Na Slovensku mrzne, až praští. Fabian udělal z Kladiva na čaroděje pořádný horor, Dušan D. Fabian: Sonáta pro Azazela (Kladivo na čaroděje 4)
 |
Čtvrtý díl Kladiva na čaroděje zavádí dva z hlavních hrdinů seriálu na Slovensko, kde prožijí krátkou hororovou aféru v budově nitranského Archeologického ústavu. Nebude chybět krev, děsivá hororová atmosféra a rocková muzika.
Říká vám něco Voynichův či Vojničův manuskript? Tajemný svazek vznikl někdy v šestnáctém století jako dílo neznámého autora, napsané neznámým jazykem v neznámém písmu a ozdobené prapodivnými ilustracemi. Už to samo o sobě je natolik divné, že se tomu Felix Jonáš a jeho stále bezejmenný tým prostě musí věnovat. Je toho ale víc.
Slovenští archeologové totiž zcela náhodou přišli na pár ztracených stránek z tohoto rukopisu, který v současnosti leží v knihovně univerzity v americkém Yale. A tak se do Nitry sjíždějí američtí odborníci, jezuité, inkvizice a Felix s Klaudií, které si najal jakýsi pan Alice. Sranda začíná v okamžiku, kdy někdo budovu magicky uzavře a po chodbách náhle pobíhá duch nitranského kata.
Mrazivý odpočinkový díl
Jak poznamenali někteří stálí čtenáři Kladiva na čaroděje, žádný z autorů zatím netlačí na pilu a nežene hlavní příběhovou linku série někam dál. Místo toho se s každým dílem spíše rozrůstá podhoubí, z něhož může velká příběhová kostra vyplavat – to ovšem neznamená, že je Kladivo na čaroděje špatný seriál. Stačí se podívat na televizní Warehouse 13/Skladiště 13, v němž takřka každá epizoda vypadá jako odpočinkový díl, a přesto mají jednotlivé série neskutečné grády.
Čtvrtý díl Kladiva na čaroděje víc než co jiného připomíná právě takový odpočinkový díl televizního seriálu, v němž si dva hlavní hrdinové (Felix a Klaudie) odjedou někam daleko řešit pouze tu jednu konkrétní dějovou linku epizody. Zbytek ansámblu zatím dostane nějakou vtipnou scénku uprostřed dílu, aby se neřeklo, že se na něj zapomnělo. A ono to funguje, dokonce dost dobře.
Dušan D. Fabian v pěti bodech
- Narodil se roku 1975 v Košicích.
- Je vystudovaný veterinář, v současnosti pracuje ve Slovenské akademii věd.
- Přezdívá se mu DuKe podle první slabiky křestního jména a všeobecně užívané zkratky jeho rodného města.
- Začínal povídkami, většinu z nich později vydal ve sbírce Odbila 13. hodina. Jeho první román nese název Invocatio Elementalium.
- Dvakrát vyhrál v soutěži hororových povídek Béla.
Slovenský autor Dušan D. Fabian si zmíněné dva hrdiny zatáhl k sobě domů (doslova, protože i on pracuje jako vědecký pracovník v Slovenské akademii věd), zamkl je tam s desítkou dalších postav a čekal, jak to dopadne. Výsledkem je velmi příjemný horor, který vzdáleně připomíná Kingovo Osvícení nebo první díly filmové série Saw – po zešeřelém domě, z něhož není úniku, chaoticky pobíhají panikařící postavy a jakýsi záhadný a děsivý kat je mezitím kosí jako hrušky.
Sonáta pro Azazela je příjemně akční a atmosférická, je mnohem méně divná než Kruté stroje a neklade ani tak velký důkaz na detektivní pátrání jako Ondřej S. Nečas. Na druhou stranu to není ani tak třeskutě akční jízda narvaná hláškami jako u Jiřího Pavlovského. A dokonce ani magie tu nehraje tak velkou roli, protože část problémů zavinili obyčejní smrtelníci nemagickým způsobem. I když jenom část.
Všechny správné ingredience
Čtvrtý díl může bezpochyby některé čtenáře zklamat v tom, jak moc je normální nebo jak krátký štěk tu dostanou Vincent s Walterem, aby svým přímočarým humorem zcela účelně pobavili. Na druhou stranu se ovšem najde masa čtenářů, kterou bude Sonáta pro Azazela bavit, protože se tu nachází všechny ingredience (byť v jiných poměrech), kvůli nimž si Kladivo na čaroděje kupují: zajímavé hlavní postavy, v rychlosti načrtnuté vedlejší charaktery, neotřelý námět, pseudo-detektivní zápletka, akce, krev i magie. A ve velmi omezeném množství i hlášky – třebaže ty trousí spíš sám autor než jeho postavy.
On ji zaujal heslem „Neberte nám naše bobry!“, ona jeho sloganem „Čeští ptáci = národní bohatství!“ (str. 23)
Sonáta pro Azazela je výborné pokračování českého knižního seriálu, z něhož bude zklamaných jen málo čtenářů. A kdyby si měl člověk čtyřku pamatovat jen kvůli jedné věci, bude to způsob, jakým Dušan D. Fabian do svého příběhu (a do univerza Kladiva na čaroděje) zakomponoval komunistické režimy. A kdo ví, třeba se právě v tomhle díle odhalilo něco důležitého, na čem bude stavět hlavní zápletka série.
- Dušan D. Fabian: Sonáta pro Azazela (Kladivo na čaroděje 4)
- Epocha, 2013
- obálka: Lubomír Kupčík
- 168 stran, 159 Kč (v e-shopu Fantasye již za 143 Kč)
