Fantazie Dimitrije Glukhovského zrodila kultovní román Metro 2033 a inspirovala vznik literární školy jeho následovníků. Román Ke světlu Andreje Djakova otevírá novou vzrušující kapitolu tohoto světa…

Stalkeři jsou jedinci, kteří vycházejí z útrob metra na radioaktivní povrch pro nezbytné zásoby, jako je vojenské či zdravotnické vybavení, náhradní díly, palivo apod. Taran je v petrohradském metru jedním z nejznámějších. Při jedné z operací se dostane do stanice Moskevská, kde potkává asi dvanáctiletého Gleba, který jakožto sirotek žije na Moskevské celý svůj život. Taran si ho oblíbí na tolik, že přesvědčí vedení stanice, aby Gleba nechali jít s Taranem na další misi. Ta má spočívat v dovedení skupiny dalších stalkerů do města Kronštadt na blízkém ostrově, poněvadž odtud lidé údajně zahlédli paprsek světla. Kromě party stalkerů a Gleba se ke skupině přidává ještě člen stoupenců tzv. Exodu. Tato sekta věří, že na ostrově se nachází bájná archa Varjag, která všechny odveze do zaslíbeného místa, kde lidé žijí na povrchu beze strachu ze zmutovaných příšer a radioaktivity.

Napínavá atmosféra

Andreji Dyakovovi se na poměrně malé množství stránek podařilo vměstnat zajímavý příběh, který sice nepřekypuje originalitou, ale to ani nemá za potřebí. Ke světlu si nesnaží hrát na převratný a revoluční román se spoustou dějových linek. Naopak, kniha je jednoduchá „oddechovka“ z dnes již notoricky známého prostředí postapokalyptického Ruska. Příběh je striktně lineární, což mu jen prospívá a pomáhá v přehlednosti a celistvosti díla. Román neodbočuje od hlavní zápletky a postavy se snaží dobrat se jasně vytyčeného cíle již téměř od úplného začátku.

Ačkoli se na první pohled může zdát, že v takto krátké a přímé knize se nedá vybudovat adekvátně komplexní atmosféra postapokalyptického světa, opak je pravdou. Od začátku příběhu se Ke světlu nebojí budovat atmosféru, a ačkoli to chvíli trvá, než se čtenářovi zaryje pod kůži, jako se to povedlo originálnímu Metru 2033, tak výsledek stojí za čekání, a je vidět, že se autor patřičně drží odkazu svojí předlohy. Mrazivé prostředí sice nepřijde ihned, ale postupným stupňováním dochází k tomu, že od poloviny knihy by se dalo napětí krájet a finální konflikt čtenáře nepustí až do úplného rozuzlení.

Nepatrné pihy na kráse

Ačkoli je Dyakovův počin relativně krátký, objevuje se v něm až nečekaně velké množství důležitých postav. Kromě hlavních postav Gleba a Tarana se seznamujeme s dalšími cirka osmi členy stalkerské skupiny a členem sekty Exodus. Tato kombinace krátkého příběhu a velkého množství postav má za následek menší hloubku a prokreslenost postav. Každý ze stalkerů kromě Tarana má pouze jednu charakterovou vlastnost, se kterou pracuje až do konce. Tím pádem z většinou z nich čtenář jen obtížně naváže nějaký emoční vztah, což zapříčiňuje absenci strachu o téměř celou výpravu.

I když je Taran jakožto jediný ze stalkerů hlouběji prozkoumán, jeho dojem kazí jistá nekonzistence, kdy na jednu stranu se autor snaží, aby stalker působil dojmem silného a neohroženého bojovníka ve stylu Huntera z původního Metra 2033, ale zároveň kvůli potřebnému vývoji vztahu mezi ním a Glebem bývá místy na sílu citlivý a sentimentální, což narušuje celistvost charakteru.

Začátek příběhů je kvůli snaze přejít rovnou k hlavní zápletce velmi jednoduchý a místy až zmatený. Nejlépe to lze spatřit v důvodu, proč si Taran vybral zrovna Gleba jako svého pomocníka, a i přes neadekvátní cenu ho získal pro další misi. Byť je v závěru důvod vysvětlen, jedná o vysvětlení značně neadekvátní.

Samotný překlad působí kvalitním dojem, nicméně místy pokulhává kostrbatost některých vět, jako by se překladatel snažil přeložit větu, nikoli význam sdělení. I když se tento jev v textu objevuje spíše ojediněle, zbytečně to vytrhává čtenáře z celého zážitku.

Pouze odlehčená verze originálu?

Názor, že kniha Ke světlu představuje pouze odlehčenou napodobeninu původní trilogie od Glukhovského, je sice validní, v důsledku ale nejde nutně o špatnou věc. Glukhovský svojí trilogií dokázal vybudovat neuvěřitelně komplexní svět a zasadit do něj květnatý a atmosférický příběh se silnými postavami, na což Andrej Dyakov pouze navazuje obdobně atmosférickou novelou ze stejného světa. Samotné přirovnání hlavní postavy Gleba k Arťomovi (ústřední hrdina Metra 2033) není zcela fér, protože Arťom má na vybudování a vývoj charakteru téměř dvojnásobný počet stran.

Ke světlu je nepochybně kvalitní kniha, která kromě průměrně napsaných postav obstává ve svém žánru na výbornou. Díky postupně houstnoucí atmosféře, známému světu a vybudovaným zvratům, jež se vrací ke kvalitám předlohy, se může nepochybně řadit po bok vedle známých postapokalyptic­kých děl.

• Andrej Dyakov: Ke světlu (Metro universe 2033)
• Euromedia Group, 2022
• Překlad: Rudolf Řežábek
• Obálka: podle zahraničního originálu upravila Lucie Vávrová
• 248 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)