Krvavé brány Markuse Heitze odhalují temné tajemství, Markus Heitz: Krvavé brány
 |
V České republice je Markus Heitz známý zejména díky sériím Trpaslíci, Legendy Alfů a Ulldart – Doba Temnoty. Nakladatelství Fantom Print se pyšní i jeho dvěma samotně vydanými tituly – Ritus a Sanctum. K nim se nyní přidaly Krvavé brány, které se nesou prakticky ve stejném duchu. Jenže jsou akčnější, krvavější a temnější.
Will, Saskia a Justine – tři hlavní hrdinové, z nich každý je svým způsobem zvláštní. Will nepracuje pouze jako florista, ale spravuje vilu svého zaměstnavatele, která skrývá různá tajemství. Saskia se živí jako významná šéfkuchařka, tajně se však také účastní šermířských soubojů, kde se setkává se svým největším protivníkem Maîtrem. A Justine – jak by někteří lidé jistě řekli – ani nemůže pocházet z tohoto světa.
Je to totiž právě ona, kdo se celou dobu skrýval ve vile Willova zaměstnavatele. Konkrétně v tajemné komnatě, kterou už dlouhou dobu nikdo neotevřel, až teď. Will a Saskia, jež se k tomu všemu nachomýtnou jako slepí k houslím, brzo zjišťují, že vlkodlačice Justine nebude jejich největší problém. O to se bezesporu postará Maître…
Krvavé a akční až do morku kostí…
O zasloužené slávě a oblíbenosti německého fantasy spisovatele se mohli čtenáři přesvědčit s knihami Ritus a Sanctum, s nimiž zabrousil i do hororu – a povedlo se mu to. S Krvavými bránami jde Markus Heitz ještě o něco dál. Jde o téměř čistě hororovou záležitost, kde je prolita krev snad na každé stránce.
Markus Heitz v pěti bodech
- Narodil se roku 1971 v německém městě Homburg.
- V roce 2000 vystudoval germanistiku a historii.
- Největší úspěch mu přinesla tetrologie o trpaslících – Trpaslíci, Válka trpaslíků, Pomsta trpaslíků a Osud trpaslíků.
- Nejrozsáhlejší z jeho děl je hexalogie Ulldart – Doba Temnoty, na kterou navazuje trilogie Ulldart – Nový čas.
- Markus Heitz již dvakrát přijal pozvání svého českého nakladatele a přijel do České republiky.
Heitzův styl psaní má říz. Nechybí tu tajemně laděná zápletka, akční pasáže, díky nimž má děj spád a které krásně doplňují autorovy popisy. Jeho pojetí urban fantasy je temnější, spíš thrillerové, a proto často používá komorní scény, které fungují jako vypointované ticho před bouří a dělají z knihy hotovou chuťovku. Mají slušný potenciál čtenáře pořádně napnout, a tak člověku nezbývá než nedočkavě vyhlížet akci, obracet stránku po stránce a hltat větu za větou.
… ale překombinované
Ano, čeští čtenáři se mají možnost opět přesvědčit, že Heitz dokáže sepsat čtivou temnou fantasy, kterou si každý fanoušek fantastiky může v klidu přečíst. Navíc jsou Krvavé brány opět něco nového, co člověk od německého spisovatele čte prakticky poprvé. Fanoušci od něj dosud nečetli nic tak krvavého a chvílemi opravdu děsivého. Další věc je, že se tu postavy nedělí na dobré a zlé. Lidé pouze vidí honičku, kde stojí většinou všichni proti všem.
Na druhou stranu jsou však některé scény přehnané, Heitz se snaží čtenáře zvednout ze židle, ale místo toho situace zbytečně překombinovává. To se v konečném důsledku sice může ztratit, avšak přesto zanechává v člověku špatný dojem, že je v knize někdy něčeho navíc. Akce je požehnaně, to nepopiratelně, nepřátelé se kosí hlava nehlava, je tu mord za mordem, jenže někdy se zkrátka musí přitáhnout otěže. Heitz to bohužel v některých pasážích neukočíroval.
Ze strany německého spisovatele jsou Krvavé brány dobrým počinem, které zkušeného čtenáře neurazí a nováčka zase příjemně překvapí, co za kombinace se dají vytvořit. Autor píše poutavě, po celou dobu udává svižné tempo a navíc ho stupňuje. Je jen škoda, že někdy to s množstvím akce přehnal. I přes to kniha stojí za přečtení, je to přece Markus Heitz.
- Markus Heitz: Krvavé brány
- Fantom Print; 2013
- překlad: Svatava Kretková
- obálka: Angela Waters
- 368 stran, 279 Kč (v e-shopu Fantasye již za 195 Kč)
