Plameny hvězd, Martin Šust (ed.)
 |
Antologie Plameny hvězd je druhým titulem v laserovské edici New space
opera, kterou řídí Martin Šust. Zhruba pětisetstránkovou, na pohled velmi
sympatickou knihu zaplnil sedmi povídkami, v několika případech spíše
novelami, medailónky autorů, svým průvodním slovem – a překvapivě
předmluvou z pera jednoho z nejpovolanějších, Alastaira Reynoldse.
Nejprve ke všem dílům obecně. Co mají společného? – fakt, že jde
o science fiction v tom nejpoctivějším slova smyslu, mající svůj
niterný základ někde ve zlatém věku žánru, současně však obohacenou
literárními zkušenostmi a trendy, které se ve vědecké fantastice
objevovaly po několik dalších desetiletí. V jednom kotli zde klokotají
ingredience, jako je svět – vesmír, naše porozumění jeho zákonitostem,
naše porozumění sobě samým, naše živočišnost a vše, co s ní
souvisí. Tento koktejl je mnohem bohatší, než jsme byli zvyklí
u starších děl, a díky němu příběhy v antologii působí mnohem
důvěryhodněji, moderněji a naprosto přirozeně, až má čtenář pocit,
že nečte fikci, ale něco, co se doopravdy odehrálo. Autoři většinou
zvolili styl klasického vyprávění, bez stylistických či formálních
experimentů, což ještě víc zrealističtilo výsledný dojem.
Paul McAuley: Moře změn, s nestvůrami
Tvorbu Paula McAuleyho znám jen z románu Fairyland, který ve mně zanechal
smíšený dojem, utápěl jsem se v něm v přílišné chaotičnosti,
nadbytečné akčnosti. Proto jsem byl příjemně překvapen, jak dokáže
zatáhnout čtenáře do svého světa civilním, téměř pomalým
vyprávěním. Příběh profesionální lovkyně umělých stvůr v mořích
Europy, pozůstatků meziplanetární války, je téměř klasický, ale drobné
střípky troušených informací přibližujících celé univerzum jsou
naprosto fascinující. A všednost celého pohledu předkládaného
autorem – na zabíjení biologických nestvůr živících se uhlovodíky
není nic heroického – ale člověk přitom může snadno umřít,
zvlášť, když nemá všechny potřebné informace. A optimistická tečka na
závěr vyvolá lehký, toužebný úsměv, kdy si člověk přeje, aby to tak
nějak jednou doopravdy bylo.
Eric Brown: Cesta za nadějí
Při spatření tohoto jména se mi před očima okamžitě objevil česky
nedávno vydaný román Newyorské noci, detektivní příběh z blízké a
nepříliš optimistické budoucnosti. Cesta za nadějí je o problémech
mezihvězdné expedice, kde poškození umělé inteligence vyvolá
nepředvídané změny v hardwaru lodi. Ze všech prací v antologii se tato
nejvíce blíží klasickému dobrodružnému příběhu. Víc než peripetie,
které museli řešit hlavní hrdinové, mě však zaujaly skutečnosti, které
je způsobily. Ty ale autorovi sloužily jen k nastartování dobrodružné
fáze. Cesta za nadějí je dobrý science fiction příběh, ale tady má
příliš silnou konkurenci, aby vynikla.
Alastair Reynolds: Za bariérou v Orlu
Alastair Reynolds je hlavním představitelem, a z mého pohledu vrcholným
představitelem laviny New space opery. U nás už je dobře znám a
populární díky svému zmarovskému cyklu s Odhaleným vesmírem v čele.
Jestli až dosud u něj čtenář mohl mít pocit, že jeho hrdinové jsou
dáni jen sumou informací do nich vložených a postrádají lidské
vlastnosti, tady bude příjemně překvapen. Reynolds nás sevřenou formou
seznamuje s osudem kapitána posádky nákladní kosmické lodi, který
zabloudil při cestování tunelovým systémem umožňujícím pohyb mezi
hvězdami. Už od prvních vět tušíme, že něco je špatně, ale to, jak moc
je něco špatně, vyplouvá na povrch s dráždivou a zlověstnou pomalostí a
čtenář s nešťastníky postiženými nepřízní pravděpodobností velmi
soucítí. Reynolds psychologii obyčejného člověka postavil do kontrastu
s ohromností a nevyzpytatelností univerza a výsledek je výtečný.
Charles Stross: Jaderná propast
Strosse u nás známe zejména z povídek v Ikarii, kde ohromuje svým
vizionářstvím, bizarními nápady a komplikovanými konstrukcemi světů –
které však dobře fungují. Jádrem novely v této knize je úžasný, do
detailů dovedený nápad přenosu celého lidstva a části vesmíru na plochý
disk o hmotnosti miliónů sluncí. Z takového disku se špatně odlétá a
svět ve 2D je pro lidstvo nekonečný a nepoznatelný. A jsou lidé opravdu
lidmi? Nejsou pouhými digitálními projekcemi původní vzorů? A proč
k tomu vlastně došlo? Odpovědi nejsou servírovány na podnose, ale
čtenář si je musí najít sám.
Neal Asher: Konstruktér
V této novele, podle medailónku Martina Šusta patřící k jeho rané
tvorbě, se Asher představuje ve formě předznamenávající jeho další
úspěšný počin – Stahovače. Ocitáme se v runsiblovém univerzu a
potkáváme se se stvořením, jemuž i umělé inteligence řídící lidský
svět možná nejsou rovnocennými partnery. V příběhu plném bizarních
nápadů se už skrývají pro Ashera typické zárodky hravosti, které mění
čtení jeho děl v požitek.
Ken MacLeod: Soulad vyšších sfér
Práce tohoto autora patří k nejkratším textům v celé sbírce a zabývá
se konfliktem přístupu ke světu skrze víru, a skrze racionální
poznávání. Závěrečná pointa donutí k zamyšlení a současně dokáže
vykouzlit pobavený, laskavý úsměv. Samozřejmě, záleží na přístupu
čtenáře ke světu a na míře jeho osobní tolerance.
Stephen Baxter: Mayflower II
Baxter je u nás dobře známý a u milovníků hard science fiction
oblíbený například romány Vor, Prstenec, Proud a dalšími. Zde pozornost
zaměřil na představu generační kosmické lodi, která svou pouť
nepočítá na století, ale tisíciletí a více. Po počáteční chaotické
expozici začíná chirurgickým skalpelem před čtenáři vyřezávat svou
puristickou představu osudů malé části lidstva odsouzené k věčné
izolaci. Čím víc se vypravěč ve svém líčení vzdaluje postoji člověka
a ztrácí svou lidskost, tím emocionálněji celá kresba působí. Čtenář
nemusí souhlasit s autorovou představou „evoluce“ v tak pro člověka
nepřirozených podmínkách, ale může se jí kochat, obdivovat ji a znovu se
oddávat ochromení z rozměrů vesmíru, které se vymykají našim
zkušenostním měřítkům. Tuhle práci řadím k Baxterovým nejlepším
(tedy z těch, jež znám).
Plameny hvězd patří mezi výtečně vyvážené antologie a každý čtenář, který má ve výše uvedeném výčtu nějakého svého oblíbeného autora, po ní může sáhnout bez obav, že by ho ostatní zklamali. Průvodní slovo a obsažné medailónky autorů jsou vynikajícím bonusem navíc.
- Martin Šust (ed.): Plameny hvězd
- vydal: Laser-books, Plzeň 2007
- přeložil: kolektiv překladatelů
- obálka: Edward Miller
- 480 stran / 279 Kč
