Poslední let se vrací ke kořenům knižního Dragon Age, Liane Merciel: Poslední let (Dragon Age 5)
 |
Další kniha ze světa Dragon Age, další autor, který se do série zapojuje. O nejnovější díl se postarala Liane Merciel, která se na dráhu spisovatelky dala od roku 2010, v němž přišla se svojí originální sérii nazvanou Ithelas. Jak se však Američanka dokázala popasovat s knižní adaptací herní série?
Válka mezi templáři a mágy pokračuje. Hrstka mágů přichází žádat azyl u Šedých strážců, včetně elfky Valyi. Mágové mohou u Šedých strážců zůstat v úkrytu pod podmínkou, že jim pomůžou s výzkumem – budou hledat staré spisy, v nichž se píše o podivném chování Šedých strážců či o zplozencích, kteří dokáží mluvit. Během hledání v archivu Valya nachází deník Isseyi, která byla spolu se svým bratrem Garahelem hybnou silou v odporu proti Čtvrté nákaze. A tak začíná příběh gryfích jezdců.
Místo draků gryfové
Pátá kniha v sérii Dragon Age s podtitulem Poslední let sice opět vypráví o věku draka, konkrétně z velké části o období Čtvrté nákazy, avšak nejsou to právě obrovští draci, kolem nichž by se příběh točil. Liane Merciel čtenáři ukazuje kouzlo dalších majestátních zvířat – gryfů. S jejich pomocí Šedí strážci odvracejí Čtvrtou nákazu. A i když se knižní podoba Dragon Age opět po nějaké době zaměřuje na Šedé strážce a boj proti Nákaze, jsou to právě gryfové, kteří Poslednímu letu dodávají potřebnou míru inovace, aby čtenáře příběh nenudil.
Nový román přináší dvě dějové linie. Jednu s elfkou Valyou a druhou, deníkovou, s Isseyou, která je podstatně obsáhlejší. Linie s Valyou slouží zejména jako uvedení druhé dějové linie a jako pomyslný můstek – to důležité totiž vypráví Isseya. Avšak díky oběma linkám je pátý knižní Dragon Age skvělým doplňkovým materiálem pro herní fanoušky, neboť jim rozšiřuje vědomosti o celém světě Dragon Age.
Gaiderovský styl vyprávění
Liane Merciel se s Posledním letem vrací ke kořenům, k samotným začátkům knižního Dragon Age, kterou odstartoval David Gaider. Americká spisovatelka dokázala velmi působivě napodobit Gaiderův styl, a proto je pátý díl série tím nejlepším od doby vydání toho druhého s názvem Volání. Merciel v knize s jednoduchostí buduje atmosféru a kombinuje akci se zajímavými dialogy a propracovanými popisy. Navíc dokáže souboje čtenáři popsat tak, že se v nich snadno zorientuje, což jiným autorům působí potíže.
Zatímco předchozí díly sázely spíše na politický kontext, v nichž se hrálo o moc díky intrikám, zde naopak více převládá brutální síla a epické souboje. Samozřejmě i v Posledním letu jsou zahrnuty politické machinace, ale nikoli v takové míře, aby zanikl původní koncept světa Dragon Age. Bitvy tu však nevládnout bez rozmyslu, spíše doplňují atmosféru a jsou pouze výsledkem odporu proti Nákaze.
V Mercielině stylu se určitě najde pár chyb. Tou největší je její „prokletí“ zpracovat některé situace pouze napůl. Příklad lze uvést na nedotaženosti finále, jež by mělo být jaksepatří epické, ale ona epičnost přichází pouze částečně z důvodu nedostatečně zpracovaných aspektů, které finále utváří. Přesto je však Poslední let po delší době opět dílem ze světa Dragon Age, který čtenář může bez předsudků přečíst.
- Liane Merciel: Poslední let (Dragon Age 5)
- Fantom Print; 2015
- překlad: Jakub Mařík
- obálka: Electronic Arts
- 336 stran, 279 Kč (v e-shopu Fantasye již za 195 Kč)
