Se Spensou, mladou pilotkou s velkými cíli a srdcem, se již nejspíš znáte. Jenže její boj zdaleka nekončí; ba naopak. Teprve teď se tato mladá dáma pořádně dostává do obrátek a vydává se přímo mezi úhlavní nepřátele ukrást jedno z jejich nejstřeženějších tajemství. Nebo že by to největší tajemství bylo nakonec úplně jiné?

Ano, jak již bylo řečeno, hlavní hrdinku Výhledu na hvězdy, Spensu, by bylo již dobré znát z románu Vzhůru k obloze. Bez toho totiž nemá cenu začít druhý díl série ani číst. Alespoň v krátkosti: tahle mladá dáma si udělala mezi obyvateli planety Detritus slušné renomé a v boji se stíhačkami nepřátelské rasy nazývané Krellové ukázala, že si rozhodně nezaslouží nálepku „té, jejíž otec nás všechny zradil a zbaběle zdrhl“.

Začínáme znovu

A možná by bylo dobré znát i dílo Brandona Sandersona. Tenhle muž je totiž bez přehánění mistr vypravěč. Má mnoho originálních nebo alespoň zajímavých nápadů, a především umí tvořit komplexní a funkční světy stojící na pevných a uvěřitelných principech. A ačkoli je série se Spensou určena spíše mladším čtenářům, tudíž o trochu jednodušší a plošší než Sandersonova díla typu Archivu Bouřné záře nebo Mistbornu, pořád bez problému strčí do kapsy co do propracovanosti (a nakonec i po řemeslné stránce) většinu young adult knih, a nevede si špatně ani v konkurenci klasických dospěláckých space oper.

V Sandersonových vícedílných knihách se cítíte jako dítě na Vánoce: autor pootevře dveře a vidíte všechna ta světélka, lesk… A hlavně se straaašně těšíte. Po chvilce zahlédnete i prvních pár dárečků, a tím většinou první díl série končí. A v každém dalším se odhaluje víc a víc a víc, až se nakonec dveře otevřou úplně a vy zůstanete s pusou dokořán, protože vše je dokonale provázané, promyšlené a úžasné!

A to je i případ téhle série. Ačkoli ona to vlastně není tak úplně pravda. Na počátku knihy se sice vrátíme na planetu Detritus, ale jen proto, aby zde Spensa mohla zachránit mimozemskou pilotku, a díky schopnostem své rakety, M-Bota, přenést na sebe pomocí hologramového maskování její identitu. S tímto maskování se vydává na radu Alanik, jak se ona mimozemšťanka jmenuje, přímo do sídla nepřátel lidstva, na uměle vytvořenou planetu s názvem Výhled na hvězdy. Ačkoli Sanderson rozšiřuje svůj svět, začíná z jiného bodu a v podstatě úplně od znova; vše, co rozehrál, je rázem zapomenuto. Ale nemějte strach, ono se to zase vynoří až se to bude hodit.

V jámě lvové

Z pohledu striktní logiky je Spensin počin opravdu špatný nápad: sama mezi nepřáteli s chatrným maskováním a identitou, o které má jen velmi povšechné představy. Stačí jedna špatná odpověď, jedna chvíle nepozornosti, a výzvědná mise bude ukončena velmi definitivním způsobem. Protože čmuchalové jsou tím posledním, co by bylo na Výhledu na hvězdy žádoucí, bez ohledu na to, zda mají velké ideály a dělají dobrou věc.

Na druhou stranu trocha té uvolněnosti neškodí, protože Výhled na hvězdy je opravdová zábava. Sanderson prostě umí vyprávět, a i když se tentokrát kniha nese díky objevování a další porci vysvětlování v trochu pomalejším tempu, čtenář je neustále umně udržován v napětí z malých odhalení a možnosti Spensina prozrazení.

Brandon Sanderson v pěti bodech

1. Brandon Sanderson se narodil 19. prosince 1975 v Lincolnu ve státě Nebraska.
2. V roce 1994 začal studovat biochemii, posléze však dal přednost studiu angličtiny a tvůrčího psaní na Brigham Young University, kde do dnešní doby pravidelně vyučuje.
3. Sandersonovým prvním literárním počinem byl román Elantris (2005), zanedlouho poté následoval první díl ze série Mistborn – Finální říše (2006). Z Mistbornu se nakonec stala trilogie, do stejného světa však autor zasadil a plánuje zasadit i další knihy.
4. V roce 2010 rozepsal autor svou dosud nejambicióznější sérii, Archiv bouřné záře, z níž prozatím vyšly první tři díly, Cesta králů, Slova paprsků a Meč přísahy.
5. Sanderson byl také vybrán vdovou po Robertu Jordanovi k dokončení kultovní série Kolo času. Sandersonovy díly vydalo v českém překladu nakladatelství FANTOM Print.

Navíc se pomalu zaplétáte do nového světa, který je oproti bojům lidí s Krelly zase úplně jiný. Dostanete se pod kůži motivům nepřátelských emzáků, zjistíte, že i zde probíhají intriky a boje o moc, odhalíte, jaký mají mimozemšťané letecký výcvik, seznámíte se s příslušníky jiných ras. A také se dozvíte o pátračích, kteří jsou postrachem všeho živého.

Sanderson totálně otočil kolem dění, a právě pátrači jsou asi hlavním trumfem s nosným nápadem druhého dílu. Zároveň ovšem Výhled na hvězdy odhalí mnohem víc, co se týká Spensiných schopností, pokračuje ve vtipném duchu v komunikaci mezi hlavní hrdinkou a M-Botem, nechybí ani hrůzoslimačka, Spensin mazlíček.

Snad jen to nedobře skryté morální poselství týkající se tolerance k jinakosti a lásky k odlišnosti bije do očí, ale v rámci literatury pro mladší ročníky je to vlastně v pořádku; podobné knihy by měly vysílat pozitivní morální poselství (nehledě na to, že současná doba to tak trochu vyžaduje).

Výsledný dojem je to nejdůležitější!

Ačkoli nemá Výhled na hvězdy dynamiku prvního dílu a může chvíli trvat, než se do něj ponoříte, s každou další stránkou je zajímavější. Finále je víceméně očekávané, ale strhující a velkolepé. Zároveň slouží i jako pozvánka k dalšímu dílu, protože budete mít pocit, že Sanderson má ještě mnoho co říct.

A stále budu trvat na svém – tahle kniha v pohodě obstojí i jako čtivo pro dospělé, v žánru young adult je to silný nadprůměr. I když by se našlo několik výhrad, v konečném zúčtování zjistíte, že jste se úžasně bavili a že se už těšíte na další díl.

Sanderson umí, a ačkoliv Výhled na hvězdy není jeho nejlepší knihou, pořád neupadá do rutiny, nevykrádá sám sebe a nešetří nápady. Pořád píše čtivě a ví, jak s příběhem pracovat, aby čtenáře přikoval ke stránkám. A pořád (a pořád a pořád) umí čtenáře okouzlit.

• Brandon Sanderson: Výhled na hvězdy (Vzhůru k obloze 02)
• Talpress, 2020
• Překlad: Petr Miklica
• Obálka: Charlie Bowater
• 416 stran, 329 Kč