Jak se zbavit nebezpečného viru? Nechat ho umřít hlady přece. Přesně v tomto duchu se nese nový román známého slovenského autora, v němž parta přátel zoufale doufá, že cesta přes Slovensko jim pomůže nalézt bezpečné útočiště, kde by se dalo tuto apokalypsu přečkat. Podaří se někomu z nich dožít konce knihy?

Virus Omega se postaral o to, co se nepovedlo žádné předchozí katastrofě, která lidstvo kdy potkala. Až 94 % veškeré populace zmizelo tak rychle, jako by někdo zmáčkl DELETE. To, na co všichni preppeři čekali dlouhé dekády, je konečně tady. Zbytky přeživších povětšinou bloudí troskami civilizace ve snaze nestát se další položkou smutných statistik. Pokud ještě v tomto čase někdo stíhá počítat. Jedním z dosud žijících je i Roman. Kromě strachu ze smrti má auto, kamarády a chatu na Horní Nitře, kde by se snad dalo schovat před koncem světa. Nejdřív tam ale musí dojet. A cestou nabrat pár dalších cestujících. Jsou-li samozřejmě ještě naživu.

Mark E. Pocha v pěti bodech

1. Narodil se roku 1981 ve slovenském Komárně.
2. Literatuře se věnuje intenzivněji od roku 2008, kdy začal sbírat úspěchy v literárních soutěžích.
3. Žánrově se zaměřuje zejména na horor.
4. Mnohé z jeho povídek byly publikovány v časopisech Pevnost a XB-1.
5. Od roku 2015 se věnuje téměř výhradně psaní novel a románů.

Nečekejte optimismus. Autorovou inspirací byl prvotní nástup koronaviru, a tak je zde kromě smrti jen další smrt. Ne nutně vždy způsobená virovou nákazou. Žádné velké filozofování u mrtvých či umírajících měst. Žádné nábožensky laděné otázky nad krutostí stvořitele. A vlastně ani žádná naděje. Cíl cesty se jeví jen jako něco neznámého. Už jenom proto, že nikde není ani naznačeno, že by chata kdesi na Slovensku mohla skýtat opravdu bezpečné útočiště. Možnost záchrany je stejně fiktivní jako nízké úrokové sazby (které jednotlivé protagonisty nejspíš vůbec nezajímají). Hlavní hrdinové (a hrdinky) se během své pouti setkávají s důkazy, že nikdo není imunní vůči viru. A že nejhorší nemocí je lidská blbost. Což je mimochodem jedním z hlavních důvodů, proč řady přeživších postupně řídnou. Jen těžko si lze představit, že by se někdo ze střední Evropy mohl v takové situaci stát charismatickým vůdcem posledních zbytků populace. Nejspíš za to může vrozený cynismus.

Konce jednotlivých postav jen podtrhují celkový pesimismus této knihy. Jako kdyby se Mark E. Pocha snažil jemně naznačit, že pokoušet se někoho zachránit v případě globální katastrofy je sice fajn, ale v podstatě tím lze pouze zabít čas, než něco zabije vás. A díky lidské přirozenosti se vždycky najde někdo, kdo je ochoten s oním čekáním něco udělat.

Virus Omega je především literární jednohubkou. Nečekejte velká poselství, zoufalé hledání protilátek či zázračnou záchranu těsně před závěrem knihy. Na to zde není dost prostoru. Snad právě díky tomu se toto dílo čte jedním dechem. Po odložení do knihovničky se tento román pravděpodobně velmi dobře ztratí mezi podobnými počiny, ale svou roli odpočinkové četby (vzdor tématu) plní dokonale.

• Mark E. Pocha: Virus Omega
• Carcosa 2022
• Překlad: Milan Žáček
• Obálka: Peter „Cwoky“ Murín
• 168 stran, 259 Kč (v e-shopu Fantasye již za 233 Kč)