Odkaz, Matthew Farrer
 |
Hlavní motto militaristicky zaměřeného světa Warhammeru 40 000 sice s brutální otevřeností hlásá, že v děsivé temnotě budoucnosti neexistuje nic jiného než válka, ale naštěstí to není zas tak úplně pravda. Ačkoliv, většina románů z tohoto univerza, které se u nás zatím objevily, se nás snaží přesvědčit o opaku. Povětšinou se přitom jedná o prvoplánové akční knihy, v nichž jednotky věrné Císaři svádějí nelítostné bitvy se svými protivníky na různých planetách či ve vesmíru samotném, jen aby se po případném vítězství zase urychleně přesunuly na další bojiště této nekonečné války.
Takové pojetí je sice docela zajímavé a umí přitáhnout pozornost čtenáře, ale po delším čase se může lehce jevit svou monotónností poněkud únavné. Obzvláště když většina těchto příběhů končí nepříliš optimisticky, pokud ne přímo tragicky. Navíc ani kulisy jednotlivých textů nebývají prokresleny právě důkladně, takže se vlastně čtenář, kromě vojenských záležitostí, nedozví nic moc o fungování Impéria. Možná i proto mě román Matthewa Farrera Křížová palba, který Odkazu předcházel, tak oslovil. Autor v něm přiblížil čtenáři hluboké zápolí Impéria, kde ti, co prosazují Císařovu spravedlnost, svádějí dennodenně skryté, ale o to urputnější boje se zločinci, pašeráky i kacíři.
Spolu s Shirou Calpurnií, jednou z důstojnic Adepta arbites, jakési císařské policie a soudní stolice v jednom, tu čtenář řeší primitivní kriminální případy i skryté intriky vládnoucích vrstev Hydraphuru. A s každou další přečtenou stranou textu se tak dozvídá více o běžném životě lidí i politice mocných v této soustavě, kde je nekonečná válka Císaře a jeho protivníků jen pouhým slovem. A přece i zde bují korupce, kacířství a byrokracie, které se nevyhýbají ani císařským úřadům. Takže to rázná Shira nemá zrovna jednoduché, když se chce dobrat skutečné pravdy. Jenže tato děva se nehodlá vzdát a s umanutostí buldoka kráčí za svým cílem bez ohledu na překážky.
A tatáž neústupná Shira je hlavní hrdinkou i druhého Farrerova románu Odkaz. Tentokrát má arbitra před sebou zdánlivě mnohem jednodušší úkol. Má se postarat o předání Charty svobodného kupce Phraxe jeho dědici. Jenže Charta není jen tak ledajaký dokument. Je to něco ve stylu bianco podepsaného pověření v onom známém richelieuovském …držitel tohoto dopisu vykonal to, co vykonal, na můj pokyn a v zájmu říše… Navíc je právě pod touto listinou podepsán sám Císař a je zpečetěna kapkou jeho vlastní krve! Takový dokument dává vlastníkovi téměř neomezené možnosti, takže není divu, že se stane cílem spousty spekulací a nevybíravých intrik. Navíc ani velitelé Phraxovy flotily nejsou zrovna nadšeni svým novým pánem…
V knize autor navazuje na předchozí osudy Calpurnie a staví před ni novou výzvu. I nyní se ale bude muset jeho hrdinka vyrovnat s nepřehlednými intrikami a politickými tlaky stejně jako s hrubou silou, která je této impulzivní ženě mnohem bližší a pochopitelnější. Shira Calpurnia se ale dokáže elegantně pohybovat i v spletitých uličkách císařského práva, což se názorně ukazuje při jejím střetu s ekklesiarchií, která má o dokument s Císařovým podpisem a krví rovněž eminentní zájem. Přitom se zároveň ukazuje, že mezi úřady vykonávajícími Císařovu vůli, nepanuje zrovna shoda a porozumění. Ba právě naopak. Neustále mezi sebou soupeří o získání co největší moci a prestiže.
Farrer příběh rozvíjí v několika rovnocenných dějových liniích. V jedné sleduje situaci na Hydraphuru, kde samozřejmě nejvýznačnější roli hraje Shira Calpurnia. Tu pak střídají linie věnující se událostem v kupecké flotile a další, jejímž hlavním protagonistou je samotný dědic. Čtenář si tak může udělat velmi dobrý obrázek o tom, o co se vlastně hraje a jakým způsobem. Zároveň se dozvídá spousty zajímavých skutečností vztahujících se k fungování císařských úřadů, k běžnému životu na Hydraphuru i na palubách lodí kupecké flotily. Autor neváhá rozkrýt téměř vše, od tajných spiknutí, přes důmyslné intriky až po fascinující pohledy do nitra řádu Adepta Mechanika. Přesto si ale něco nechává až na samotný závěr, kdy děj románu vrcholí.
Odkaz má jako příběh velmi dobrou startovní pozici, rychlý, čtivý rozjezd a zajímavě vystavěnou zápletku. Přece jen ale ve finále nepůsobí tak přesvědčivě jako předchozí Křížová palba. Částečně za to může jistá roztříštěnost jednotlivých částí textu či pár scén, u nichž autor poněkud opomněl dovysvětlit jejich pozadí a příčiny. Hlavně ale samotné zakončení je poněkud nelogické a dokázal bych si představit mnohem efektnější vyvrcholení. Přes všechny výhrady román není špatný a příznivce temného světa Warhammeru 40 000 určitě potěší.
- Matthew Farrer: Odkaz
- vydal: Polaris, Rožnov p. Radhoštěm 2007
- přeložil: Štěpán Hlavsa
- obálka: Clint Langley
- 256 stran / 209 Kč
