Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy, China Miéville
 |
Chinu Miévilla, jakožto nejvýraznějšího představitele žánru New Weird, netřeba představovat. Jeho sbírka povídek Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy obsahuje celkem 14 děl. Přesto, že žánrově se řadí do edice New Weird, přišlo mi, že většina povídek je spíše hororových, což vůbec není na škodu.
Samozřejmě mezi pracemi najdeme klasické „miévillovky“. Jako například krátkou povídku Familiár, jež se už objevila v antologii Trochu divné kusy. Kouzelník se zbaví svého magického pomocníčka a ten se následně velmi neobvyklým způsobem začne seznamovat s naší rovinou existence. Příznivcům cenami ověnčeného veledíla Nádraží Perdido je určena pro změnu povídka Jack, která se odehrává v Novém Krobuzonu a prostřednictvím pracovníka z továrny na přetvory se dozvídáme více o osudech Jacka Půlmodlitbičky, téměř bájného zločince, jenž se mihnul už i v Perdidu. Všechny povídky jsou jako tekutý písek, pomalu ale jistě vás vtahují do sebe, aby nad vámi vzápětí uzavřely hladinu a nechaly vás utopit se v příběhu. Sbírka je navíc vystavěna tak, že každá povídka je jakousi přípravou na tu další, nikoliv příběhově, ale co se atmosféry a napětí týče. V tomto ohledu je nečekanou a nepříjemnou výjimkou Cestou na frontu. Je to totiž klasický, černobílý komiks, který strukturu sbírky značně narušuje.
Miéville sám přiznává, že je levicového politického přesvědčení, a podobného ražení je i povídka Šťastné a veselé, ve které se otec s dcerkou dostanou mezi radikální Vánočníky. V této povídce jsou Vánoce pod registrovanou obchodní známkou a každý, kdo je chce slavit, musí některé ze společností zaplatit. Známka se vztahuje i na symboly Vánoc, jako jsou koledy, stromeček, Santa Claus, nebo dokonce i dárkové balení. Proto lidé, kteří si nemohou dovolit slavit opravdové Vánoce tm , balí dárky do novin a ukládají je pod kaktusy ověšené oblečením, protože za výzdobu by si museli připlatit.
Miéville nejenže píše způsobem, který je neuvěřitelně chytlavý, ale zároveň originální.
V době, kdy 80% děl jsou klišé omílaná pořád dokola, je Pátrání po Jakeovi jako nádherný smaragd mezi střepy skla. Ať už je to povídka Jednotlivosti, jež vypráví příběh o paní Millerové, které se v obrysech zjevují démoni. Nebo Odlišná nebe, v níž figuruje okno, přes které se dá dívat na odlišné nebe, tedy jiné místo (a možná i jiný čas).
Vlastní odstavec si jistě zaslouží poslední dílo. Sedmdesátistránková povídka Amalgám. U nás již vyšla v Ikarii (7–8/2004), ale díky této sbírce se nám dostává do rukou v ucelené podobě. Což je jenom dobře, protože je to jedna z nejlepších Miévillových kratších prací. Vše se odehrává v postapokalyptickém Londýně, který je v troskách po útoku tvorů, o nichž si myslíme, že je známe, protože byli vytvořeni právě z nás. Sholl, jeden z přeživšich, se nově vzniklou situací prokousává a každý den žije ve strachu ze smrti. Má ale zároveň v hlavě plán, jak se tvorů zbavit a udělat Londýn zase městem lidí…
Miéville v Amalgámu stvořil unikátní obraz zdevastovaného Londýna. Vybudovat skutečné, autentické město se někomu nepodaří ani v šestisetstránkovém románu. A Miéville to zvládnul i v tomto omezeném rozsahu! Proto je tak dětsky jednoduché ponořit se mezi trosky nádraží King´s Cross a společně se Shollem nakouknout za roh, zda-li tam nečíhá někdo z NICH.
Sečteno a podtrženo. Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy je unikátní sbírka povídek od jednoho z nejlepších fantasy autorů, která nabízí 14 plnohodnotných povídek, a to včetně pecky jménem Amalgám.
A i když je sbírka určena spíše přemýšlivějším čtenářům, opravdu stojí za to.
- China Miéville: Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy
- vydal: Laser-books, Plzeň 2006
- přeložil: Milan Žáček
- obálka: Edward Miller
- 320 stran / 249 Kč