Mysterium tremendum: Svazek, do něhož autor vložil kus sebe, Sebastian Rainer: Mysterium tremendum
 |
Podle studnice moudrosti zvané internet vyjadřuje slovní spojení mysterium tremendum nějaký velmi silný a uchvacující, těžce vysvětlitelný prožitek, často v nějakém náboženském kontextu. A mimo jiné je to i název nejnovějšího thrilleru nakladatelství Panteon, jehož marketingové oddělení dalo do propagace knihy bezpochyby maximum. Plakáty na eskalátorech v metru či reklamy na sociálních sítích jsou jedna věc, ale vlastní skoro hodinový soundtrack a dvacetiminutový dokument o mysteriózním autorovi už svědčí o tom, jak moc si nakladatelství od knihy slibuje.
Okolo vzniku Mysteria se točí spousta otázek, z nichž na většinu odpověď čtenář ani po zhlédnutí zmíněného dokumentu nenalezne. Za knihou údajně stojí jakýsi Sebastian Rainer z Horní Bečvy na Valašsku. Ten prý neměl úplně veselý život a zakončil ho tím, že si před svým nevysvětlitelným úmrtím vyřezal žiletkou z boků a zad cáry kůže, do nichž poté zakrvácenými prsty svázal své dílo. Celá událost je popisována hned několika „pamětníky“ a „profesionály“, a přestože má snímek velmi dobře vystavěnou atmosféru, přespříliš z něj vykukují slabší herecké výkony a levná snaha za každou cenu šokovat. Ta se ostatně sem tam objeví i při čtení knihy.
Její děj začíná autonehodou na lesní cestě kdesi v Beskydech. Když se večer malíř Erik vrací se svým kamarádem Vincentem domů, kvůli špatné viditelnosti přehlédne dvě postavy na silnici, nestihne včas zabrzdit a zabije mladou dívku. A přestože ho za její smrt nikdo neviní, tíha katastrofy pomalu, ale jistě drtí jeho psychiku. Erik se snaží pokračovat ve svém dosavadním životě, ale není mu dopřáno klidu. Jemu a jeho přítelkyni totiž pomalu dochází peníze a k tomu vyvstanou problémy s Jarošem, agresivním přítelem nešťastně zesnulé dívky.
Díky nehodě se Erikovi vrátí vzpomínky na návštěvu zámku v Kroměříži, kde mu jako dítěti učaroval obraz Apollon a Marsyas od slavného renesančního umělce Tiziana. Tehdy se rozhodl stát se malířem a zároveň začala jeho posedlost Tizianovým dílem. Ta se k nelibosti jeho přítelkyně Lucie neustále prohlubuje. A jak Erik čím dál tím více touží po namalování trojice obrazů inspirovaných italským mistrem, vyrovnaná a střízlivě uvažující část jeho já pomalu ustupuje do pozadí a dochází na slibovaný přerod v šílence.
Velkou část knihy zaujímají různé flashbacky klíčových postav. A přestože vhled do minulosti charakterů čtenář zprvu ocení, chvílemi je jich až příliš a děj, který by šel vyprávět svižněji a na podstatně menším počtu stránek, je proto uměle nafouknutý. V druhé polovině se navíc k flashbackům přidají i snové pasáže a dochází pak bohužel k nepochopení toho, co se vlastně v příběhu skutečně stalo.
Na druhou stranu je posledních pár desítek stránek velmi atmosférických a přináší konečně to, na co se čtenář celou dobu těšil. Konečně dojde na výplody nefalšovaně šílené mysli a hororový nádech, který do té doby víceméně chybí. Bohužel ale příliš pozdě na to, aby závěr knihu vyzvedl někam výše. Přesto se i přes své nedostatky snadno čte a fanouškům skupiny Plastic People of the Universe nebo rodákům z Beskyd se bude asi líbit dvojnásob.
Zda čtenář uvěří velkému mediálnímu haló okolo, to už je jeho věc. Faktem je, že monstrózní kampaň má za následek veliká očekávání, které Mysterium Tremendum splnit nedokáže. „Absolutní odhalení nejtemnějších koutů lidské duše“ slibované anotací se nakonec nekoná a troufám si tvrdit, že ani opakované přečtení tuhle skutečnost nezmění. Jedná se tak jen o velmi lehce nadprůměrný příběh s nevkusnou obálkou, jenž nikdy nedosáhl laťky, kterou mu marketing Panteonu nastavil zkrátka příliš vysoko.
- Sebastian Rainer: Mysterium tremendum
- Panteon, 2015
- překlad: Dana Krejčová
- obálka: Emil Křižka
- 260 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za Kč)
