Lada si probojovala cestu až k Valašskému trůnu, ale ani teď není spokojená. Nezastaví se, dokud nebude její země zcela svobodná, dokud se nevymaní z područí Osmanské říše a Mehmeda. Radu je povolán do Konstantinopole k Mehmedovi, i když si dříve byli blízcí, odloučení mezi nimi vytvořilo propast. Ve vyhrocené situaci se tak Radu snaží zabránit konfliktu mezi Mehmedem a Ladou a opět si musí vybrat stranu, na kterou se připojí.

Mehmed pošle k Ladě diplomaty, kteří však cestou vypálí Valašskou vesnici, a za to je čeká smrt. Sultán je i přesto ochotný takové jednání Lady přejít, neboť ji stále miluje. Lada však jako vždy reaguje přehnaně a umí se vyjadřovat jen cestou krve a násilí. Vyjede se svými muži za hranice do Bulharska, kde pozabíjí desítky tisíc Bulharů a Turků. Takové chování nemůže ignorovat už ani Mehmed. Proto do Valašska vysílá svou tajnou zbraň – Radua, který má unést svou sestru, ta však má v plánu to stejné udělat s Raduem.

Po dějové smršti předchozího dílu s podtitulem Vzestup začíná tento o něco volnějším tempem, avšak nehrozí, že by se čtenář začal nudit. Hlavně z pohledu Radua, vracejícího se do Konstantinopole, si připomeneme stěžejní okamžiky, kterým museli hlavní hrdinové čelit v minulosti a základy jejich zvláštního pouta. Podstatné rysy hlavních postav jsou stejné, avšak lze i zde vidět jistý vývoj v jejich osobnosti. Autorka se věnuje podobně popisu i postav vedlejších či krajiny, to ještě více přispívá k uvěřitelnosti příběhu, který je vyprávěn opět z pohledu Lady a Radua.

Kapitoly psané z pohledu Radua v sobě mají méně děje, nikdy to nebyl bojovník vyvolávající konflikty jako Lada. Čtenář může pak sledovat, jaký má vliv jednání Lady na Mehmedovo panování a zdejší politiku. Také více projevuje city, tím ovšem nelze říct, že by Lada žádné neměla, ale nedává jim ve svých úvahách tolik prostoru jako Radu. Ovšem i Ladu mohou její city vést, když se rozhoduje, zda rozpoutá válku.

Kiersten Whiteová v pěti bodech

1. Narodila se v Utahu v roce 1983.
2. Vystudovala angličtinu na Brigham Young University.
3. Její první kniha vyšla v roce 2009.
4. U nás vešla do povědomí sérií Paranormálové.
5. Žár je poslední díl historicko-fiktivní trilogie.

Pro lepší přehled se na začátku knihy nachází mapa Valaška a okolních států, a to s poznámkou, zda jsou vazalské či ne. V knize se střetávají různé kultury, postavy podle nich pak mají odlišné tituly. V závěru knihy se objevuje Rejstřík osob, které jsou rozděleny podle dvora, kam náleží. Další strana patří vysvětlivkám, jež shrnují podstatu pojmů, jejichž významem by si čtenář nemusel být jist nebo si je rád osvěží.

Pro čtenáře předchozích dílů série není žádnou novinkou, že se Kiersten Whiteová držela historických faktů a postav. Ačkoli by se mohlo zdát, že to bude i slabinou této série a děj půjde snadno předvídatelný, není tomu tak. Už jen tím, že udělala z Vláda Drákuly ženu, otevřela si dveře k neotřelému příběhu. Není zde nouze ani o nečekané zvraty, překvapení a zradu. A tak se čtenář může těšit na zajímavé a neotřelé zakončení Dobyvatelské ságy, které předčilo oba předchozí díly.

• Kiersten Whiteová: Žár (Dobyvatelská sága 3)
• CooBoo, 2019
• překlad: Hana Netušilová a Kristýna Vyhlídková
• 344 stran, 349 Kč (v e-shopu Fantasye již za 314 Kč)