Nechoď nikdy do lesa, je plný nemrtvých, Carrie Ryanová: trilogie Les rukou a zubů
 |
Jaký bude náš svět za deset, dvacet a více let? Budeme žít v přetechnizovaném světě nebo bude lidstvo na pokraji vyhynutí v důsledku globální katastrofy? Zachytit budoucnost, ať už tu příjemnější nebo ne, se snažilo popsat velké množství spisovatelů. Jedna z možných představ je, že celý svět díky neznámému viru podlehne nemoci a ze všech živých se stanou chodící mrtvoly.
Žít v uzavřené společnosti má své stinné stránky. Mary žije nejen ve vesnici, která je celá obehnaná ploty, ale také žije v komunitě, kde musí každý dodržovat přísná pravidla. Jedním z nich je, že se žádná živá bytost nesmí přibližovat k plotům, protože v hlubokém lese na každého číhá smrt. Smrt v podobně neživých. Stačí totiž jakékoliv škrábnutí či kousnutí a něčí život již nikdy nebude takový, jaký byl. Postižený se stane nemrtvým, který touží jen po krvi živých bytostí.
Každého tak zajímá jen přežití a zajištění budoucnosti vesnice. Představa manželství bez lásky ale Mary děsí. Proto ve skrytu duše touží, aby si o ni přišel říci kamarád z dětství, Travis. Jeho bratr Harry je ale rychlejší a Mary je tak nucena provdat se za něho. V období jara, kdy vrcholí přípravy na svatbu, však neživí prorazí ploty a vniknou do vesnice. Mary, Harry, Travis a ostatní najednou místo svatby myslí jen na to, jak utéci.
Uteč, než tě les pohltí…
V záplavě dystopických knih je Les rukou a zubů ojedinělý. V téměř každé dystopii totiž bojuje jedinec nebo dvojice proti stávající vládě a snaží se ji svrhnout. V Lese rukou a zubů se ale nikdo nesnaží postavit elitě. Jediné, co se tady řeší, je přežití. Přežití a boj o holý život. Atmosféra příběhu je ze začátku dosti poklidná a plyne pomalu, až nudně. Jak se ale příběh rozvíjí, postupně houstne i celková atmosféra a stává se temnější a mrazivější. Stejně tak přituhuje i v životě hlavních protagonistů.
Postava Mary je hodně rozporuplná. Je to obyčejná holka, která ale není spokojená s tím, co ji v životě čeká. Chce něco víc, chce poznat víc a chce hlavně přežít a najít oceán, o kterém jí matka vyprávěla jako dítěti. Život ve vesnici ji totiž nenaplňuje a ona touží svůj život naplnit láskou, proto tak často odporuje stanoveným pravidlům, kvůli čemuž ji ostatní často nazývají sobcem. Když je její vesnice napadena, spolu s posledními přeživšími se snaží dostat do bezpečí a snaží se je přimět hledat právě oceán. Ostatní, včetně jejího bratra, jsou ale skeptičtí, protože nikdy pohádkám o životě ve velkých městech a o oceánu nevěřili.
V příběhu Lesa rukou a zubů jsou hlavním nebezpečím chodící neživí, proto je tím nejčastějším tématem v knize přežití. Vůle a chuť do života, kterým brání fakt, že všichni blízcí hlavní hrdince zemřeli a nikdo okolo jí nerozumí. V první půlce knihy, než dojde k napadnutí vesnice, se Mary hodně zaobírá svými pocity a nepříznivou budoucností, která jí slibovala život po boku muže, jehož vždycky považovala jen za kamaráda. Když ale dojde k útoku a proražení plotů, stává se kniha akčnější a někdy až znepokojující.
Les rukou a zubů svým zpracováním možná nezaujme každého, protože pokud čekáte drsné a nemilosrdné zabíjení nemrtvých ve stylu seriálu Walking Dead, tak budete zklamáni. Je to spíše příběh dospívající dívky, která se snaží najít sama sebe, najít lásku a smysl života na pozadí globální katastrofy.
 |
Vlny zmítané smrtí představují volné pokračování Lesa rukou a zubů. Kniha se odehrává o pár let později na ostrovním městečku, kde žije Gábi se svou matkou. Celé městečko z jedné strany ohraničuje nekonečný masiv vody, z druhé strany neprostupná hradba, která chrání všechny obyvatele před mudo, nemrtvými.
Celý svůj krátký život strávila Gábi na ostrově a pomáhala matce s prací na majáku. Nic jiného než život u moře neznala a z vyprávění své matky ví, že kdesi daleko, hluboko v lesích existovaly vesnice plné lidí. V jedné takové totiž její matka žila, než vesnici napadli nemrtví. Gábi proto nikdy neměla odvahu překročit hradbu. Pak ji ale její kamarádi přemluví a vypraví se s nimi na nebezpečnou výpravu. Nevinný výlet a chvilková ztráta pozornosti pak zapříčiní, že se Gábin život změní.
Nová hlavní hrdinka je od začátku jiná než Mary, naopak představuje její opak. Vyrůstala totiž v klidném prostředí, bez každodenní hrůzy z nemrtvých, bez toho, aby byla nucena vybrat si svého budoucího partnera. Není tak odvážná a nemá v sobě takovou vnitřní sílu, jako její matka. Často se chová dost neuváženě a zbrkle. I přes to má své sny a tužby a stejně jako její matka se snaží najít místo, kam by zapadla. Snaží se svůj strach překonat a jít dál, kupředu.
Carrie Ryan v pěti bodech
- Carrie Ryan pochází z Ameriky a je autorkou dystopické série o zombie apokalypse.
- Absolvovala Williams College a Duke University School of Law.
- Jako bývalá advokátka se psaní knih věnuje na plný úvazek.
- Její první román, Les rukou a zubů, byl přeložen do 18 jazyků a často se o něm mluví ve spojitosti s filmovým zpracováním.
- V současnosti žije se svým manželem, dvěma tlustými kočkami a psem v Severní Karolíně.
Spisovatelka Carrie Ryan v tomto díle ukazuje, že její styl psaní se dokáže změnit. Než aby se věnovala zdlouhavým dialogům, zaměřila se tentokrát spíše na vnitřní myšlenky a rozpory hlavní hrdinky. Tím dostává tato dystopická série nádech psychologického příběhu. Gábi se musí vyrovnat se skutečností, že v jednu chvíli byl její život naprosto dokonalý a během sekundy se z něj stala živoucí hrůza. Nepropadá jen panice, ale i strachu, zoufalství a hlavně má výčitky.
Oproti prvnímu dílu, kdy ze začátku převládala dosti poklidná atmosféra, tady autorka hned od začátku sází na surové scény plné krve. Části příběhu věnované boji o holý život pak vykresluje velmi detailně a až naturalisticky. Dějově ale není kniha zasazena jen do ostrovního městečka. Les rukou a zubů má stále svoji roli a ne jednou v něm hlavní postavy najdou něco nečekaného.
 |
Stejně jako předchozí díly, tak i závěr hororové romance změnil nejen hlavní hrdinku, ale také i prostředí. Temné město představovalo vždycky útočiště před světem plným oživlých mrtvol. Stalo se ale obrazem rozpadající se společnosti. Bortí se mrakodrapy, propuká nouze o jídlo a vodu, příliš mnoho lidí se tísní na jednom místě. Poslední naděje lidstva se nezadržitelně hroutí a s ní i všechno, v co Anna věřila. Její víra, jistoty i naděje. Na své problémy ale není sama, protože se do města vrátil její nejlepší přítel. Přišel ale ve společnosti dvou cizinců – mladého a záhadného muže a dávno ztracené sestry, kterou Anna oplakávala a hledala skoro celý svůj život.
Ve třetím díle se děj poprvé odehrává v Temném městě, o kterém autorka trousila zmínky už v prvních dvou svazcích. Temné město ale není ráj na zemi. I tady lidé umírají dennodenně hladem, zimou nebo v konfliktech. I když se každý bojí jediného nepřítele, převládá zde právo silnějšího, autorita a moc.
Anna, hlavní hrdinka a vypravěčka, je od začátku velmi samostatná osoba. Na životě v Temném městě ji ale držela především vlastní vůle a touha najít něco víc. Zastává totiž pravidlo, že udržet se naživu, mít co jíst a kde spát nestačí. A právě to ji přivede ke své sestře, dvojčeti, které ztratila už jako malé dítě. Kromě sestry ale v sobě najde i obyčejné lidské city, jež potlačovala. Objeví nejen lásku, ale přestane si znechucovat své vlastní zjizvené tělo.
Tma a prázdnota ale není jen o přežití a hledání vlastního já, je to také část, kde se propojují osudy všech hrdinů. Autorka umí dobře vykreslit atmosféru příběhu, která je od začátku depresivní a dosti často beznadějná. Kromě toho se první půlka knihy nese v dramatičtějším duchu a není v ní nouze o útoky nemrtvých. Postupně ale děj zpomaluje a zaměřuje se spíše na komplikovanost vztahů a plánovaný útěk z města.
O to víc pak překvapí, že útěk, kterým měl příběh vrcholit, Carrie Ryanová shrnula jen na pár stránkách, takže působí nepřirozeně až uměle. Celou trilogii navíc uzavírá značně otevřený konec, což může vést k tomu, že se série v budoucnu rozšíří o další díly. Pokračování ale asi nebude správnou volbou, protože kvalita příběhů ze série Les rukou a zubů začala postupně klesat.
Na pojetí světa, kde je lidstvo téměř vyhubeno nemrtvými, sice není nic originálního, ale autorka ho svým vlastním způsobem originálně zpracovala. Zachytila tu správnou postapokalyptickou atmosféru a své postavy vykreslila do nejmenších detailů. Někdy by ale mohla ubrat a nenatahovat zbytečně děj. Zaměřit se na podstatné věci, neopakovat se a neřešit třetinu knihy tu samou věc. Poutavých příběhů o zombie se ale nenajde moc a tento si svých pět minut slávy zaslouží.
- Carrie Ryan: Les rukou a zubů (Les rukou a zubů, Vlny zmítané smrtí, Tma a prázdnota)
- Mladá fronta, 2011 – 2013
- Překlad: Alexandra Fraisová
- Obálky: Klára Šimečková
- 312 + 424 + 400 stran, 299 + 349 + 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 + 314 + 296 Kč)
