Piranesi není sequelem Jonathana Strange & pana Norrella. Je ale stejně kouzelný, Susanna Clarková: Piranesi
 |
Po dekádě a půl ticha přichází Susanna Clarková, autorka bestselleru Jonathan Strange & pan Norrell, s novou knihou. Je úplně jiná než její nejslavnější a prakticky jediné dílo, mnoho věcí ale zůstalo při starém. Vítejte v poetickém světě, kde se zastavil čas, šumí moře a řvou pobřežní ptáci.
Je vlastně doteď strašně zvláštní, že Jonathan Strange & pan Norrell způsobil v polovině první dekády 21. století takový poprask. Mohutná kniha s desítkami postav z alternativní minulosti Velké Británie v období napoleonských válek; košatý styl vyprávění s neustálými odbočkami a poznámkami pod čarou; suchý humor a naduté dobové postavy; touha titulních hrdinů vrátit do Británie magii, ale každý vlastním způsobem. Román, který překračuje žánry, který je třeba číst ve správném věku, rozpoložení i atmosféře, který od čtenáře vyžaduje nekonečnou trpělivost a zároveň dokáže odměnit tolika maličkostmi. Prvotina Susanny Clarkové nebyla jednoduché čtení, a přesto nadchla čtenáře fantastiky i mainstreamu po celém světě.
Na autorku se tedy logicky snesly dotazy, zda a kdy bude pokračování. Kromě krátkého dodatku v podobě sbírky Dámy z Grace Adieu a jiné povídky se však dlouhých jednu a půl dekády nedělo nic. Autorka to v rozhovorech vysvětluje kombinací svého zdravotního stavu (krátce po vydání debutu onemocněla chronickým únavovým syndromem) i bezradností, jak si poradit s obřím úkolem navázat na rozsáhlý první román. Piranesiho napsala jako únik od obojího – uvězněná ve svém domku svazující diagnózou, jako krátký, dostatečně snadný a nekomplikovaný příběh, jako nouzové rozpracování konceptu, který stvořila snad ještě dříve než Strange & Norrella.
Krása Domu je nezměrná; jeho Laskavost nekonečná. (str. 244)
I Piranesi žije sám, nevědomky pojmenovaný dle skutečného italského kreslíře Giovanniho Battisty Piranesiho, autora kreseb nekonečných polorozbořených antických síní. Přesně takový je i Dům, kde žije hlavní hrdina – obří prostory plné soch a architektonických skvostů omývá Oceán a nikdy nelze dojít ani dohlédnout nikam jinam než jen na další místnosti v miliardách obměn. Piranesi dům postupně zkoumá a poznatky zapisuje do deníku, včetně skutečnosti, že je tu teprve patnáctým obyvatelem, přičemž všichni ostatní jsou mrtví. Tedy až na Toho Druhého, který za protagonistou přichází dvakrát týdně neznámo odkud, aby spolu probrali nejnovější poznatky.
Úvod útlé knihy, kde zdánlivě nic nedává smysl, plyne až lyricky. Clarková revidovala svůj styl a místo suchým humorem prodchnuté košatosti Strange & Norrella naopak zvolila úsporné poetické vyprávění o jedné, resp. dvou postavách s mysteriózním nádechem. Ten postupně vystřídá detektivní náboj, jak Piranesi krok za krokem rozkrývá záhady Domu i své nespolehlivé paměti, až do melancholického konce si však děj ponechává kouzelný závoj lyriky. Obzvláště s přibývajícími stranami začínají být zvraty rozvíjející se zápletky silně předvídatelné, jistá až pohádkovost románu však jakákoli negativa zastiňuje a nechává čtenáře ponořit se do atmosféry osamělého místa, kde šumí moře, zpívají ptáci a kde člověk může žít v míru sám se sebou – tedy když si to jen trochu dovolí.
Susanna Clarková v pěti bodech
- Narodila se v roce 1959 v Nottinghamu do rodiny metodistického kněze.
- Kvůli práci svého otce se během vyrůstání často stěhovali. V této době si oblíbila klasickou britskou literaturu jako Artura Conana Doyla, Charlese Dickense nebo Jane Austenovou.
- Po studiích filozofie, politologie a ekonomiky pracovala v nakladatelstvích a krátce také jako učitelka angličtiny v Itálii a Španělsku.
- Svůj debut Jonathan Strange & pan Norrell psala deset let a v rámci spisovatelského workshopu, kam se kvůli knize přihlásila, se také seznámila se svým partnerem, beletristou a kritikem Colinem Greenlandem.
- Jonathan Strange & pan Norrell vyhráli Huga, Locus a World Fantasy Award, nominováni byli na Nebulu i řadu nežánrových cen. Piranesi v době psaní článku vyhrál prestižní britskou Women’s Prize for Fiction a byl nominován na Huga i Nebulu.
Svým rozsahem, vývojem, nábojem i hloubkou je Piranesi razantně odlišný Jonathana Strange & pana Norrella, a nelze tedy na něj klást stejné nároky. Paradoxně ale právě ona esence Susanny Clarkové, která z jejího debutu udělala oblíbené čtení tolika lidí po celém světě, je zde přítomna v míře neztenčené. Byť ve zcela jiném světle, britská autorka se tu opět ukazuje jako královna nevšedních, magicky podmanivých a zároveň láskyplně vystavěných vyprávění, které musí člověk číst beze spěchu a ve vhodném rozpoložení. O to více dokážou odměnit. Piranesim Clarkeová dokázala, že jakkoli bychom si to všichni přáli, vlastně vůbec není nutné, aby napsala Strange & Norella 2 a ostatně ani cokoli jiného. Už teď je z ní autorka, na kterou se jen tak nezapomíná. A kdyby náhodou, přejeme jí hodně sil do dalších příběhů – nejlépe opět ve výtečném českém překladu Viktora Janiše.
- Susanna Clarková: Piranesi
- Argo, 2021
- překlad: Viktor Janiš
- 248 stran, 313 Kč (v e-shopu již za 348 Kč)
