Někteří velcí spisovatelé za svého života zapadnou a objeví je až následující generace, často kvůli tomu, že dotyčný umělec předběhl dobu. Octavia E. Butlerová byla Afroameričanka, lesba a spisovatelka sci-fi – ze začátku její kariéry v sedmdesátých a osmdesátých letech to bylo spojení tak nemyslitelné, že ji málokdo poslouchal. Přesto stvořila řadu krutě realistických vizí budoucnosti, které s postupujícími dekádami nabírají na mrazivosti. V češtině nyní vyšel jeden z jejích nejzásadnějších románů, Podobenství o rozsévači.

Náctiletá Lauren Olamina žije v uzavřené komunitě, jednom z posledních předměstí Los Angeles, které ještě nepohltily plameny a chaos. Vypomáhá ostatním ze sousedství i vlastní rodině, poslouchá svého otce, jenž je zároveň baptistický pastor i vysokoškolský profesor. Je jí ale jasné, že idyla nepotrvá věčně a svět se řítí do čím dál větší propasti. Schraňuje znalosti indiánů o životě v krajině, učí se střílet, spřádá plány. Sex měla poprvé ve dvanácti, ale důsledně používá kondomy, aby omylem nepřišla do jiného stavu. Až padnou zdi její komunity (a že ony padnou je jisté), nebude to mít ani tak lehké. Je totiž mladá nezaměstnaná černoška, navíc s danajským darem hyperempatie – genetickou vadou, kdy bolest i slast ostatních cítí, jako kdyby byly její vlastní.

Teď se svět taky mění. Naše dospělé nevyhladil mor, takže jsou ještě ukotvení v minulosti a čekají na návrat starých dobrých časů. Jenže svět se změnil hodně a změní se ještě víc. Svět se mění pořád. Tohle je jenom jeden z velkých skoků místo malých postupných změn, které jsou snazší. Lidé změnili klima planety. A teď čekají, až se vrátí staré časy. (str. 69)

Octavia E. Butlerová napsala Podobenství o rozsévači v neuvěřitelném roce 1993 a zasadila ho do poloviny 20. let 21. století. Tedy skoro naší současnosti. Navzdory optice počátku devadesátých let popsala klimatické změny, kterým lidstvo čelí nyní, děsivě přesně. A domýšlela se i dalších znepokojivých trendů – rozkladu moderních demokratických zřízení včetně férové policie, návratu otroctví (tentokrát ovšem pro lidi všech ras) či rozmachu destruktivních drog, které v románu způsobují rauš uživatelům ve chvíli, kdy něco v suchem rozdrásané Kalifornii jednoduše zapálí.

Octavia E. Butlerová v pěti bodech:

1. Žila mezi lety 1947 a 2006 v USA. Narodila se jako afroamerická dcera uklízečky, otec zemřel v jejích 7 letech.
2. Od mládí se stranila společnosti a trávila čas s knihami a vlastním psaním.
3. S první povídkou ale prorazila až poté, co si ji na literárním workshopu všiml slavný Harlan Ellison.
4. Kromě série Setba Země mezi její nejslavnější díla patří také trilogie Xenogenesis vydaná česky na konci 90. let nakladatelstvím Polaris, dosud nepřeložený román Kindred či série Patternist.
5. Za své povídky a romány získala ceny Hugo, Nebula či Locus, také několik cen za celoživotní přinos a uvedení do Síně slávy science fiction. Dne 22. června 2018 na její počest vydal sváteční logo vyhledávač Google (odkaz), bylo podle ní pojmenováno místo přistání sondy Perseverance na Marsu a za zdroj inspirace ji považuje kromě řada umělců směru afrofuturismus také například zpěvačka Beyoncé.

Autorka zároveň tyto katastrofy všeobjímajícího charakteru popisuje skrz nutně omezený pohled sečtělé, avšak stále dospívající dívky, která se snaží v nebezpečném světě přežít a nezbláznit se. Sympatická Lauren si čtenáře získá nejen díky své pragmatické povaze, ale také díky specifickému náboženskému systému, který si postupně vytváří a v němž vidí budoucnost lidstva. S apokalypsou před očima je jí jasné, že lpění na starých pořádcích nebo modlení se k neviditelné mocnosti jejího baptistického otce ničemu nepomůže. Jejím Bohem je pohled do budoucna, snaha pomoci ostatním a ve finále snad opustit planetu a osídlit známý vesmír.

Všechno, čeho se dotkneš, tím změníš. Všechno, co změníš, změní tebe. Jediná trvalá pravda je změna. Bůh je změna. (str. 92)

Postupně gradující příběh Podobenství o rozsévači čtenáře provede skrz řadu děsivých scén, které připomenou mnohé autory post-apokalyptické sci-fi. Butlerová se od nich však odlišuje tím, že hrdiny i čtenáře nechá samu katastrofu prožít a zároveň podprahově slibuje, že tam někde naděje snad bude. Že lidstvo selhalo a páchá děsivé zločiny, tvrdou prací a silou vůle se však dokážeme tak jako tolikrát v dějinách znovu adaptovat a dosáhnout mnohem dál. Někam, kde rasismus, sexismus, otroctví a všechny další formy nenávisti a útlaku možné nebudou tak děsivé.

Román ponechává dveře otevřené dokořán dalším dílům (druhý s názvem Podobenství o talentech připravuje Argo, plánované čtyři další už spisovatelka před náhlou smrtí nestihla napsat), přesto je hodnotný sám o sobě už díky mnoha poselstvím, které skrývá pro přemýšlivé čtenáře, kteří se nebojí depresivních a krutých scén. Tenhle klenot nám v českém překladu citelně chyběl a je dobře, že pro něj konečně dozrál čas. Navíc ve skvělém překladu Petra Kotrleho.

• Octavia E. Butlerová: Podobenství o rozsévači (Setba Země 1)
• Argo, 2021
• překlad: Petr Kotrle
• obálka Richard Bravery
• 360 stran, 448 Kč (v e-shopu Fantasye již za 403 Kč)