• Překlad: Martin Boček
• Obálka: Lukáš Konrád
• 255 stran, 249 Kč (v e-shopu Fantasye již za 224 Kč)