Město ze skla je nejlepší díl původní trilogie Nástroje smrti, Cassandra Clareová: Město ze skla (Nástroje smrti 3)
 |
Leží někde mezi Švýcarskem a Francií. Najdete tu hluboké lesy a ještě hlubší jezero. Na venkově jsou roztroušena venkovská sídla a uprostřed stojí město ze skla. Lze zde zahlédnout lovce stínů, vlkodlaky, čaroděje i upíry a šušká se, že jednou za pár století i anděla… Tenhle výlet se vám ale poštěstí jen v případě, že nejste obyčejný civil, protože ti Idris na mapě jen tak nenajdou. V tom případě nezbývá než jeho krásy obdivovat na stranách série Nástroje smrti.
Clary se vydává do domovské země lovců stínů, Idrisu, aby vyhledala čaroděje, který jí pomůže zachránit matku, a to i přes zákaz svého bratra Jace. Ve Skleněném městě totiž není zdaleka všechno průzračné, zrada a nebezpečí tam může číhat za každým rohem. Claryin nejlepší přítel Simon se navíc ocitá v nebezpečí, protože upír, jemuž neublíží denní světlo, není pohodlný ani jiným upírům, ani lovcům stínů. Nic není jasné, ani to, kdo jsou Claryini spojenci a kdo nepřátelé…
Ve Městě ze skla opouští autorka známé prostředí New Yorku, v němž se odehrávaly první dvě části. Je to více než zajímavá změna dějiště, protože čtenář se blíže seznamuje s dalšími tradicemi a způsobem života lovců stínů. Ale prostředí není to jediné, čím se třetí díl liší od svých předchůdců. Autorka s tím začala už ve Městě z popela a i nyní se zase o něco více zaměřuje na osudy vedlejších postav, ať už je to Simon, Isabela, Alec nebo Magnus Bane. Není to ale na úkor ústřední dvojice, Město ze skla je totiž zase o kousek rozsáhlejší, takže mají dostatečný prostor všichni protagonisté.
Nuda je zakázané slovo
Vůbec všeho je ve Městě ze skla víc než v předchozích částech. Jako by autorka vzala všechno, co bylo na prvním a druhém dílu dobré, a zdvojnásobila to. Trojka je vtipnější, romantičtější a především svižnější. Stránky jsou přímo nabité akcí, víc jak polovinu knihy tvoří velká bitva, jen lehce prošpikovaná klidnějšími momenty. Těmi jsou například exkurze do minulosti, které čtenáři dodají spoustu dílků skládačky.
Cassandra Clareová v pěti bodech
- Narodila se americkým rodičům v Íránu.
- Během dětství s rodiči hodně projela mnoho zemí, jako batole dokonce strávila jeden měsíc v otcově batohu během cestování po Himálajích.
- Po střední škole žila v Los Angeles a New Yorku, kde pracovala v různých časopisech.
- Na románu Město z kostí začala pracovat v roce 2004.
- Podle něj byl v roce 2013 natočen i stejnojmenný film.
Možná i proto je Město ze skla trochu předvídatelné. Pozorný čtenář si spoustu věcí dá dohromady dříve než hlavní hrdinové, a pak už jen nervózně čeká, jestli a za jakých okolností se jeho teorie vyplní. Navzdory tomu nelze říct, že by byla kniha nudná, právě naopak! Předvídatelnost jí na čtivosti vůbec neubrala, a klidu čtenář dojde teprve na posledních stranách.
Pokračování příště
Nástroje smrti byly původně zamýšleny jako trilogie, a přesně tak se dají číst. Město ze skla končí uzavřeně, palčivé otázky jsou zodpovězeny, a koho série příliš nebaví, může klidně skončit tímto dílem. Ale nejspíš existuje jen málokdo, kdo by po tomhle fenomenálním dílu netoužil okamžitě sáhnout po pokračování – ač mu to nejspíš přinese další nervy v podobě otevřených konců.
Cassandra Clareová se od vydání své první knihy nepochybně zlepšila. Její psaní vyzrálo jako víno a Město ze skla lze bezpochyby považovat za nejlepší díl původní trilogie. Jen doufejme, že si úroveň udrží i v pokračování.
- Cassandra Clareová: Město ze skla (Nástroje smrti 3)
- Knižní klub, 2013
- překlad: Eva Maršíková
- obálka: Emil Křižka
- 480 stran, 359 Kč (v e-shopu Fantasye již za 323 Kč)
