Postapokalyptický příběh převrácený naruby, Ben H. Winters: Poslední policajt
 |
Kráter, Tsunami, Megazemětřesení a spousta dalších filmů pochybných kvalit s údernými jednoslovnými názvy asi nikomu neunikla. Stejně tak fenomény jako Fallout, Šílený Max nebo Metro 2023, které vybudovaly oblibu žánru postapolyptické sci-fi. Jenže Poslední policajt tohle všechno obrací vzhůru nohama.
Čtenáře Posledního policajta nečeká žádný krutý boj s nelítostnými silami přírody nebo zoufalý zápas o přežití v zdevastované světě, ve kterém se rozplývají poslední zbytky lidskosti stejně rychle jako vločky v žáru atomového výbuchu. Podle Bena Winterse to nejhorší přijde ještě předtím. No řekněte sami, jak byste se asi zachovali tváří v tvář katastrofě hrozící vyhladit prakticky celé lidstvo? A co kdyby se vám čerstvě splnil dětský sen stát se policejním detektivem? Přesně tyhle otázky si musí vyřešit detektiv Henry Palace, hlavní hrdina „preapokalyptické“ trilogie.
Kniha je postavena na dvou hlavních prvcích – detektivce a preapokalyptickém světě. Z detektivky si bere zejména zápletku a styl vyprávění ? la drsná škola, takže čtenáře čeká vyprávění z pohledu první osoby – tedy detektiva, který se nebojí jít proti svému okolí a zažitým postupům. Ten tvrdohlavě vyšetřuje podezřelé úmrtí pojišťovacího agenta jako vraždu. A to i přesto, že mnoho okolností svědčí pro sebevraždu, hlavně fakt, že pojišťováka našli pověšeného na opasku. Navíc zemřelý o sebevraždě podle svědků nějakou dobu uvažoval. Koneckonců asi jako každý ve světě odsouzeném k zániku.
Právě tady se vynořuje druhý pilíř knihy – svět čelící nevyhnutelné katastrofě spočívající v obrovském meteoritu, který neodvratně směřuje k Zemi. Detektivní vyšetřování zpočátku přitahuje více pozornosti a občasné náznaky rozpadu společenského řádu nebo povzdechy některé z postav je jen doplňují. Ale postupně se čtenář čím dál tím hlouběji ponořuje do ponuré atmosféry civilizace, která ztratila svůj smysl. A na konci už zcela vládne preapokalyptická vize. Ani tomu nemůže být jinak, protože hlavní případ je vyřešen solidní porci stránek před koncem knihy. Místo toho autora baví náboženští fanatikové, zoufalí sebevrazi, naivní konspirátoři či bohémové odhodlaní užít si zbývající čas splněním svých starých snů. Nechybí ani nefunkční mobilní síť a internet, nedostatek ropy a dalších klíčových zdrojů, postupně sílící totalitarizace státu vynucená rozpadem liberálních civilizačních hodnot. A uprostřed toho Henry Palace, čerstvě jmenovaný detektivem, který nechce nic jiného než pořádně dělat svou práci. Žádné sny, žádné výčitky a žádná velká traumata kvůli konci světa. Jedinou jeho slabinou je problémová mladší sestra Nico, kterou musí často tahat z průšvihů.
Ben Winters v pěti bodech
- Ben Winters žije v Indianopolis v americké Indianě.
- Proslavil se díky fantasy adaptacím literární klasiky jako Pýcha, předsudek a mořské příšery nebo Android Karenina.
- Za Posledního policajta obdržel ceny Edgar Award od Mystery Writers of America, Amazon Best Book of 2012 a byl nominován na Macavity Award v kategorii Best Mystery od Mystery Readers International.
- Druhý díl preapokalyptické série mu potom přinesl prestižní Philip K. Dick Award 2014.
- Napsal taky několik muzikálů jako Slut, The Midnight Ride of Paul Revere, Uncle Pirate, A (Tooth) Fairy Tale a Breaking Up Is Hard to Do.
Celé to dohromady šlape až překvapivě hladce. Pravda, kovaný detektivkář asi nějakou chybičku najde, ale Winters umí jak překvapit, tak dopřát čtenáři dostatek indicií, aby si na pachatele mohl přijít sám. A tak paradoxně nejslabším článkem je asi hlavní postava, a to rozhodně nejen kvůli poněkud zarážejícímu jménu (pokud někomu přijde jméno Henry Palace normální, měl by si prosvištět slovíčka z angličtiny). Protagonista je na drsnou školu málo drsný a na vyprávění z první osoby málo zajímavý. Prostě fakt, že se na svět čtenář dívá zrovna jeho očima, není pro příběh nijak zvlášť přínosný. Ne, že by to byla prázdná postava bez charakteru, ale nemá ho dost na to, aby vyprávění příběhu ozvláštnil. Být příběh vyprávěn z pohledu třetí osoby, čtenář by to sotva poznal. Naštěstí Winters plánuje ještě dvě volná pokračování, ve kterých se dopad meteoritu bude přibližovat, takže lze doufat, že v nich dojde i k vylepšení postavy ústředního borce.
Detektivka zažívá v česku velký vzestup obliby, o čemž svědčí nejen hromada televizních seriálů, ale i dezerce autorů od fantastiky právě k detektivním žánrům. Škoda trochu jen, že nikdo z našich to nezkusil podobně jako Winters a neposadil policajta do netradičního sci-fi prostředí. Protože tohle spojení má šmrc, který se jen tak nevidí. Nikdy jsem se na apokalypsu netěšil víc než teď!
- Ben H. Winters: Poslední policajt
- Triton 2015
- překlad: Miroslava Polová
- obálka: Milan Malík
- 272 stran, 229 Kč
