Polaris 2006, Miroslav Kocián, Bohuslav Svoboda (editoři)
Polaris 2006 – TAK TROCHU ODLIŠNÁ ANTOLOGIE
Ačkoliv byl letošní rok k různým antologiím a sbírkám neobyčejně laskavý, tato přece jen z obvyklého rámce vybočuje. U naprosté většiny podobných projektů je společným jmenovatelem všech textů jméno autora, žánr či alespoň jednotné téma. Ne tak u Polarisu 2006. Tady byla, samozřejmě mimo kvality textů, hlavním kritériem příslušnost autora k vydavatelskému portfoliu nakladatelství Polaris. Výsledná kniha je tedy různorodým koktejlem diametrálně odlišných příběhů počínaje humornou fantasy, přes hard sci-fi až k hororovým záležitostem.
Knihu otevírá autor Polarisem nadmíru ceněný, Neil Gaiman. Jeho sice nedlouhá, ale skvěle prokreslená a překvapivě vypointovaná povídka Problém se Zuzanou je exkurzí do světa Narnie. Gaiman v ní svým osobitým provokujícím způsobem předkládá vlastní vizi toho, proč byl osud Zuzany odlišný od ostatních a co se vlastně skutečně v Narnii stalo.
Po Gaimanovi následuje David Weber a jeho Ve službách Meče. I když název naznačuje fantasy, vlastní povídka je ve stylu military sci-fi ze světa Honor Harringtonové. Ta sice v příběhu nevystupuje, ale více než dobře ji zastupuje Graysoňanka Abigail Hearnsová, která jako kadet nastupuje na hvězdný křižník Železná rukavice účastnící se pátráni po několika zmizelých lodích. Poněkud nudná mise se změní v boj o život, když křižník u planety Azyl náhodou narazí na silně vyzbrojenou pirátskou flotilu. Kadetka Hearnsová, jež je shodou okolností právě na planetě coby velitelka výsadkové skupiny, stojí náhle tváří v tvář přesile nemilosrdných zabijáků. Weberův text charakterizuje – oproti posledním románům série – rychlý spád děje se spoustou akce, a k tomu pro autora již samozřejmé detailní popisy vojenských operací i rutiny a věrohodné pojetí postav.
Bledý zabiják Jamese Bibbyho je trochu bláznivým mixem detektivky a humoristické fantasy. Hlavním problémem, který musí vyřešit člen policejního sboru města Koumes inspektor Heighway, jsou vraždy několika kolegů policistů. Nebyl by to ale Bibby, aby se přitom na vše nedíval s humorem i ironií vtělenou do kousavých komentářů a hlášek svého hrdiny i jeho okolí. O tom, že povídka má překvapivou a hořce humornou pointu, snad ani netřeba psát.
Obratem o 180° je práce Alexe Irvina. Čeští čtenáři ho měli možnost poznat z netradičního fantasy románu s aztéckými motivy Hrsti jadeitu, zde se představuje (podobně jako v antologii TDK Martina Šusta) v klasické sci-fi Pod dohledem Galatey. Irvine rozehrává takřka komorní příběh novodobého zlatokopa těžícího ve speciálně upravené kosmické lodi diamanty na Neptunu. Svého hrdinu staví do vypjaté situace, ve které musí volit mezi bohatstvím a lidskostí, sobectvím a altruismem. Tato volba pak natrvalo ovlivní jeho další život.
Neal Asher se už i u nás prosadil romány, ve kterých kombinuje ultramoderní technologie s živým akčním dějem a sondami do nitra postav, to vše ve světech nepředstavitelných možností. Z tohoto rangu je i příběh Veterán, v němž dívku Cheel zachrání před pronásledovateli z podsvětí veterán disponující tou nejmodernější výzbrojí a výstrojí. Tento čin však odhalí jeho pozici silám, které mají zájem o jeho válečnické schopnosti. Jenže veterán už nadále nechce být kolečkem ve válečné mašinérii.
Následuje povídka Roberta Ch. Wilsona Děleno nekonečnem. Ta je jakousi parafrází a zároveň poctou vědecké fantastice autorova mládí. Na počátku příběhu se Bill Keller seznámí s podivínským antikvářem, od něhož získá knihy známých sci-fi autorů. Později ale zjistí, že žádný z nich takové knihy nikdy nevydal. A to je začátek vedoucí k šílené teorii nesmrtelnosti a konci světa. Wilsonův text nutí k zamyšlení nad smyslem bytí a zároveň podněcuje představivost.
A znovu zpátky k humoru! Jsou tu Střevíce pro čarodějku Johna Moora. Roztomilá hříčka ukazuje, co všechno vlastně potřebuje hrdinka v podobě vojačky Kristýny, aby pomohla čarodějce zastavit strašlivého démona Radegosta. Také se tu dokládá, jak mocnou zbraní je slovo, a že získat pověst slavného válečníka je občas až triviálně jednoduché. Stačí mít jen trochu štěstí. Povídka má geniální pointu.
Dcera Rudé ruky je klasickým hrdinským příběhem ze světa Warhammeru. William King se v něm naposledy vrací k trolobijci Gotrekovi a Felixi Jaegerovi. Oba právě cestují na trpasličí parolodi a volnou chvíli si krátí „kočkováním se“ s orčími piráty. Není se co divit, ve hře je obrovský poklad pirátského kapitána, což nemůže nechat Gotreka chladným. Příběh jako vystřižený ze světa Pirátů z Karibiku má rychlý spád, hodně akce a nechybí ani pár Billových vtípků a trocha černého humoru.
Držte si klobouky – je tu Noční strana, oblíbený cyklus z pera Simona R. Greena. Hlavní postavou textu charakteristicky nazvaného Noční strana, pochopitelně sice není John Taylor, ovšem Larry Zapomnění má také něco do sebe. Larry pracuje jako soukromé očko, takže když se jednoho dne vzbudí a zjistí, že byl zavražděn, rozhodne se tomu přijít na kloub. Greenova práce má v sobě atmosféru charakteristickou pro Noční stranu, ve které se snoubí nasládlá vůně rozkladu, perverzita i zdánlivá nevinnost noci.
Marka Chadbourna znají čeští čtenáři jako autora píšícího keltskou fantasy, v této antologii jim však ukazuje odlišnou „tvář“. Kam odcházíš, když zhasnou světla? je procítěně napsaným sci-fi příběhem ze současnosti, který má silné mysteriózní prvky. Hlavním motivem poutavého textu je podivný vztah mezi fotografem Frankem a jeho femme fatale Eve, která mu vždy po určité době záhadně zmizí, aby ji po letech znovu nalezl.
A už se blížíme do finiše. Brian Lumley odložil Nekroskopa, aby se mohl v Dagonově zvonu poklonit velmistru hororové literatury H. P. Lovecraftovi. V jeho povídce se čtenář stává účastníkem hrůzyplného příběhu, v němž se hrdinové musejí postavit prastarému kultu boha Dagona a jeho rybožabím uctívačům. Text je velmi poutavě napsaný a má onu správnou děsivou atmosféru i vyvrcholení.
Antologii uzavírá práce bohužel už zesnulého Johna Morressyho, jehož jméno je u nás neoddělitelně spjato s čarodějem Kedrigernem. Proto i Turnaj v Obskurii je jedním z dobrodružství tohoto proslaveného odeklínače. Ten se tentokrát pokusí v žoldu udatného rytíře najít cestu do Obskurie, kde se má konat velký turnaj. Problém je, že nikdo netuší, kde Obskurie vlastně leží. Morressy tu opět servíruje obvyklou porci humoru prokládaného ironickými postřehy a satirickými hříčkami. S laskavostí a nadhledem vypráví příběh, který dokáže čtenáře pohladit na duši.
Polaris 2006 je na první pohled hodně nesourodá směska autorů a žánrů. Ale to, co se jeví jako největší slabina celé sbírky, je překvapivě i její nejsilnější zbraní. Pokud čtenář překoná prvotní rozpaky a nedůvěru, rozevře se před ním vesmír plný podivuhodných příběhů, jejichž rozmanitost je příjemným osvěžením oproti stereotypu a jednotvárnosti. Každá z povídek je velmi dobrá, takže se knihu rozhodně vyplatí přečíst celou. I kdyby jen ze zvědavosti…
- Miroslav Kocián, Bohuslav Svoboda (editoři): Polaris: 2006
- vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2006
- překlad: kolektiv překladatelů
- obálka: Marek Fišer a Milan Mareček
- 373 stran / 249 Kč