Létající celnice, co brání v cestě za domovem, François Place: Létající celnice
 |
Létající celnice není přímo knihou, na kterou se lidé podívají a mají jasno. Obálka říká jedno, obsah zase druhé. Není tedy jednoznačné, zda se jedná pouze o dětský příběh s fantastickými prvky, nebo se za ním skrývá i něco dalšího. Co ale jasné je, že se každý dočká dobrodružného vyprávění.
Čtrnáctiletému chlapci neříkají jinak než Gwen Kašlavec a přezdívka pro mladíka trpícího záchvaty kašle to je vskutku příhodná. Jeho život zachrání starý místní ranhojič Braz, ale není to zadarmo. Spokojí se s tím, že mu bude Gwen po celý jeden rok dělat pomocníka. Gwenovi nezbude, než přijmout a nastoupit tak do Brazových služeb.
To ale netuší, co se stane. Brazova smrt přichází náhle a stejně tak i první světová válka, do které vstupuje velká část Evropy, včetně Francie. Lidé se chlapce pro jeho schopnosti, které přezval od starce, straní a on tak živoří. Jeho život se změní toho dne, kdy se zcela záhadným způsobem ocitne v neznámé zemi, kde nikoho nezná.
Pod svá ochranná křídla si ho bere strážník Jorn, jenž ho vezme do Waarmu, tamní vesnice, do svého domu, kde žije se svou manželkou Silde. Oba se o něj dobře starají, jenže jak se má Gwen šanci přesvědčit, všechno má svou cenu. Jorn chce ve skutečnosti využít mladíkovu schopnost léčit nemocné, aby na něm zbohatl.
Pro děti či dospělé?
I když se Létající celnice jeví jako čirá četba pro mladší kvůli své jednoduchosti, přímočarosti a naivitě mladého hlavního hrdiny, může svým zpracováním též zaujmout dospělé, respektive rodiče dětí, kterým knihu například koupili. A i když se příběh nepyšní strhujícím dějem nebo překvapivými zvraty, disponuje přesně tím, co přitáhne obě věkově zcela odlišné kategorie čtenářů.
Na jednu stranu svou prostoduchostí, díky níž se dítka v ději nezamotají. A na druhou nápadem a způsobem vyprávění, který upoutá a nebude nudit, padne do noty starším čtenářům. Létající celnice bude spíše vhodná pro ten typ lidí, jež má v oblibě líbezné vypravování a více popisných pasáží než přímou řeč. I když je jejich poměr stále ještě docela vyvážený, příběh přesto více apeluje na části, kde se rozebírají myšlenkové pochody hlavního hrdiny.
Na druhé straně se kniha pyšní určitou dvojsmyslností a obsahuje více či méně postřehnutelné narážky, které psal François Place spíše jakoby dospělý dospělému a ne dětem, protože mladý čtenář si těchto odkazů za fantasticko-dobrodružným příběhem většinou nepovšimne a nezaregistruje je.
Dobrodružný příběh v kombinaci s fantastikou
Létající celnice by bez občasných fantastických prvků byla pouhou dobrodružnou dětskou knihou. Díky bohu za ně, právě za jejich pomoci dokáže příběh zaujmout. Každému se lépe čte o utiskovaném chlapci, který však disponuje magickou schopností léčit nemocné lidi. Nebo o mluvícím ptákovi. Právě to dělá knihu zajímavější a živější.
Občas třeba něco přetrpět
François Place se bohužel nevyvaroval chyb, které Létající celnici poskvrňují. Trpí především ti, jež se nevyžívají v obsáhlých popisech a mají raději spíše akci. A i čtenářům, kteří jsou na takový typ knih zvyklí, mohou občas vadit pasáže, které by rozvádět skoro vůbec nepotřebovaly, jsou to zbytečné řádky navíc, jež, když se nashromáždí, by vydaly na pár stránek.
Udivující je také kontrast mezi prostoduchostí příběhu a zaobíráním se vážnými tématy v některých místech knihy, které spolu nevycházejí dohromady nebo alespoň vedle sebe vypadají zvláštně. Mladému čtenáři mohou některé pasáže dost zmást, jiné naopak rozrušit.
Létající celnici není možné snadno zaškatulkovat. Oblíbí si ji jak děti, pro které je primárně určena, tak dospělí, jež se dokážou s některými myšlenkami knihy ztotožnit. Dílo neoplývá kdovíjakou akcí, ale na jeho obranu lze říct, že v sobě skrývá nezapomenutelný a tklivý příběh o přátelství, strachu a o vůli dosáhnout svého cíle a díky své otevřenosti si získá srdce nemalého množství čtenářů.
- François Place: Létající celnice
- Knižní klub; 2013
- překlad: Miluše Krejčová
- obálka: Miloslav Disman
- 240 stran, 239 Kč