Britského autora Adriana Tchaikovského u nás asi netřeba představovat, ostatně vyšla mu česky už utěšeně se rozrůstající řada děl. Nyní přichází s novelou o pouhých 160 stranách, zato s neméně silným nápadem a tahem na branku.

Gary Rendell se v dětství vždycky chtěl stát astronautem. Na rozdíl od většiny z nás z toho ale nevyrostl, a dokonce se mu podařilo do vesmíru skutečně dostat. Jen trochu dál, než čekal. Uvízl totiž v obřím mimozemském artefaktu kdesi za oběžnou drahou Pluta, den za dnem se plouží sám temnými chodbami a hledá z tohohle nebezpečného bludiště cestu ven. Najde ji dřív, než se definitivně zblázní? Nebo než ho něco sežere?

Adrian Tchaikovsky platí za velmi zajímavého autora, který má řemeslo v malíčku a dokáže strhnout pozornost nejen nápadem, ale třeba i hutnou atmosférou. A právě toho se čtenářům dostane v míře vrchovaté u nové útlé knížky s názvem Pěšky na Aldebaran. Jde o novelu, příliš dlouhou na vydání v antologii a příliš stručnou na samostatný román, s níž chce autor vykopnout volnou sérii kratších příběhů, kde se hlavní hrdinové vždy dostanou někam, odkud musí stůj co stůj zase uniknout.

Adrian Tchaikovsky v pěti bodech

1. Britský autor s původně polským jménem Adrian Czajkowski se narodil v roce 1972 v Lincolnshiru v Anglii.
2. Vystudoval zoologii a psychologii na University of Reading, později praktikoval právo.
3. Po patnácti letech snah se prosadit vyšla jeho románová prvotina Impérium černé a zlaté roku 2008.
4. Za román Děti času získal roku 2016 cenu Arthura C. Clarka.
5. Od roku 2018 je spisovatelem na plný úvazek. Žije se svou ženou v Leedsu.

A Pěšky na Aldebaran je přesně takový titul. Hlavního hrdinu sledujeme ve dvou časových rovinách – v přítomnosti, kdy už bloudí tunely, a v minulosti, kdy se mise k mimozemskému artefaktu teprve začíná chystat. Díky krátkému rozsahu však není prostor na zbytečné detaily, a tak se Tchaikovsky příliš nesoustředí na další postavy či cokoli jiného a místo toho kámen za kamenem staví hutnou atmosféru poutníka nepochopitelnými prostorami, který postupně přichází o mysl a ještě ke všemu potkává všemožné další, přátelské i nepřátelské souputníky z cizích ras, co se stejně jako on v časoprostoru ztratili. Ostatně zde autor (pokolikáté už?) hojně využívá svých fantazií podpořených titulem ze zoologie.

Výsledný dojem je excelentní. Internet je plný přirovnání novely Pěšky na Aldebaran k lepším epizodám seriálů Love, Death & Robots či Black Mirror, z literární tvorby zase čtenáři knihu klasifikovali jako Setkání s Rámou napsané H. P. Lovecraftem. Vlastně ale vůbec nezáleží na tom, co přesně příběh připomíná, jen to, že to je proklatě dobrá sci-fi novela. Mírnou skvrnou na kráse sice zůstane překvapivý konec, který nechá mnoho domýšlení na samotním čtenáři, autor to však bohatě kompenzuje čtivostí a spádem celého díla, včetně zmíněného konce. A to ani nemluvíme o lehkém humoru a řadě popkulturních narážek od vtipů o tom, jak Pluto ztratilo status planety, po jméno hlavního hrdiny, který nápadně připomíná postavu z Beowulfa. Prostě tuhle sci-fi se vyplatí pořídit.

• Adrian Tchaikovsky: Pěšky na Aldebaran
• Planeta9, 2023
• překlad: Milan Pohl
• 160 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)