Pevnost, Francis P. Wilson
 |
Stephen King prohlašuje na obálce knihy Pevnost za jeden z nejlepších hororů, jaké kdy četl. Já osobně myslím, že horor je pouze jedním ze žánrů, které charakterizují Wilsonův příběh. Tato kniha je hororem, válečným románem i fantasy. A dokonce dojde i na červenou knihovnu. O tom, jak tato směs žánrů funguje, si povíme v recenzi.
Žánr první, horor
Rumunsko 1941. Vyčleněný oddíl wehrmachtu pod velením kapitána Woermanna
má za úkol střežit průsmyk Dinu v horách. K zřízení pozorovacího
stanoviště se skvěle hodí zdejší opuštěná pevnost pocházející někdy
z 15. století. Vojáci po příjezdu zjišťují, že na tvrzi je cosi
zvláštního. Nejde jen o zlověstný dojem, jímž na první pohled působí.
I přes své stáří totiž vypadá jako nově postavená.Aaby také ne, když
se o ni stará jedna rodina z blízké vesnice. Už po generace dostávají za
její údržbu zaplaceno. Od koho však peníze pocházejí, je záhadou. A co
mají znamenat ony podivné kříže z mosazi a niklu, které jsou
v pravidelném intervalu vsazené do všech zdí pevnosti? A jak to, že se
tomuto jinak opuštěnému místu vyhýbají ptáci? I přes varování
místních se Němci v pevnosti usazují. Nepříjemný dojem ze stavby však
přetrvává. Pak jen stačí, aby jeden z vojáků veden chamtivostí
poškodil jeden z křížů a otevřel tajnou chodbu. Za svůj čin zaplatí
životem – vypustí totiž ven zlo, které si mezi Němci začne vybírat
krvavou daň. Každou noc zemře jeden voják. Když selžou všechna
bezpečnostní opatření, obrátí se zoufalý Woermann na rumunské
velitelství wehrmachtu. Kapitánem žádané opuštění pevnosti je
zamítnuto, místo toho na místo přijíždí oddíl SS vedený fanatickým
majorem Kaempfferem. Ale praktiky SS tady nezabírají, muži umírají dál.
Síla hororové složky románu spočívá ani ne tak v hrůznosti zabíjení,
jako spíše v zjištění, že ti, kteří dosud šli od vítězství
k vítězství a sami budili mezi ostatními národy hrůzu, naráží na sílu
mocnější a strašlivější, než jsou oni sami. Při četbě lze cítit
téměř hmatatelnou bezmoc a strach Němců. Mohou jen sedět a čekat, kdo
bude následující noc další na řadě…
Žánr druhý, válečný román
Kaempffer odmítá tvrz opustit, je třeba zjistit, kdo nebo co za vraždami
stojí. Ukazuje se, že největším odborníkem na pevnost je bývalý
vysokoškolský profesor Cuza a jeho dcera Magda. Má to malý háček –
Cuzovi jsou Židé. Do příběhu se tak dostává i židovská otázka.
A když jsou oba dopraveni na místo, na povrch tím více vyplouvají rozdíly
mezi „obyčejnými“ vojáky wehrmachtu a „hrdlořezy“ z SS. Tento
rozdíl mezi oběma složkami armády je nejvíce ilustrován na charakterech
jejich důstojníků a je třeba říct, že Wilson jej zdůrazňuje možná až
příliš.
Žánr třetí, fantasy
Ve chvíli, kdy německý voják probudí v tvrzi zlo, se kdesi v Portugalsku
náhle probouzí mladý rudovlasý muž. Ví, co se stalo, a jaká je jeho
povinnost. Sbalí si věci a vydává se do Rumunska vypořádat se se svým
starým nepřítelem. Odhalení identity netvora, který v pevnosti zabíjí
(poměrně nezvykle k němu dojde už zhruba v polovině knihy) stejně jako
tohoto rudovlasého muže (nebudu prozrazovat) pak posouvá román spíše do
vod fantasy než hororu.
Jak vidíte, každý z žánrů, má v příběhu své místo, byť horor zde jasně převažuje. Souhrnně řečeno, jde o čtivý příběh, v němž jsme neustále udržováni v nejistotě, jednotlivá tajemství jsou odhalována postupně a po troškách. Oč doopravdy jde, se dozvíme až v samotném závěru. Slabinou románu jsou pak příliš šablonovité postavy, které jsou sice dobře napsané, ale nikam se nevyvíjí. Nejzajímavějším je tak nakonec profesor Cuza, který jediný tu prochází výraznou proměnou charakteru a ve výsledku působí nesympatičtějším dojmem než samotní Němci. Dalším záporem je pak ona červená knihovna, kterou zde až příliš připomíná vztah tajemného rudovlasého muže a Magdy Cuzové. V jinak poměrně temně laděném příběhu působí tato linie poněkud nepatřičně.
K práci nakladatele žádné větší výhrady nemám, jeden dva překlepy mne ze čtení nevytrhovaly, kniha je hezky vázaná s přebalem, jen ta obálka působí tak nějak futuristicky (žánr scifi se v knize doopravdy nevyskytuje), spíš upomíná na dle mého nepříliš povedené filmové zpracování z osmdesátých let.
- Wilson, Francis P.: Pevnost
- Nakladatelství XYZ, Praha 2011
- Překlad: Anna Adamová
- Obal: Jana Baladová
- 504 stran/ 299 Kč