Chris Priestley, jehož lze znát díky sérii Příšerných příběhů, předkládá čtenářům další, v některých ohledech podobně laděnou knihu – Pana Krátura. Ten oplývá pochmurně vyprávěným příběhem a temnými charaktery. Je ale otázkou, zda kniha splní očekávání čtenářů, nebo je zklame.

Billy se na počátku devatenáctého století v Londýně snaží nějakým způsobem protlouct ve svém životě. A jako většina dětí bez domova, i on se uchyluje ke kapsářství. Jenže život je tvrdý, s nikým se nemazlí a šéf party vyvrhelů požaduje na Billym odplatu za porušení pravidel. Pro mladíka by se toto setkání stalo dozajista osudným, kdyby nebylo zásahu tajemného muže, jenž si ho bere pod svá ochranná křídla.

A tak se rodí zpočátku nerozlučná dvojka – Billy a záhadný muž, který si nechává říkat pan Krátur. Ten taky hlavního hrdinu zasvěcuje do svého plánu a vysvětluje mu, co přesně dělá v Londýně. Až ze Švýcarska je na stopě Viktoru Frankensteinovi, člověku, jenž přivedl pana Krátura k životu. Pověřuje mladíka, aby během dnů sledoval každý Frankensteinův krok a podával mu o tom podrobné zprávy. Čím déle však Billy hraje roli malého špióna, tím víc chce po Kráturovi vysvětlení, proč tak činí. Celá věc je totiž o dost složitější, než si původně myslel.

Tajemné na povrchu i vevnitř

Co se Chrisi Priestleymu nedá upřít, je to, že dokáže bez problémů sepsat temný příběh, který v mnoha místech zamrazí. Taky obsahuje hned několik zajímavých myšlenek, jež dávají prostor čtenářově fantazii. Na jednu stranu tak člověka napne a na tu druhou ho nechá nad činy a dialogy hrdinů pořádně přemýšlet. Přece jen, o tom se lidé mohou přesvědčit už při čtení některého z dílu Příšerných příběhů, takže Pan Krátur pouze jede v zajetých kolejích.

Další velkou výhodou je autorův čtivý styl. Priestleyho jednoduchý jazyk totiž příběhu sedne a díky tomu kniha svižně ubíhá. Kombinace jazyka a strašidelné atmosféry pak dělá z Pana Krátura skvělé čtivo přímo vybízející k předčítání dětem před spaním (ačkoli spíše pro ty odvážnější z nich). Čtenář, který již tvorbu Chrise Priestleyho zná, má povědomí, čeho je schopen a zda má cenu se pustit i do jeho nejnovější knihy z produkce nakladatelství Argo. Těm, pro něž je autor neznámý, lze Pana Krátura doporučit, jelikož svou strukturou nijak výrazně nevybočuje ze své dosavadní tvorby.

V jádru bez pointy

Proto však hodně zamrzí, když se kniha nakonec ukáže být něčím jiným než tím, co si čtenář zprvu představoval. V průběhu čtení si to nebude schopen uvědomit, ale po samotném dočtení nabyde pocitu, že je Pan Krátur nedokončený či zvláštně ochuzený o nějakou hlubší pointu, kterou by každá kniha měla mít.

V téměř třistapadesátis­tránkovém svazku člověk samozřejmě najde pár momentů, které bude mít chuť vypíchnout a říct si, že opravdu stály za to, jinak však nemá Pan Krátur moc co nabídnout. V konečném výsledku tak kniha přináší pouze průměrný příběh. Byť sice dobře strukturovaný, ale bez viditelné nosné myšlenky, díky čemuž kniha vychází tak trochu naprázdno. I tak však lze říct, že dětskému čtenáři se Pan Krátur bude líbit a že bude prožívat Billyho životní slasti a strasti, aniž by hluboce přemýšlel nad dějovou linií jako nad celkem.

• Chris Priestley: Pan Krátur
• Argo; 2014
• překlad: Robert Novotný
• obálka: Chris Priestley
• 344 stran, 278 Kč (v e-shopu Fantasye již za 250 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).