Přivolávání nevyužilo svůj potenciál, přesto navnadí na další díly, Kelley Armstrong: Přivolávání (Nejtemnější síly 1)
 |
Patnáctiletá Chloe Saundersová se snažila být co nejnormálnější puberťačkou, jenže jednoho dne se to pokazilo. Toho dne, kdy začala vidět duchy…
„Copak ho nevidíte?“ ječela jsem. „Tamhle. Prosím. Prosím, prosím, prosím. Odežeňte ho ode mě pryč. Zažeňte ho pryč.“ (str. 29)
Chloe si vybavuje, že už jako malá věděla, že u nich ve sklepě bydlí lidé, ale tato schopnost se časem ztratila a ona ji zasunula hluboko do paměti. Pak se jí to ale stalo znovu… A co udělají s holkou, která vidí něco pro ně neexistujícího? Šoupnou ji do léčebny pro duševně choré s nálepkou schizofrenička. Zpočátku je Chloe ochotná se tvářit jako vyléčená a co nejrychleji se odtamtud dostat, ale pak se ukáže, že je léčebna místo bláznů plná lidí se zvláštními schopnostmi.
„Mám poltergeista. Vždyť je to úplně jasné, ale oni jsou snad úplně slepí. Tvrdí, že všechny ty věci dělám já. Ale jak bych dokázala tak prudce vymrštit tužku?“ (str. 74)
A navíc, Chloe už nemůže věřit vůbec nikomu…
Přivolávání je prvním dílem young adult série Nejtemnější síly od u nás debutující americké autorky Kelley Armstrongové. Slibuje tajemnou atmosféru plnou duchů, kterou by mělo dokreslovat prostředí léčebny pro duševně choré plné teenagerů se zvláštními schopnostmi. To se také autorce povedlo, permanentní husí kůži však očekávat nelze – kniha je stále primárně knihou pro dospívající, a tak je atmosféra umělecky shozena množstvím místy vtipných dialogů. Ale žádný čtenář (snad kromě těch nejotrlejších) se nemusí bát nedostatku napětí, protože autorka do knihy zařadila hned několik dech beroucích scén, čímž se odlišila od novodobé tradice v podobě jedné hlavní akční scény na konci knihy.
Chloe se řadí do skupiny těch sympatičtějších pubertálních hrdinů, protože není až tak otravná, což jistě ocení především čtenáři, kteří už mají pubertu za sebou. A navíc je více než zajímavá, protože kromě toho, že vidí duchy, je také posedlá filmy. Před pobytem v léčebně studovala filmovou školu a svůj život si často představuje jako film v roli režiséra. To na čtenáře zapůsobí zejména v napínavých okamžicích, kdy se díky tomuto stylu vyprávění soustřeďuje na různé detaily.
Pláč. Skvělé. V mém filmu. Protagonistka zahlédne tašku s obědem a zaslechne záhadné vzlykání. Najednou na konci haly zahlédne pohyb. Tmavá silueta… (str. 23)
Co se týče míry strašidelnosti, to záleží na statečnosti čtenáře. Jistě se najdou tací, kteří si při scéně v tmavém sklepě plném zombie budou znuděně okusovat nehty, ale i tací, kteří následně budou usínat s bezpečně rozsvícenou lampičkou. V knize se odehrává hned několik podobně děsivých scén, proto si ji určitě neužijí ti, kteří se bojí i vlastního stínu.
O Přivolávání se toho dá říct mnoho. Že je to oddechová kniha, u které si člověk nezapřemýšlí, což se zrovna v letním období někdy hodí. Že je napínavá a čtenář se od ní špatně odtrhává. Ale také je to bohužel kniha, ve které čtenář zakopává o nevyužitý potenciál téměř na každé druhé straně, protože autorka ze svých zajímavých a originálních nápadů mohla vytěžit mnohem více. Nicméně, výsledek je i tak velmi dobrý, a tak nezbývá jen doufat, že si Kelley Armstrongová všechen ten nevyužitý potenciál schovala do dalších dílů.
- Kelley Armstrong: Přivolávání (Nejtemnější síly 1)
- Galatea, 2014
- překlad: Švihelová Sylva
- 312 stran; 249 Kč (v e-shopu Fantasye již za 224 Kč)
