Na nenápadnou knihu s pohádkovou obálkou jménem Kuřata v hadí kleci narazíte, pouze pokud jste z nějakého důvodu spjatí s Filipínami, nebo (ostatně jako sám auto recenze) pustou náhodou. Nemohla by to však být náhoda šťastnější.

O tom, že existuje anglicky psaná literatura v Británii, USA, Kanadě či Austrálii asi není sporu – je to přece jen tamější hlavní jazyk. Pokročilejší čtenáři možná slyšeli i o anglicky psané literatuře z Indie nebo Karibiku. O anglické literatuře z Filipín ale u nás dosud nepadlo nejspíš ani slovo. A právě to se snaží změnit ambiciózní antologie Kuřata v hadí kleci.

Na prostoru necelých čtyř set stran se představí téměř 40 povídek a jde o výběr stejně rozmanitý jako sama země jejich původu. Filipíny totiž obsahují více než 7000 ostrovů a prošly si mnoha staletími španělské nadvlády, necelými 50 lety nadvlády USA, japonskou okupací během 2. světové války a posléze se přiklonily k demokracii, přerušené obdobím diktatury v 70. a na počátku 80. let. Existuje zde mnoho etnik a kolem 175 jazyků a dialektů, významná je čínská menšina a kolem 80% obyvatel se hlásí ke katolictví. Mezi autory zahrnutých povídek proto najdeme autory a autorky mladé i zkušené, domácí i exilové (jeden text se dokonce odehrává v ČR).

Zahrnutá díla, povětšinou krátké příběhy až mikropovídky, pak obsahují snad skoro všechny aspekty života na Filipínách, jaké si lze představit. Je libo vyprávění o soužití různých generací „na hromádce“ či rovnou stoletou ságu jednoho klanu (a jedné silné ženy)? Komorní příběhy se sociální tematikou, o potratech (v silně katolické zemi ilegálních), nebo o systematickém znásilňování v naoko spořádané rodině? Najde se místo i na citlivý příběh z doby japonské okupace, na zapšklého hráče piana, který přišel o zrak a vlastní vinou i o krásnou ženu, i na queer témata a magický realismus. A abychom dostáli zaměření Fantasye, čeká vás také lyricky duchařský příběh z jednoho vánočního večera, katastrofické vyprávění z budoucnosti, kde lidé umírají na podvýživu způsobenou zákeřným virem, a také pořádně ujetá space opera s nezapomenutelným názvem Ten den, kdy Striptérky ukradly naše mozky.

Stejně jako v každé jiné antologii, obzvlášť s tak početným zastoupením autorů a textů, si jen málokterý člověk zamiluje všechna díla do posledního a místo toho budou čtenáři klouzat po tématech, která jsou jim blízká, či po povídkách vyšší kvalitativní úrovně. Přesto lze bez nadsázky říct, že se editoři sborníku svého řemesla zhostili poctivě a nabízí vyvážený a pestrobarevný mix příběhů ze země, která je tak odlišná – a zároveň svými příběhy leckdy až mrazivě podobná té naší. To vše ve výborném překladu a s erudovanou statí o historii filipínské literatury od jednoho z editorů. Je jasné, že českým čtenářům se s Kuřaty v hadí kleci otevřel lákavý nový svět, kam se snad ještě někdy v tuzemském překladu vydáme znovu.

• Jaroslav Olša jr., Silvie Mitlenerová (eds.): Kuřata v hadí kleci
• Argo, 2020
• překlad: kolektiv
• obálka: Kateřina Bažantová
• 384 stran, 348 Kč