Mer má velmi vzácný dar, který jí umožňuje manipulovat vodou. A protože mnohem běžnější jsou schopnosti ovládat kov či oheň, je tato dívka výjimečná i mezi výjimečnými. Ne, že by o takovou jedinečnost stála, ale ať už se snaží sebevíc, obyčejný život je přesně to, co ji nečeká. Alespoň dokud existují lidé odhodlaní využít jejích schopností pro vlastní prospěch.

Jako malá holka se Mer nedobrovolně dostala do služeb místního vládce. Tam poznala, jak málo může panovníkům záležet na životech ostatních. Jako velké holce se jí konečně povedlo utéct. Je jí jasné, že teď už se bude až do smrti muset schovávat. Jenomže najednou ji najde člověk, který ji osobně před lety odvezl od rodiny a který se stal jejím učitelem. Překvapivě dívku nechce vrátit do paláce, ale nabídne jí možnost spolupráce, která se neodmítá. Jednak tím zbaví region místního tyrana a zároveň nemá v dané chvíli Mer na vybranou. Dají tedy dohromady tým, který začne pracovat na převratu. A Mer postupně zjišťuje, že jejich motivace z nich v určitém bodě učiní nepřátele.

Příjemně známá zápletka a hlavní hrdinka, která má vždy víc moci než rozumu. Taková jednoduchá, dalo by se říct klasická Young Adult. Ústřední protagonistka je zde klíčem ke všemu, musí se zamilovat (minimálně jednou) a musí dosáhnout svého, vzdor počtu nepřátel a zradě spolubojovníků. Podobných knih vychází v současné době tolik, že by se hodilo tisknout je na novinový papír. Není zde nic, co by neexistovalo jinde a často v lepším provedení. Na druhou stranu, ilustrace na obálce vypadá opravdu působivě a slibuje něco jedinečného. Škoda, že obsah tomuto slibu nedostojí.

Emily Lloyd-Jones ve třech bodech

1. Studovala angličtinu na Western Oregon University
2. V současné době žije v Kalifornii.
3. Ve své tvorbě se zaměřuje zejména na Young Adult literaturu.

Prolog svým lehce pohádkovým stylem trochu připomíná V zajetí zimy Naomi Novik (nebo Ve stínu Hvozdu téže autorky, případně Čarodějčina syna Kelly Barnhill). Jenomže rychle skončí, aby dal prostor minimalistickému Young Adult jazyku, který občas příliš vysvětluje a občas nechává čtenářstvu snad až moc prostoru k doplnění z vlastní fantazie. Další retrospektivy se pak drží tohoto jazyka. Jako kdyby byl prolog z úplně jiné knihy. Vadí to přesně tak dlouho, dokud se neobjeví horší skutečnosti. Postavy fungují převážně z autorčiných popisů. Vrchní zvěd je geniální manipulátor, který myslí několik tahů dopředu. Dokud se neukáže, že ho spousta věcí prostě nenapadla. Ostatní jsou přesně tak schopní, jak to vyžaduje situace. Stará láska mezi hlavní hrdinkou a dědičkou zlodějského cechu nemusí ani vypadat přesvědčivě, protože je jen pokusem o komplikaci zápletky. Všichni přitom ví, že konec musí být dobrý. A že nikdo důležitý nemůže umřít.

Velmi zajímavou záležitost pak představuje samotný překlad. Ten totiž dokáže naprosto změnit způsob, jakým dané dílo hodnotíme. Bez podrobnějšího srovnání s originálem to v tomto případě nelze určit. V anglické verzi se příběh odehrává ve Walesu (v dávných dobách), což vzhledem k množství velšských názvů míst, předmětů či jídel dává smysl. Český překlad Wales ignoruje, ale nechává velštinu. Poznámky pod čarou nejsou potřeba, pokud nechcete vědět, co daný výraz přesně znamená. Kralevic (v originále prince) je slovo neustále připomínající dědictví (většinou království). Jenomže tady o nic takového nejde. Péřové matrace se mohou vyskytovat i v anglické verzi a pokud tomu tak je, musí nutně jít o nějaký velice pohádkový koncept, protože jedině s pomocí magie by se daly využít ke spánku.

Utonulý kraj je průměrná Young Adult a lehce podprůměrná fantasy, se zajímavými nápady a odfláknutým provedením. Pomineme-li fyzické zpracování (kvalitní papír, exkluzivní obálka), obsahově jde o naprosto spotřební artikl. Nenáročnému čtenářstvu může udělat radost, ale po dočtení pro něj pravděpodobně již nebude žádné využití.

• Emily Lloyd-Jones: Utonulý kraj
• Host, 2024
• Překlad: Lucie Bregantová
• 364 stran, 429 Kč (v e-shopu Fantasye již za 386 Kč)