Prazvláštní romance Alice Hoffmanové, Alice Hoffmanová: Muzeum prazvláštních věcí
 |
Dvě postavy s různými životními osudy, oba z jiného okraje společnosti, oba strženi okolnostmi, které nebyli schopni ovlivnit, se setkávají v kulisách předválečného New Yorku, aby byli svědky hrůz dvou zničujících požárů a zažili jeden z nejpodivnějších milostných příběhů.
Muzeum prazvláštních věcí je knihou úspěšné americké spisovatelky Alice Hoffmanové. Tato známá autorka má již na kontě bezpočet kvalitních románů, které se těší čtenářské oblibě ve více než dvaceti zemích světa. U nás jí doposud pozornost věnována nebyla, což se teď pokouší napravit nakladatelství Jota, které v minulém roce vydalo autorčin nejnovější román s tímto podivuhodným názvem. Je trochu škoda, že si pro svůj první překlad vybralo knihu, která sice zapadá do jejich okruhu knih s bizarní tématikou, zároveň ale patří k tomu slabšímu z autorčiny tvorby.
Příběhy Alice Hoffmanové to nemají jednoduché a slovo prazvláštní je skutečně dobře vystihuje. Často se jedná o mysteriózní vyprávění, která s oblibou mísí reálné prvky s těmi nadpřirozenými až na úroveň magického realismu a kombinují v sobě hned několik žánrů. Totéž by se dalo říct o autorčině nejnovější knize. Muzeum prazvláštních věcí je příběhem lásky, krutosti, ale především krásy, která se skrývá i v těch nejprapodivnějších hříčkách přírody. Je to příběh prostoupený morbiditou a bizarnostmi. Alice Hoffmanová se navíc nebojí krutého naturalismu, který se ale v jejích textem mísí se snivou magičností a to i v případech, kdy se v ději nic skutečně nadpřirozeného neděje.
Stěžejní je pro její knihy atmosféra, kterou navozuje za pomoci detailních popisů prostředí. Soustředí se na místa, kterými její hrdinové procházejí – opuštěné uličky a pochybné podniky, město s celou jeho historií a dávným kouzlem, to vše v jejích vyprávěních ožívá a stává se jednou z postav a zároveň vypravěčem příběhu. Vyčerpávající výčty informací, kterými autorka zásobuje své čtenáře, mají navíc jeden důležitý efekt. Autentičnost. Zašlé kouzlo Coney Islandu s jeho lunaparky, kolotoči a atrakcemi ožívá před čtenáři v těch nejúžasnějších barvách.
Alice Hoffmanová v pěti bodech
- Spisovatelka z New Yorku má na kontě více než třicet knih, které jsou určeny především dospělému publiku a pouze několik z nich spadá do žánru young adult. Z většiny se krátce po svém vydání staly bestsellery.
- Její knihy mají blízko k magickému realismu, spojují reálné prvky s nadpřirozenými a staví obyčejné postavy do zcela neobyčejných situací.
- Tři z jejích knih – Practical Magic (1995), The River King (2000) a Aquamarine (2001) – byly úspěšně zfilmovány.
- Autorčiny knihy najdeme v seznamech povinné četby na řadě amerických univerzit a středních škol.
- Nejedna z knih Alice Hoffmanové byla zvolena knihou roku periodiky jako The New York Times, Entertainment Weekly, The Los Angeles Times nebo People Magazine.
Klíčový je pro děj románu rok 1911, kdy dochází v New Yorku ke dvěma tragickým požárům. Prvním z nich byl požár textilní továrny známý jako Triangle Shirtwaist Factory Fire, při kterém zahynulo více než sto mladých dívek. Druhým je pak požár na Coney Islandu, kdy oheň zachvátil proslulý zábavní park Dreamland, ale ke kterému však ve skutečnosti došlo až ve čtyřicátých letech. Obě události jsou v knize popsány s neobvyklou autenticitou a reálností. Kniha navazuje na článek, který publikovala Alice Hoffmanová v Los Angeles Times. Právě pro něj nashromáždila řadu autentického materiálu a s precizností historika pak zpodobnila na stránkách knihy jednu z nejtragičtějších událostí 20. století se skutečnou zrůdností a utrpením, které ji bezpochyby provázely.
Do tohoto historického rámce je zasazen příběh dvou zcela odlišných postav. Mladé dívky Coralie, která vystupuje v Muzeu prazvláštních věcí na Coney Islandu jako mořská panna, a židovského mladíka Eddieho Cohena, který je vášnivým fotografem. Jejich neobvyklá love story v kulisách starého New Yorku patří mezi jednu z nejpodivnějších. Díky nim je děj nahlížen ze tří úhlů pohledu, střídajících se ich-forem obou hrdinů a vypravěčovy er-formy, která obě promluvy spojuje. Postavy Alice Hoffmanové jsou velice netypické a není proto jednoduché se s nimi ztotožnit, ale je to právě jejich podivnost, v některých případech až odpudivost, co čtenáře láká a přitahuje.
Knihy této autorky, Muzeum prazvláštních věcí nevyjímaje, mají neobvyklou schopnost zapůsobit svou atmosférou. Jsou kouzelné a zároveň silně znepokojivé, jsou až historicky přesné a ve stejnou chvíli magicky neskutečné. Je pravděpodobné, že k některým čtenářům si budou hledat cestu stěží. Přesto je Alice Hoffmanová v zahraničí velmi prodávanou a populární spisovatelkou a jistě si rychle získá oblibu i u nás. Škoda jen neustálého opakování, kterého se autorka ve svých mnoha popisech dopouští. Rozptyluje a zpomaluje čtení, což vzhledem k tomu, že způsob vyprávění je už tak velice pomalý, může některé čtenáře odradit.
Nakonec zbývá vytknout množství chyb, překlepů a dalších formálních nedostatků, které zbytečně snižují čtenářský zážitek. Pokud se nakladatelství Jota rozhodne ve vydávání zejména starších a povedenějších knih Alice Hoffmanové pokračovat, mají se čeští čtenáři na co těšit. Minimálně českým překladem knihy Practical Magic, na jejíž motivy vznikl v roce 1998 známý film Magická posedlost, by si nakladatelství určitě spoustu českých čtenářů naklonilo.
- Alice Hoffmanová: Muzeum prazvláštních věcí
- Jota: 2014
- Překlad: Jaroslava Novotná
- Obálka: René Senko
- 365 stran, 384 Kč