Každé u nás vydané dílo legendárního Alana Moorea je počin, který upoutá pozornost komiksového publika. Nejinak je tomu i v případě Mooreova dalšího návratu do univerza Ligy výjimečných.

Pamatujete si Ligu výjimečných (komiks, ne tu filmovou patlaninu)? Určitě si vybavíte i postavu kapitána Nema, koneckonců hrdina vycházející z díla Julese Vernea je jedním ze základních charakterů téhle pitoreskní superhrdinské skupinky, ve které bojoval po boku Miny Harkerové, Allana Quatermaina, Neviditelného muže či pánů Jekylla/Hydea.

Nemo měl dceru. Janni Dakkarová je stejně ambiciózní, schopná a nebezpečná jako její otec – o to ambicióznější a nebezpečnější, že nad ní visí stín otcových skutků a jeho sláva, jimž se cítí povinována přinejmenším vyrovnat. Trojice povídek knihy ji přitom zastihují v různých životních etapách, ústředním spojovatelem je postava Janniny nemesis, nestárnoucí královna Ayesha, kterou si Moore propůjčil z románů Henryho Ridera Haggarda, mimo jiné také otce Moorem již dříve „vypůjčeného“ dobrodruha Allana Quatermaina.

Jméno Alana Moorea asi není třeba přehnaně představovat, dodnes patří mezi nejzásadnější tváře komiksového média, kam se natrvalo zapsal grafickými romány jako Strážci, V jako vendeta či Z pekla. Každé jeho v Čechách vydané dílko přitom stojí za zmínku, případně i doporučení v situaci, kdy se snažíte komiksovým odpůrcům dokázat, že tohle médium prostě není pro děti – ať už je to již zmiňovaná Liga výjimečných, Bažináč a další příspěvky do univerza DC Comics (hlavně Kameňák… ne ten od Trošky, ten Batmanovský), Top 10 nebo Ztracené dívky. Tenhle chlapík prostě umí pracovat s médiem jako málokdo a mnohé jeho komiksy patří mezi monumenty v nedlouhé historii tohoto odvětví.

Dají se přitom definovat dva základní módy Alana Moorea:

1. geniální vypravěč posouvající hranice žánrů, tvořitel mýtů, bořitel hranic, autor skvělých postav, nositel nápadů, propojovatel vyšší literatury a pulpu
2. pulpopisec se zaměřením na rozhazovačné trousení popkulturních od­kazů

Kniha Nemo: Srdce z ledu je typickým příkladem druhého z těchto módů. V první ze tří povídek žánru „poctivé dobrodružství v režimu fantazii se meze nekladou“ Moore pracuje především s literárními narážkami (Lovecraft a jeho Hory šílenství, samozřejmě nemůže chybět ani Verne), ve druhé je výrazně filmový (hlavně německý expresionismus), ve třetí to tak nějak míchá dohromady.

A právě třetí povídka, Řeka duchů, je vrcholem tohoto komiksového sborníku. Janni v již babičkovském věku se střetává s následky svých předchozích činů, a přestože by mohla – a v pokročilém věku by na to měla i svaté právo – hodit flintu do žita, chce dokončit svoje poslání. A vy jí u toho držíte palce.

Nemo: Srdce z ledu není jako Liga výjimečných. Ani kvalitativně, ani svými ambicemi. Nebude patřit mezi nejpovedenější díla svého legendárního autora, ani mezi zlatá díla světového komiksu. Ale zábava je to poctivá.

• Nemo: Srdce z ledu
• Argo, 2018
• Scénář: Alan Moore
• Kresba: Kevin O’Neill
• 184 stran, 589 Kč (v e-shopu Fantasye již za 538 Kč)