Kid Paddle navzdory herní tématice u mladé generace narazí, Midam: Ďábelské hry (Kid Paddle 1)
Počítač je dnes už běžný standard. Nějaký ten PC, nebo dokonce konzoli má doma každý a už hodnou chvíli neslouží tato technika jen pro práci, nýbrž i pro zábavu. Ale není to tak dávno, kdy prim hrály osmi bitové konzole, co se ovládaly joystickem, a kdy děti (alespoň ty americké) po škole navštěvovaly arkádové herny. A právě na tyhle doby dá čtenářům možnost zavzpomínat nový komiks jménem Kid Paddle: Ďábelské hry od belgického autora vystupujícího pod pseudonymem Midam.
Kid je malý kluk, který tráví dny a noci pařením všeho možného. Samozřejmě kromě videoher má rád i komiksy a televizi a hádá se se svojí sestrou. A tak je doslova typickým archetypem desetiletého chlapce. Sem tam se mu protíná realita a herní svět a všechny tyhle skutečnosti dávají vzniknout mnoha usměvavým situacím, ať už díky nepochopení ze strany ostatních, či kvůli jiným důvodům.
Ďábelské hry jsou první z celkem dvanácti dílů série. Komiks má skoro padesát stran formátu A4 a na každé stránce se až na výjimky nachází jeden krátký příběh. Jediným společným obsahovým prvkem jsou tak postavy a prostředí, děj ovšem nijak nenavazuje. Proto má Kid bohužel silně omezený prostor na to, aby jeho příběhy došly k nějaké pořádné pointě.
Což ovšem nevadí, protože to se totiž od podobného komiksu vlastně ani nečeká. Tohle je dílo, po jakém čtenář sáhne, když se chce na chvíli nenáročně pobavit, ne když hledá nečekané dějové zvraty a propracované postavy. Problém je v tom, že ani v bavení publika si Kid nevede na jedničku. Nejednou čtenář vytuší pointu, sotva zrakem přelétne pár prvních panelů, a tak není divu, že se spousta vtipů mine účinkem. Kid se sice snaží, ale čtenáři se nahlas nezasmějí, přestože čas od času jim úsměv na tváři vykouzlí.
Midam v pěti bodech
- Narozen blízko Bruselu roku 1963, tam také později vystudoval ilustraci a dekoraci interiérů.
- V roce 1989 začal kreslit komiksy pro časopis o počítačích jménem Micro-Syst?mes.
- Později začal vystupovat pod pseudonymem Midam, jeho pravé jméno je ale Michel Ledent.
- Kid Paddle má i vlastní magazín a televizní sérii, čítající aktuálně 104 epizod.
- Je také jednou z nejlépe se prodávajících francouzsky psaných komiksových sérií.
Jeho hlavní zbraní je totiž nostalgie. Není nutné, aby čtenáři bylo zrovna čtyřicet, ale pokud se bude alespoň trochu orientovat ve starých konzolích a hrách, nebo ještě lépe pokud si sám jednotlivé situace z Midamových příběhů zažil, dostává pro něj tato četba úplně nový rozměr. Bude chápat narážky a parafráze starých her, které dnešní generace nejspíše s úspěchem přehlédne.
Kresba je plná vtipně přehnaných výrazů, pestrých barev a spousty komiksových citoslovcí, od tradičního „beng“ až po kuriozity jako je „tudun“ nebo „fuujíí“ a skvěle tak ladí s tématikou celého Kida. Vyzdvihnout si zaslouží převážně vyobrazení jednotlivých her, v nichž se dá občas po chvíli pozorování objevit kus videoherní historie.
Dialogy a monology jsou dobře napsané a odpovídají myšlenkovým pochodům malého kluka, jen jejich překlad vyznívá občas trochu zvláštně. Kid Paddle nepodává souvislý příběh jako třeba Lucky Luke, ani nerozesměje čtenáře tak jako Garfield. Hraje převážně na strunu nostalgie a pro ty, kteří si rádi zavzpomínají na staré časy, se jedná o výbornou volbu.
- Midam: Ďábelské hry (Kid Paddle 1)
- Crew, 2013
- Překlad: Kateřina Boháč
- Obálka: Midam
- 48 stran, 149 Kč (v e-shopu Fantasye již za 134 Kč)