Příběhy karet, se kterými není radno si zahrávat, George R. R. Martin (editor): Divoké karty (svazek první)
 |
Známá jména prodávají, a tak při dnešní masové hysterii kolem děl George R. R. Martina nikoho nepřekvapí, že se na pultech objevuje další kniha s jeho jménem na přebalu. Nenechte se však mýlit, neboť významné je vedle slavného jména malé slovo editor. Divoké karty jsou sbírkou povídek různých autorů propojené jednotným universem. (I když G. R. R. Martin se také prezentuje jednou z nich a několika dalšími kratšími texty.)
Kniha Divoké karty začíná ve městě New York v USA po druhé světové válce. Lidská rasa konečně naváže kontakt s mimozemšťany, ale není to zrovna radostná událost. Výsledkem je zpráva, že na Zemi se řítí schránka s virem upravujícím DNA. A následně se ukáže, že je to do posledního písmene pravda, o čemž se ke své nelibosti přesvědčí obyvatelé v okolí Broadwaye. Zabránit katastrofě nedokáže ani největší hrdina své doby – legendární Stíhač. Mimozemský virus působí na lidskou DNA vskutku fascinujícm způsobem – přepisuje ji a dává tak lidem superschopnosti různé síly a stupně použitelnosti. Nákazu přežila pouze zhruba desetina zasažených; ostatní ke své smůle dostali do vínku schopnosti typu spontánní samovznícení nebo podobnou libůstku naprosto neslučitelnou s přežitím.
A právě zasažení jedinci jsou ústředními postavami celé knihy. Ti, kteří přežili, se dělí do několika kategorií dle míry schopností – od nejslabších dvojek po nejsilnější esa. Speciální kategorií jsou žolíci, kteří mnohdy mají superchopnosti, virus je ovšem poznamenal silným fyzickým znetvořením.
Úhel pohledu
Divoké karty představují hrdiny ze všech myslitelných úhlů. Najdeme zde příběhy o klasických superhrdinech bojujících se zlem a naopak o padouších se speciálními schopnostmi. Hrdiny proti své vůli, kterými byli nuceni stát se lidé, jež o to nestáli a nikdy nevěřili ve výjimečnost svých schopností. Jde o tragické, nepochopené postavy, na které svět kouká skrze prsty kvůli jejich znetvoření, a přesto jsou mnohdy lepší než „normální“ lidé. Často se zachovali jako hrdinové, ve své době měnili svět, aby se postupem času stali pro režim nepohodlnými a byli za své činy souzeni.
Divoké karty v pěti bodech
- Série Divoké karty začala vycházet již v roce 1987 u nakladatelství Bantam Books.
- Tato série čítala dvanáct knih, z toho dvě ovšem nebyly antologiemi, ale novelami, poslední byla vydána roku 1993.
- „Nový cyklus“ zaštítilo vydavatelství Baen Books – mezi lety 1993 až 1995 vznikly další tři knihy.
- Znovuvzkříšení přišlo v roce 2008 díky nakladatelství Tor Books – kromě reedice původních Divokých karet vyšlo od roku 2008 pět zbrusu nových knih.
- Divoké karty pronikly i do světa komiksu, multiplayer počítačových her a dle dostupných informací zakoupilo studio Universal Pictures práva i na filmové zpracování.
Většina povídek je o stupeň lepší díky konceptu celé knihy – jednotlivá díla jsou psána různými autory „štafetovým“ způsobem, tj. každá další povídka byla vytvořena až po dokončení předchozích, a rozvíjí, doplňuje a posouvá předešlé příběhy. Vzniká tak dokonale fungující příběhový propletenec, který navíc předchozí dění staví mnohdy do zcela jiného světla a ukazuje, jak velké dopady na společnost může mít i malý čin či lokální hrdina.
Provázanost je navíc podtržena také plynutím času. První povídky se odehrávají po druhé světové válce, postupně se však osudy hrdinů přesunují až do osmdesátých let. Každý časový posun je prezentován krátkým intermezzem přibližujícím čtenáři danou dobu (většinou formou novinového článku, zápisu z jednání nebo podobným nepřímým způsobem) a především posunem v chápání a v postojích vůči zasaženým jedincům, ať už jde o hrdiny či bezejmenné žolíkovské kreatury.
Každý po svém prkně
Jak již bylo uvedeno, v Divokých kartách se prezentuje více autorů – z nejznámějších jmenujme George R. R. Martina nebo Rogera Zelaznyho. Každý z nich pojal předložený materiál po svém, každý z nich má trochu jiný styl vyprávění. Některé povídky mohou proto v celkovém kontextu působit jako slabší kusy; není to však dáno kvalitou vypravěčských schopností daného autora, ale spíše nezapadnutím do kontextu celé knihy a jejího vyznění. První povídky evokují atmosféru filmu Strážci (Watchmen), většina je skoupá na akční složku a zabývá se hrdiny spíše po (ne)lidské stránce. Každá akčnější povídka tak působí trochu jako pěst na oko, každý „klasický klaďas“ je v přehršli bizarních postav vyvrhelem.
Kniha má také mnoho podtextů – kromě odkazů na komiksy dob minulých se většinou povídek táhne jako červená nit otázka lidských práv, diskriminace a separace žolíků. Často se také na pozadí zmiňuje dobová politická situace – vláda, války, světová ekonomika, to vše dotváří věrohodnost a komplexnost světa, do kterého jsou Divoké karty zasazeny.
Velká malá kniha
A ještě jedna malá poznámka k provedení knihy: vázaný hardback je nadupanější než na první pohled vypadá, protože font je poměrně malý (přesto však bez nejmenších problémů čitelný!). Grafik si vyhrál i s karetními motivy a celkově je vidět péče, která byla knize před vydání věnována. Sluší se dodat, že česká verze je překladem novějšího zahraničního vydání z roku 2010, které oproti verzi původní obsahuje čtyři povídky navíc; naopak je ale ochuzeno o doslov editora. Dobrý dojem nekazí ani fakt, že na knize pracovalo hned několik překladatelů – vše působí konzistentně a čtenář si tohoto faktu nejspíš ani nevšimne.
Ačkoliv je v roli autora G. R. R. Martin v této knize pouze „jedním z mnoha“, v roli editora odvedl skvělou práci. Divoké karty jsou poctou komiksovým hrdinům v nejryzejší podobě, ale zároveň jsou zcela odlišné od akcí nacpaných komiksů a oproti jejich barevnosti působí na čtenářovu náladu spíše v barvách šedi. Přesto, že se hraje na vážné noty, je čtení skutečným požitkem a propracovanost konceptu i jednotlivých povídek obdivuhodná. Pokud váš čtenářský vkus unese více než plytkou oddechovou četbu, pak je o favoritovi na příští večer či dva rozhodnuto. A pokud budete chtít po dočtení víc (a víc a víc), pak vězte, že Argo chystá do konce roku druhou knihu tohoto cyklu!
- George R. R. Martin (editor): Divoké karty (svazek první)
- Argo, 2015
- Obálka: Marc Simonetti
- Překlad: Daniela Orlando, Pavel Bakič, Milan Žáček, Richard Podaný
- 376 stran, 398 Kč
