Město ztracených duší má slabé i silné stránky, Cassandra Clareová: Město ztracených duší
Po Městě padlých andělů, o němž se sice nedá říct nic vyloženě špatného, ale ódy na něj taky pěje jen málokdo, přichází Město ztracených duší, již pátá část šestidílné série Nástroje smrti. Cassandra Clareová nenechala hrdiny vydechnout a přichystala jim na cestě nové nástrahy. Dokáží si s nimi poradit, nebo se ukáže, že už je toho na ně moc?
Sebastián vstal z mrtvých. Démonka Lilith ho přivedla k životu a zároveň ho připoutala k Jaceovi, který tak přišel o svobodnou vůli. Co hůř, po obou se vzápětí slehla zem. Ani důkladné pátrání však nepřináší ovoce, a když už si Clary začíná zoufat, objeví se Jace u ní doma. Clary nezbývá nic jiného než s ním odejít a pokusit se odhalit Sebastiánovy plány, zatímco se ostatní snaží přijít na způsob, jak přerušit ono zlovolné pouto. Protože do té doby cokoli, co zraní Sebastiána, ublíží i Jaceovi. A Sebastiána někdo musí zastavit, než zničí celý svět…
Město ztracených duší začíná záhy po skončení svého předchůdce. A vůbec je závěr čtvrtého dílu pro ten nový velice důležitý – hrdinové zhruba sto stran řeší, jak se vypořádat s událostmi z konce čtyřky, a nic nového se neděje. Když to konečně začne vypadat na zlepšení, rozhodne se autorka, že akce už bylo dost a bude vhodné okořenit knihu špetkou romantiky. Nebo rovnou čtyřmi špetkami. Všechny výtky stranou, jedna věc knize opravdu nejde upřít: čtivost. Že se nic moc neděje, si čtenář uvědomí až po hlubším zamyšlení.
Hodně pomáhá i to, že od prvního dílu přibrala autorka více vypravěčů, takže se na děj čtenář podívá z více úhlů pohledu. Jen Jace se tentokrát do vyprávění moc nezapojí. Tuto skutečnost ovšem dokonale vynahrazuje fakt, že posedlý Jace připomíná toho sarkastického mladíka z Města z kostí, jenž měl na práci lepší věci, než vyznávat Clary lásku a pronášet melodramatické proslovy. Co si budeme povídat, ten starý dobrý Jace je mnohem zábavnější a knize to jenom prospívá.
Clary se zatím vrhá po hlavě do čím dál tím nebezpečnějších situací a některá její rozhodnutí nejednou vzbuzují touhu ťukat si prstem na čelo. U ostatních postav k výrazným změnám příliš nedošlo, a po pěti dílech už člověk víceméně ví, co od nich očekávat.
Cesta po Evropě za pár dní
Zato se částečně změní prostředí: není to vyloženě cesta kolem světa, ale hrdinové jsou v pohybu mnohem více než v předchozích částech. Zatímco část zůstává doma v New Yorku, další se podívají do Benátek, Paříže, a dokonce i do Prahy. Je zajímavé podívat se na českou metropoli očima cizince, a přestože i Cassandra Clareová popisuje pražské uličky jako velice temné a liduprázdné, žádné větší kulturní faux pas se nekoná a tahle odbočka je vítaným zpestřením.
Cassandra Clareová v pěti bodech
- Narodila se americkým rodičům v Íránu.
- Během dětství s rodiči hodně projela mnoho zemí, jako batole dokonce strávila jeden měsíc v otcově batohu během cestování po Himálajích.
- Po střední škole žila v Los Angeles a New Yorku, kde pracovala v různých časopisech.
- Na románu Město z kostí začala pracovat v roce 2004.
- Podle něj byl v roce 2013 natočen i stejnojmenný film.
Jako nejlepší lze rozhodně označit poslední část knihy. Dynamika příběhu se stupňuje a přečíst sto stran je jako nic. U strhující poslední kapitoly člověk napětím málem ani nedýchá. Bylo by hezké, kdyby autorka skončila na tomhle místě, ale bohužel následuje ještě třicet stran dlouhý epilog. V porovnání s atmosférou, jež vládla na předchozích stranách, působí toto dokončení až zoufale pomalu. Spíš jako příprava na poslední díl. Na druhou stranu, čekání na Město nebeského ohně bude takto jistě snesitelnější, než kdyby kniha končila poslední kapitolou.
Město ztracených duší v konečném důsledku vyznívá mnohem lépe než Město padlých andělů, ale kvalit původní trilogie nedosahuje ani náhodou. Jak jinak, když celou hlavní zápletku autorka uvařila z vody.
- Cassandra Clareová: Město ztracených duší (Nástroje smrti 5)
- Knižní klub, 2014
- překlad: Eva Maršíková
- obálka: Emil Křižka
- 472 stran, 359 Kč (v e-shopu Fantasye již za 323 Kč)