Nizozemsko-australsko-skotský spisovatel Michel Faber, jehož díla dlouhodobě balancovala na rozhraní mainstreamu a fantastiky a který se nejvíce proslavil objemným Kvítkem karmínovým a bílým, před několika lety pověsil psaní knih pro dospělé na hřebík. Neodpustil si ale vydat jednohubku pro mladší čtenáře, s níž si dle vlastních slov pohrával celých 35 let. Navzdory několika mouchám (vážkám?) je to kouzelná kniha, vpravdě ideální pro cílovou skupinu.

Třináctiletá Dhikilo žije se svými adoptivními rodiči v britském městečku Cawber-on-Sands. Dostala se sem ještě jako malá, narodila se totiž svým biologickým rodičům v Somálijsku (neplést se Somálskem). Z řady vrstevnic trochu vyčuhuje, i kdyby jen barvou pleti a nepoddajnými vlasy, ale má svůj malý kout světa docela ráda. Tedy do chvíle, než z ničeho nic zmizí písmeno D. Všichni ostatní lidé ho prostě přestanou vyslovovat, aniž by si toho byli vědomi, a na Dhikiliny (Hikiliny?) otázky nemají odpovědi. Situace se začne vyvíjet až v momentě, kdy se dívka zúčastní pohřbu svého milovaného profesora Dodderfielda (Oerfiela?). Ten totiž vlastně není tak úplně mrtvý a možná o zmizelém písmenu i něco ví.

Hravý, poetický, inteligentní a sečtělý

… i tak by se dal v krátkosti představit Michel Faber, autor titulů Někdy prostě prší, Kvítek karmínový a bílý, Sto devětadevadesát schodů či Kniha zvláštních nových věcí. V novince D aneb Příběh dvou světů se pouští na pole literatury pro mladší čtenáře, o kterém zjevně už notnou dobu uvažoval (alespoň vzhledem k tomu, jak dlouho příběh vznikal) a naplno tu vytěží právě své zmíněné charakteristiky.

V první řadě je na dvousetstránkové knize, rozsáhlé tak akorát pro cílovou skupinu, znát právě ona hravost. Celá základní zápletka je veskrze lingvistická a často vede k vtipným a originálním situacím, v nichž slova bez D a posléze i jinak zkomolené výrazivo posouvají promluvy postav do zcela nového kontextu („Hleďte na její moč!“). V tomto asi nejvýraznějším prvku knihy také do značné míry pomáhá bravurní práce autorova dvorního překladatele Viktora Janiše, jemuž podobné hrátky s jazykem skvěle sednou.

Michel Faber v pěti bodech

1. Narodil se v roce 1960 v Nizozemí, vyrůstal v Austrálii a většinu dospělosti strávil ve Skotsku.
2. Vystudoval kombinaci holandštiny, filozofie, rétoriky a anglického jazyka a literatury na univerzitě v Melbourne, načež strávil mnoho let v různých nárazových profesích a také jako zdravotní bratr.
3. Mezi jeho nejslavnější knihy patří objemný viktoriánský román Kvítek karmínový a bílý, autorova vůbec první delší próza Pod kůží či povídková sbírka Fahrenheitova dvojčata.
4. Z příběhů laděných do fantastiky vyčnívá Kniha zvláštních nových věcí, sci-fi román o meziplanetárním cestování, ale také o lásce a náboženství.
5. Vůbec posledním románem je D aneb Příběh dvou světů, young adult fantasy příběh o dívce ze Somálijska, která zjistí, že z jazyka zmizelo písmeno D.

Ale nejde jen o jazyk samotný. Faber také pracuje s odkazy na mnoho jiných literárních děl včetně Alenky v Říši divů, Čaroděje ze země Oz, Letopisů Narnie, další řady v Česku neznámých příběhů a především Charlese Dickense. Zároveň ovšem k prvkům přistupuje originálně a snoubí je do nápaditého díla, které nenudí. Tak například živý-neživý profesor Dodderfield (Oerfiel!) má jako asistenčního psa fenku labradora (labraora!), ukáže se však, že to je jen umná přetvářka mnohem tajemnější sfingy. V jednu chvíli se zase Dhikilo ocitne v tajemném liduprázdném domě, který jako by vypadl z kvalitního hororu, je plný iluzí a zjevně má na dívku spadeno. Pobaví i epizoda s imigračním úředníkem fiktivního království, který si zcela zjevně libuje ve vyplňování všemožných formulářů. Nejlepší na takových situacích pak je, že v nich Faber umně skrývá užitečná ponaučení o našem moderním světě, až už jde o právo na to, aby se každý jmenoval tak, jak chce, anebo o namyšlených autoritářích, kteří kážou vodu a pijí víno, i jejich fanatických nohsledech.

Naneštěstí má ona hravost i stinnou stránku – autor se totiž v ní chvílemi ztrácí natolik, že Dhikilino putování reálným a posléze fantaskním světem působí spíše jako volně propojený sled nápadů, který nemá žádnou hlavu ani patu. V rozuzlení příběhu nehraje roli ani sfinga a profesor Dodderfield, ani písmeno D a jeho výskyt v hrdinčině jméně, ani její tajemný původ v Africe, který jí nedá spát, a do jisté míry ani sama dívka, jež sice vykoná jisté hrdinské skutky, obratem si ale namlouvá, že by se situace možná pohnula i bez jejího přičinění. Dějový tah na branku je tedy diskutabilní.

Kouzelné vyprávění pro všechny čtenáře

I navzdory zmíněným hluchým místům však není radno Michela Fabera za pohádkovou hříčku D aneb Příběh dvou světů odsuzovat. Pomineme-li samo o sobě krásnou obálku a výjimečný překlad českého vydání, jde o navíc neotřelé, tu bláznivé a onde zcela kouzelné vyprávění, které ocení řada mladších čtenářů a ostatně i mnoho dospělých fanoušků autora. Pravda, je tu jistá šance, že vám kniha nesedne, i takový je ale život čtenáře spisovatelů, jež rádi experimentují.

• Michel Faber: D aneb Příběh dvou světů
• Argo, 2023
• překlad: Viktor Janiš
• obálka: Pavel Růt
• 232 stran, 388 Kč