Pociťte, jaké je to mít Led pod kůží, Vilma Kadlečková: Led pod kůží (Mycelium 2)
Když Vilma Kadlečková představila společně s nakladatelstvím Argo svoji chystanou románovou pentalogii Mycelium, způsobila tím značný rozruch. Ono se není co divit, již první díl byl recenzemi vynášen do nebe a i prodeje překonaly všechny představy. Nyní autorka přichází z druhým dílem Led pod kůží a znovu nás vrhá do spárů össenských drog.
Znovu se tak podíváme do propracovaného světa Argenitu, který již stihl pohltit nejednoho čtenáře. Kadlečková si vždy zakládala na propracovanosti a detailech svého argenitového univerza, které rozvíjí již od devadesátých let. A nutno poznamenat, že úspěšně. Najdeme jen málo světů, které jsou dotažené takřka k dokonalosti tak jako svět Vilmy Kadlečkové.
V případě prvního dílu autorka nastavila laťku sakra vysoko a byť se jednalo pouze o lehký rozjezd celé ságy, nabízela se otázka zda taková kvalita zůstane i u dalších dílů. Přece jen najdeme hodně příkladů, kdy se autor zcela vydal v jedné knize a dál vařil z vody. Nutno říct, že Kadlečková je hodně zkušená autorka a svojí představivost i vizi celé série má pevně v rukou, a tak se snad o klesající kvalitu bát nemusíme. Rozhodně ne v druhém dílu, který se Jantarovým očím směle vyrovná a možná jej i lehce překonává.
Autorka plynule navazuje na jedničku a opět vysílá všechny hlavní hrdiny v ústrety nebezpečí a mocenským intrikám. Lukas Hildebrandt dosáhl všeho, co si předsevzal, jenže jak to tak bývá, stihl si udělat pár mocných nepřátel a odkrýt tajemství, která měla lidskému oku zůstat ukryta. Lodě, Ty, které bdí ve vesmíru, obrací své sdílené vědomí ke Studni planetárního ticha, kam se Lucas uchýlil, aby nebyl tak na očích.
Laëgühr. Led pod kůží. Druhá z posvátných össenských drog. Zaostří mysl na vzdálený cíl. Ukáže směr, najde spojení, otevře cestu. Ale co když se z druhé strany zároveň někdo dívá sem?
Pokud vám navíc v prvním díle Lucas a Pinky už lezly krkem, můžete zajásat. V pokračování se dostávají na scénu nové postavy a prim zde hrají spíše Aš-šád a Kamila. Navíc se Lucasova arogance obrací proti němu, takže vše pěkně dostává zpět i s úroky. Díky tomu rozhodně zaplesá nejeden čtenář, protože co si budeme povídat, ten člověk to občas přehání a Pinky radši ani nemluvit.
Stejně jako v prvním dílu se i zde čtenáři mohou těšit na skvěle zpracované detaily, na které si již mnoho fanoušků u autorky zvyklo. Navíc opět nechybí dokonale podané intriky, manipulace a boj o moc, který zde graduje v podobě mocenského boje uvnitř Össenské církve. Jako bonus nám Vilma přidává i bližší pohled na samotný vliv drog na člověka a přiblížení mimosmyslových schopností, jako jsou telepatie nebo psychokineze. Sečteno podtrženo, díky těmto detailům dostáváme do rukou opět jedinečné dílo, které se vymyká běžné české fantastice.
Vilma Kadlečková v pěti bodech
- Vlastním jménem Vilma Klímová.
- Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.
- Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě.
- Držitelka několika literárních cen (Cena Karla Čapka, cena Akademie SFFH, čtenářská cena Aeronautilus).
- Většina jejích prací náleží k cyklu Legendy o argenitu.
Jak již sama autorka potvrdila, ta pravá jízda čeká na čtenáře teprve ve třetím dílu. První dva jsou na rozjezd – ovšem zatraceně dobrý rozjezd, který by rozhodně neměl uniknout žádnému fanouškovi žánru. Protože již teď se dá Mycelium považovat za klasiku, která bude ještě po hodně dlouhou dobu perlou české fantastiky.
- Vilma Kadlečková: Led pod kůží (Mycelium 2)
- Argo, 2013
- obálka: Tomáš Kučerovský
- 332 stran, 348 Kč (v e-shopu Fantasye již za 313 Kč)