Kontroverzní Frank Miller: Kdyby Batman podlehl hysterii, Frank Miller: Teror ve jménu víry
 |
Tak nám vydali jeden z posledních komiksů kultovního scénáristy a kreslíře (a filmového režiséra, jak si alespoň on sám o sobě myslí) a v podstatě i legendy tohoto okouzlujícího média, Franka Millera. Tak nám vydali jeho bezesporu nejkontroverznější dílo.
Je jím komiks Teror ve jménu víry, původně vydaný v roce 2011 pod hlavičkou nakladatelství Legendary Comics. Dílo, které zákonitě musí již ze své podstaty vyvolávat bouřlivě rozporuplné reakce – a obzvláště pak v dnešní době, kdy nejen v našich končinách dosahuje xenofobní hysterie k tématu utečenců, muslimů, teroristů a Islámského státu svého extrému. Miller však komiks tvořil jako reflexi na události z 11. září 2001, což může být alespoň lehkou polehčující okolností jeho zaujatosti.
Jaké stanovisko v této oblasti zaujímá Frank Miller, je ze stránek Teroru ve jménu víry patrné prakticky na první pohled. Ostatně, rozhodně by nemělo překvapovat někoho, kdo má zkušenost alespoň s jeho nejkultovnějšími kousky – Návratem temného rytíře, 300: Bitvou u Thermopyl či Sin City. Otázkou tak zůstává, zda se i čtenář chce nechat strhnout ideologií, nebo bude posuzovat Teror ve jménu víry bez ohledu na svou vlastní odpověď k této ožehavé otázce.
Hlavním hrdinou komiksu je Batman. Pardon. Je jím muž s nejhorší superhrdinskou přezdívkou všech dob, Správkař (v originále Fixer). Podobné zmýlení je však nasnadě, Správkař Batmana totiž nejen připomíná (přimyslíte-li mu trojúhelníková ušiska), on jím zpočátku i byl. Miller totiž původně tvořil příběh právě pro netopýřího muže, jak úvodní honička jasně nasvědčuje. Správkař se v ní totiž snaží dopadnout mrštnou sexy zlodějku, nápadně podobnou Catwoman. Načež nastane moment, na který se Správkař celý život připravoval – teroristé zaútočí na jeho město. A zrovna v době, kdy se svou zlodějkou podstupuje výpravu na území tělesných rozkoší.
Frank Miller v bodech
- narozen v roce 1957 v americkém Marylandu
- začínal jako kreslíř, poté dostal možnost psát Daredevila
- kultovní komiksový autor měl ve svých rukách hrdiny jako Batman, Spider-Man nebo Wolverine
- neúspěšný filmový režisér (neúspěšný zaslouženě, Spirit je doopravdy hrůzostrašný)
- člen Síně slávy Eisnerovy ceny
Celý komiks je po stránce příběhové tak imbecilně naivní a klišovitý a triviální jako jeho úvodní sekvence. Ve zkratce – Správkař a jeho Catwoman (v tomto komiksu se jmenuje Natalie) pátrají po teroristech a kosí je po tuctech. Millerovo vyprávění je ještě lineárnější a prostodušší než v historkách ze Sin City, jimž má Teror ve jménu víry paradoxně blíž než k již zmiňovanému Batmanovi. A to i kvůli vizuální stránce.
O tom, že je vizuální styl Franka Millera jedinečný, atmosférický a strhující, nelze pochybovat. V Teroru ve jménu víry – respektive alespoň v první polovině tohoto komiksu – dotáhl tento styl do dokonalosti a roztažené na celé širokoúhlé stránky si můžete jeho dynamické a do abstraktna tónované obrazy užívat co oko ráčí. A že je co k užívání – mnohé kresby z prvních stránek by si nezasloužily nic menšího než zasklení a pověšení na zeď. Millerovi v nich stačí minimum slov (a paradoxně i ono minimum umí být místy spíše na škodu).
Ve svém vyprávění se Miller nerozpakuje podléhat volání konspiračních teoretiků, extrémně přehnanému patriotismu i lacinému odsouzení celého islámu, nebojí se prvoplánovosti a prostoduchosti. Jeho příběh vás rozhodně nenechá lhostejnými – a možná jeho vydání naopak doba plná vášní notně ubližuje.
Na druhou stranu, Teror ve jménu víry ani není potřeba číst. Stačí si jej jen prohlížet a kochat se Millerovým svébytným stylem.
- Frank Miller: Teror ve jménu víry
- Comics Centrum, 2015
- překlad: Hana Studeničová
- 120 stran, 699 Kč (v e-shopu Fantasye již za 629 Kč)
