Planeta Belzagor opustila náruč imperialistické Terry a vládu zde převzali místní. Planetu teď navštěvují pouze turisté toužící po opravdové exotice, případně po nostalgických toulkách po bývalých koloniích. Edmun Gunderson se na Belzagor vypravil z úplně jiných důvodů. Chce změnit svůj život. A napravit minulost.

Edmuna čeká nelehká cesta. Naposledy na planetě byl ještě jako koloniální administrátor a teď zde pravidla dávno neurčují lidé. A porozumět místním není vždycky snadné. Belzagor obývají dva inteligentní druhy. Zatímco slonům podobní nildoror jsou mírumilovní býložravci, jichž za dob trvání kolonie lidé často využívali (a zneužívali) pouze jako tažná zvířata, o masožravých dvounohých predátorech sulidoror toho lidé ví jen pramálo. A přesto se zdá, že mezi oběma druhy existuje nějaká zvláštní spřízněnost. Edmun se proto vydává do tajemných mlžných krajů, domova sulidoror, kde se chce zúčastnit obřadu znovuzrození, z nějž se ještě žádný člověk údajně nevrátil. Zvědavost a touha odčinit minulá příkoří jsou ale silnější.

Robert Silverberg v pěti bodech

1. Narodil se roku 1935 v New Yorku.
2. Vystudoval anglickou literaturu na Kolumbijské univerzitě.
3. Zpočátku byl velmi plodným autorem povídek, jen v roce 1958 jich v magazínech vyšlo 80.
4. Za svá díla získal bezpočet literárních cen (Nebula, Hugo, Locus, aj.)
5. V současné době žije v San Franciscu.

Odmyslete si cizí planetu a její tajemné obyvatele a dostanete krásný příklad postkolonialismu a vztahů s jedním impériem, nad nímž kdysi slunce nezapadalo. Kontrast mezi těmi, co „přináší civilizaci“ a místními obyvateli je zde sice díky rozdílnosti druhů mnohem větší, než tomu bylo na Zemi, ale o to víc toto téma nutí k zamyšlení. Edmun zde symbolizuje potřebu pochopit neznámé a zbavit se dřívějšího pocitu nadřazenosti. Všichni turisté navštěvující Belzagor dokonale ilustrují lidskou omezenost a neutuchající nutkání připomínat si, že všechno odlišné od jejich vnímání světa musí nutně být primitivní a barbarské. A potom jsou tady lidé, kteří po zrušení koloniálního statutu neodešli, ale zůstali na Belzagoru. Většinou z nostalgie či neschopnosti začlenit se zpět do takzvaně civilizovaného svě­ta.

Autorovi se podařilo na dvou stech stranách podařilo vytvořit detailně vykreslený svět, který je exotický a tajemný, ale zároveň neodvádí čtenáře od samotného příběhu. Cesta hlavního hrdiny, zpočátku dobrodružná a objevitelská, je umně protkána retrospektivou tak, aby dodala ději patřičnou hloubku. Ačkoli rozsahem nejde o nikterak objemné dílo, obsahem zaujme a ohromí. Dolů k zemi právem patří mezi jedno z nejlepších děl science fiction. A přestože poprvé byl tento román vydán už v roce 1970, rozhodně se na něm oněch padesát let nikterak nepodepsalo.

• Robert Silverberg: Dolů k zemi
• Argo, 2020
• Překlad: Robert Tschorn
• 216 stran, 298 Kč (v e-shopu Fantasye již za 268 Kč)