Konečně jsme se dočkali. Kate Daniels vs. Roland, první kolo: 1:1, Ilona Andrews: Magie ničivá (Kate Daniels 7)
Kate Danielsová, bývalá žoldačka a nynější družka Pána šelem, po návratu z nešťastného výletu do Evropy tuší, že její osud je zpečetěn. Jestli dřív mohla doufat, že se o ni její otec nezajímá nebo neví, kde je, teď už je jen otázkou času, kdy zaklepe na dveře Pevnosti. Problém tkví v tom, že se asi s obyčejným klepáním nebude obtěžovat. Když totiž klepe bájný Stavitel věží, země se třese.
Zatímco Kate stále stíhají noční můry (a to nejen kvůli otci) stejně jako touha po pomstě za smrt blízké osoby, vůdce atlantských kožoměnců Curran se vydává na obchodní cestu k jiné smečce. Na nejbližším Konkláve – pravidelné schůzce Smečky a zástupců Lidu, tedy navigátorů upírů – ho proto musí zastoupit jeho Choť Kate. Vše by proběhlo hladce, kdyby se neobjevil Hugh, jemuž Curran v minulém díle zlomil páteř, zmlátil ho do kuličky a mrštil do ohně, a nehodil na stůl mrtvolu Pána mrtvých, očividně roztrhanou vlkem. Kate má za úkol najít a přivést vraha do zítřejšího poledne, jinak armáda upírů v čele s Rolandovým velitelem a jeho Železnými psy napadne Pevnost – v tu dobu nejen kvůli Curranově nepřítomnosti značně oslabenou o bojeschopné členy.
„Proto tě mám rád. Vždycky to s tebou jde po zlém.“ (str. 167)
Rozjíždí se tak docela o překot se ženoucí a přitom jednoduchá zápletka, kdy Kate se čtyřmi pomocníky hledá nejprve zvěda a poté místo činu v noční Atlantě, kde nebezpečí doslova číhá na každém rohu. Přestože čtenář sleduje v podstatě několik akčních scén za sebou – souboj s tarasky, s wendigem, s křižákem Nickem i Hughovu vražednou řež v pobočce Řádu – celá tahle pasáž zabírající přes polovinu knihy působí vzhledem k dalšímu dění trochu nadbytečně. Nejeden čtenář tak asi bude mít pocit, že by se děj už mohl posunout k něčemu smysluplnějšímu.
První polovina je ovšem taky veskrze akční a zábavná, a to jak díky věčně se navzájem urážejícím Derekovi a Ascaniovi, tak díky Kateině jízdě na obří oslici či jejímu představení s krevní clonou. Zároveň se zřejmě každý těší na to, co se stane poté – jestli bude Pevnost opravdu napadena upíry a jestli útoku odolá. I Kate je jasné, že Hugh pouze hraje hry a záminku k napadení Smečky zosnoval sám. Ohrožuje její blízké jen proto, že mu imponuje a chce ji předvést před jejího otce. I proto její hon po noční Atlantě od čerta k ďáblu, kdy riskuje nejen svůj život, nedává moc smysl.
„Sníh, sluníčko, čerstvý vzduch, rychlý kůň… a blížící se jatka. Všechno, co chlapec ve vývinu potřebuje.“ (str. 204)
Druhá polovina knihy je sice relativně klidnější, ale rozhodně zajímavější a napínavější, a to díky směřování ke konečnému zúčtování, na které čtenáři celých sedm dílů čekali. Obdobně jako minule se i tentokrát Kate ztratí a Curran dokazuje, že by pro ni šel až na konec světa (dokonce i Smečce navzdory), a vstoupí s ní i do jámy… no lvové asi ne, tam by byl jako doma, ale o sebevražednou misi jde rozhodně.
Závěr může působit jako dvakrát nastavovaný, ale každý ten rádoby konec má svůj účel, a dokonce v něm nechybí ani humorné momenty. Ač se to asi zdá neuvěřitelné, vtipnou postavou se stává zatím docela vážně vystupující navigátor Ghastek, kterému museli stát na vedení snad všichni atlantští upíři. Čtenář se také dozví víc o jeho minulosti, pohnutkách a přáních, takže jeho postava získá dosud chybějící třetí rozměr.
„Tvůj meč je vyrobený z kostí tvé babičky?“
„Dobře, chápu, že to může znít divně, když to říkáš tímhle tónem.“ (str. 254)
Čeho si nelze nevšimnout a co je třeba to vyzdvihnout, jsou detailně popsané bojové scény. Těžko říct, jestli zrovna tohle jsou ty pasáže, ve kterých Iloně pomáhá její manžel Andrew, bývalý voják, ale rozhodně se jedná o něco, co čtenář běžně v urban fantasy (zejména od ženských autorek) nevidí. Člověk má pocit, že meč nedrží v rukou Kate, ale on sám.
Oproti předcházejícím šesti dílům Magie ničivá obsahuje na začátku shrnutí předchozích událostí a charakteristiku nejdůležitějších postav. Nechybí ani předmluva, kde autoři slibují, že budou v sérii pokračovat ještě nejméně třemi díly, přestože v tomto se ukončí jedna důležitá příběhová linie.
Série o Kate Danielsové bezpochyby patří k těm nejlepším v žánru urban fantasy a je jen těžko uvěřitelné, že Ilona a Andrew Gordonovi dokážou několik dílů po sobě držet tak vysoce nadprůměrnou kvalitu. Stvořili fungují fantasy svět, vdechli život mnoha báječným sympatickým postavám, vymysleli kvalitní dlouhodobou zápletku, dodali akčnost a humor i lásku, ale hlavně… dali nám superhrdinku Kate Danielsovou. A kdo by nechtěl být jako ona, alespoň ve snu?
- Ilona Andrews: Magie ničivá (Kate Daniels 7)
- Vydal: Fantom Print; 2015
- Překlad: Hana Šimečková
- Obálka: Julia Kolesová
- 320 stran, 319 Kč (v e-shopu Fantasye již za 223 Kč)