Lovecraftovy sebrané spisy dokazují, že některé věci zkrátka nezestárnou, H. P. Lovecraft: Stín z času (Spisy 4)
V kruzích a komunitách, kde se skloňuje slovo horor, musí dřív či později, přes velikány jako je Stephen King a Allan Edgar Poe, přijít řeč i na Howarda Phillipse Lovecrafta. A to hlavně z toho důvodu, že nebýt tohoto zvráceného génia, vypadal by dnes tento žánr asi o dost jinak. Za svého života Lovecraft ovšem příliš mnoho uznání nesklidil a v penězích se taky netopil, ale díky Plusu, který vydává jeho kompletní sebrané spisy, mu alespoň nyní můžou čeští čtenáři vzdát hold.
Čtvrtá kniha sebraných spisů nesoucí podtitul Stín z času obsahuje Lovecraftovu tvorbu od roku 1931 až do roku 1937. V té době se už vrátil zpět do Providence a bydlel v domě na 10 Barnes Street, což je mimo jiné adresa, kterou měl Dr. Willet v Podivuhodném případu Charlese Dextera Warda. V poslední etapě svého života Lovecraft nejen napsal svá nejvýznamnější díla, ale též radil začínajícím autorům a fungoval jakožto ghostwriter.
Přestože působil na první pohled klidně a občas přistupoval k osudu své tvorby až lhostejně, ve skutečnosti byl přespříliš citlivý, co se kritiky týče. Pokud jeho práce byla byť jen jednou odmítnuta, často na ni úplně zanevřel. Někdy se své povídky dokonce ani nesnažil prodat a trpěl proto finančními problémy. Peníze utrácel na dopisování s přáteli a občas se tak musel někdy obejít bez jídla. V roce 1936 mu byla diagnostikována rakovina střev a o rok později v březnu umírá.
Ale ani chmurná poslední léta jeho života mu nevzala chuť a především talent plodit další a další příběhy. A tak se ve Stínu z času můžou čtenáři rozplývat hned nad osmi povídkami. Co se rozsahu týče, vévodí celé sbírce tří díla, Stín nad Innsmouthem, V horách šílenství a Stín z času. První jmenované líčí dopodrobna záhadné události v městečku Innsmouth, které bylo spolu s Arkhamem a Kingsportem oblíbenou a tudíž často zmiňovanou lokací autora.
Zbylé dva příběhy, jenž se dohromady rozprostírají na více než 200 stránkách, utíkají od čistokrevného hororu a typická lovecraftovská tajuplnost se v nich mísí s žánrem science-fiction. Toto míchání žánrů ocení především ti čtenáři, kteří si budou chtít na chvíli odpočinout od neustálého cvakání zubů a neopodstatněného strachu, který autor nemá problém navodit, a místo toho raději stráví čas v klidu, hloubáním nad záhadou.
Howard Phillips Lovecraft v pěti bodech
- Narodil se roku 1890 v Providence, hlavním městě Rhode Islandu.
- Když mu byly tři roky, zemřel mu otec.
- Jeden z velmistrů hororu, kterému nebyla cizí morbidita.
- První povídku napsal už v patnácti letech. Často publikoval v magazínu Weird Tales.
- Pracoval i jako novinář, lektor a příležitostně se věnoval i ghostwritingu (tj. psal díla na zakázku někoho, kdo je sám napsat neumí).
Mezi středně dlouhé příběhy patří Přízrak temnoty, Sny v čarodějném domě a Věc na prahu. Navzdory menší délce jsou jejich zápletky neméně zajímavé a možná i geniálnější, než některá delší díla. Všechny tři spojuje postupná gradace napětí. Často už na začátku vyprávění čtenář vycítí, že něco je šeredně špatně a ten pocit se postupem času stává stále více a více neodbytný, až nastane velkolepé finále.
Aby byl poslední spis Lovecraftovy tvorby kompletní, nechybí ani dvě velmi krátké práce – Kniha a Ďábelský kněz. Oproti ostatním povídkám ve svazku se nejedná o nijak výrazná díla. Kniha je de facto experiment se stylem psaní a Ďábelský kněz zase zápisem jednoho snu, který se autorovi zdál. Malý počet stran ovšem Lovecraftovi neprospívá, a tak se v porovnání s ostatními jedná o slabší kousky.
Stejně jako ostatní svazky sebraných spisů, Stín z času není pro každého. Stáří jednotlivých děl se pohybuje okolo osmdesáti let a tento fakt je jasně patrný. Styl vyprávění je hodně popisný a o něčem jako akční pasáže se skoro nedá mluvit. Do jazyka knihy se promítá i vzdělanost autora, který používá odborné pojmy z různých vědeckých odvětví, což může pro někoho představovat překážku.
Zajímavým zpestřením jsou pokusy s kompozicí textu, kterých se Lovecraft dopouští. Kupříkladu vyzradí závěrečné události v prvním odstavci a děj se pak točí okolo okolností, jež jim předcházely. Celou povídku pak autor koncipuje jako vyprávění někoho, kdo se snaží odůvodnit své činy, anebo chce naopak ostatní odradit od toho, aby se dopustili stejné chyby jako on.
Plus si vysloužil smeknutí klobouku za to, že vydal pětici svazků sebraných spisů tohoto autora a umožnil tak i současným čtenářům pokusit se proniknout do kvalit Lovecraftových příběhů. Ty jsou všechny navíc přeloženy na výbornou a doplněné působivými černobílými ilustracemi Františka Štorma. Žádný příznivec žánru je tak nesmí postrádat ve své knihovně. Milovat horory a nepřečíst si nic od Lovecrafta, to by totiž byla do nebe volající blasfemie.
- H. P. Lovecraft: Stín z času (Spisy 4)
- Albatros Media – Plus, 2013
- překlad: kolektiv
- obálka: František Štorm
- 472 stran, 369 Kč (v e-shopu Fantasye již za 332 Kč)