Magazín FaSF, Jaro 2009
 |
Vydání zimního čísla se kvůli problémům s obálkou opozdilo, a tak se ani nestačilo ohřát na knihkupeckých pultech a už jej vystřídala jarní porce čtení pro všechny příznivce kvalitní zahraniční fantastické tvorby, kterých je však – bohužel – stále méně…
Alespoň tak si šéfredaktor Martin Šust povzdechne v úvodu a zároveň vyzve čtenáře, aby doporučili Magazín svému okolí a zabránili tak klesající prodejnosti, která může vést nejen ke zdražení, ale také ke zrušení české edice. Ostatně tak dopadl i první pokus vydávat Magazín F&SF u nás v 90. letech v nakladatelství Polaris. F&SF se snaží jít trošku jinou cestou než většina fantastické produkce – samozřejmě v něm nechybí odpočinkové příběhy, ale větším dílem se zaměřuje na náročnější texty (nemusí se rovnat méně čtivé), které si pochopitelně najdou vždy méně čtenářů než oddychová tvorba. Přesto by však byla škoda, kdyby česká edice, v současné době náš asi nejlepší zdroj léty osvědčených i zbrusu nových povídek anglofonní produkce, zanikla. Samozřejmě zdaleka ne všechny práce jsou vynikající a Martin při výběru občas zcela lidsky šlápne vedle (proto taky v téměř každém čísle vyzývá čtenáře, aby psali svá hodnocení na Magazín do návštěvní knihy webových stránek časopisu), nicméně i poslední vydání, Jaro 2009, je kvalitní a vyvážená žánrová směska pouze s několika menšími (a, pravda, jedním větším) zaškobrtnutími.
Na úvod Martin zařadil nejstarší povídku čísla, Kassandru C. J. Cherryhové. Jde o melancholický příběh dívky, trpící předtuchami, ve válkou týraném světě. Text i po více než třiceti letech od prvního vydání dýchá mrazivou, pochmurnou atmosférou; autorčino vykreslení psychiky výjimečně nadaného děvčete neztratilo na působivosti a uvěřitelnosti. Povídka má také z textů jarního čísla asi nejlépe propracovaný závěr a celkovým vyzněním (nebo možná i velkým rozdílem v datu vydání) se od ostatních trošku odlišuje.
V detektivce Stín v diamantu Freda Chappella se podruhé setkáváme se zlodějem stínů Astolfem, jeho učedníkem a sluhou. Tentokrát má trojice za úkol zjistit, proč se diamant vévodkyně Trinie zevnitř matní temným stínem. Povídka má odpočinkovější ráz, nechybí intriky, několik zajímavých nápadů a celkový nadhled a autorovo „lehké pero“, čímž dobře vyrovnává předcházející Kassandru, ačkoliv se řadí spíš ke slabším pracím čísla.
Ve Twille, příběhu podivně se chovající dívenky a stárnoucí učitelky, jež chce odhalit její tajemství, nám Martin čítankově ukazuje různorodost Magazínu. Noveleta Toma Reamyho je pochmurný, poetický horor bez krve a vyhřezlých střev, zato s pořádnou dávkou postupně sílící mrazivé atmosféry a děsu. Ne, že by po jejím přečtení měl člověk noční můry, nicméně Twillu můžu s čistým svědomím označit za jeden ze dvou vrcholů čísla. A to i přes drobnou předvídatelnost závěru a jeden slabý prvek, který však pochopitelně nebudu čtenářům prozrazovat. Jak už poznamenal Lucc na webu Magazínu, Twilla má v sobě něco z Bradburyho a je rozhodně víc hororová než čistokrevný horor Kostlivec v závěru čísla.
Nejen tématické či žánrové, ale i kvalitativní rozdíly jsou charakteristickým znakem každého podobného projektu. S větrem v zádech Mary Rosenblumové, první pravé sci-fi tohoto čísla, zpočátku zajímavě rozvíjí téma obchodu s cikány, zvláštními, přesto lidskými bytostmi, vzápětí se ale příběh autorce rozpadá pod rukama a bohužel i závěr je nezvládnutý.
A pak přijde pohádka. Tedy pardon – vlastně fantasy, ale s pohádkovými prvky, Čaroděj ze Staré školy. Chris Willrich nám připravil další dobrodružství sympatické dvojice Sam Kost a Pochmurná Moruše. Tentokrát ale hlavní roli dostal čaroděj Kulobřich. V příběhu jde o zničení prokleté knihy, zrušení kletby, o lásku a obětování se pro někoho blízkého; prostě příjemná, odpočinková povídka, která rozebírá sice vážná témata, ale půvabně pohádkovým a laskavým způsobem.
Na den královnou Alberta E. Cowdreyho je druhá detektivka jarního čísla. A opět psaná s nadhledem a vtipem, navíc okořeněná svérázným jazykem nehrdinské dvojice amerických detektivů, pátrajících po příčině záhadného uškrcení několika osob. U tohoto příběhu si odpočinete, usmějete se a oceníte originální námět, možná ale i nadzvednete obočí v údivu, že si autor za tuto dobrou, ale přesto ne oslňující a přelomovou práci odnesl World Fantasy Award.
Tulák autorské dvojice Benjamin Rosenbaum a David Ackert je působivý ponor do psychiky a svědomí všemocné bytosti, jež se snaží žít jako člověk a nezasahovat do životů ostatních lidí. Tématem náročnější příběh, který tím ale neztrácí na čtivosti.
S hlavním textem čísla, novelou Konec okruhu Carolyn Ives Gilmanové, přichází slibovaný druhý vrchol. Autorka obratně vykresluje atraktivní prostředí podmořského světa, ve kterém lidé žijí částečně v „domech“ na jednom místě a částečně v archách, jež putují, unášeny mořskými proudy, po vymezených okruzích. Sledujeme příběh dívky Osadži, marně toužící vymanit se ze stereotypu věčného plutí mořem, její staré, nemocné babičky a astronauta Jacka, jehož prostřednictvím nám autorka ukazuje konzervativní podmořský svět, který se bojí veškerých změn a inovací. Konec okruhu je čtivé a námětově originální sci-fi, kterému chybí k dokonalosti jen málo. Například by novele slušelo více rozvést nápad s podmořským skleněným městem, na něž Osadži s Jackem při putování neznámými vodami narazí.
Konec Magazínu nás poděsí. Kostlivec Frederika S. Durbina je povídka, která podobně jako Twilla sází na pozvolna sílící hrůzu, zajímavý nápad s podivuhodnou halloweenskou atrakcí jednoho ospalého amerického městečka a překvapivou pointu. Příběh tvoří důstojný závěr čísla, ač nám při jeho čtení vlasy hrůzou nevstanou.
Jarní číslo tedy opět přineslo řádku zajímavých a příjemných příběhů, několik velmi silných (Twilla, Konec okruhu, Kassandra, Tulák), několik průměrně dobrých (Stín v diamantu, Čaroděj ze Staré školy, Kostlivec, Na den královnou) a jeden slabší (S větrem v zádech), které v souhrnu představují různorodost a pestrost americké povídkové tvorby. Martin však samozřejmě nezapomněl ani na kvalitní publicistiku, v tomto čísle se setkáme se zahraniční recenzí Elizabeth Handové na knihu Počítání hlav Davida Maruska a podrobným rozborem Příběhu služebnice Margaret Atwoodové z pera Františka Novotného.
- Magazín Fantasy & Science Fiction – Jaro 2009
- vydal: Triton, Praha 2009
- přeložili: kolektiv překladatelů
- obálka: Cory Ench, Catska Ench
- 240 stran, 185 Kč