Ken Wood, Meč krále D Sala, Jiří W. Procházka
 |
Nejznámější hrdina Jirky Procházky Ken Wood prožil v letošním roce velkolepý comeback. Vrátil se po sedmnácti letech v přepracovaném a výrazně rozšířeném vydání; s luxusní obálkou a s poctami, které mu jakožto vládci planety Gameb (a samozřejmě taktéž jako jednomu z prvních českých fantasy hrdinů) náleží.
Ale abychom nepředbíhali. Mnohokrát muselo vyjít gamebské slunce Bellios, než se z Kena stal milovaný král Severní i Jižní polokoule. Všechno začalo jedním obyčejným ránem na Zemi, kdy jen obloha měla zvláštní fialový nádech. Pro vynikajícího kaskadéra z Kentucky, kterému se často přezdívalo Šílenec, se ovšem stalo posledním všedním ránem na dlouhé časy. Vlastně navždy. Pro své nekalé záměry si ho totiž vyhlédla čarodějnice Xylla z předaleké planety Gameb. Z Kena se měl stát vůdčí bojovník v rozhodující bitvě mezi Dobrem a Zlem…
První příběh s Ken Woodem vyšel v rodokapsovém sešitovém vydání v roce 1991. Tehdy to mělo „účinnost atomové bomby – rozmetalo to bariéry a v očích nám zůstal prach”, jak výstižně na Sardenu shrnul pocity tehdejších čtenářů Nelde. Přesto bylo pro nové vydání potřeba text výrazně rozšířit a upravit, aby oslovil i mladou generaci, jež se s první verzí nesetkala. Autor se toho ujal poctivě, a tak jsme si na nové vydání museli počkat o něco déle, než se předpokládalo. Dočkali jsme se v březnu tohoto roku.
Meč krále D´Sala je směs fantasy a scifi, v níž se oba žánry prolínají na každé stránce. To autorovi umožnilo vykreslit propracovaný a originální svět plný neskutečných monster i technických výdobytků civilizace. Namátkou se zde setkáme s horsyony (šestinohými koňmi), matematickými mechy, levitujícími krychlemi či metrovými živými kapustami.
Právě originalita a zajímavé nápady jsou jedním z největších kladů knihy. Procházka Gameb osadil mnoha svébytnými rasami, z nichž vyčnívají především drooni, zdejší draci, se sympatickou Matkou Drull v čele. Bohužel propracované a detailní popisy trošku zatlačují do pozadí dialogy a koneckonců i samotné hrdiny. Ti během příběhu neprocházejí žádným větším duševním vývojem a působí občas trochu ploše. Nebo alespoň ne tak charismaticky, jak by měli. Spíš budete držet palce již zmíněným droonům a milým trpaslíkům, kteří se na Gamebu nazývají gruulové. I zlo v podobě Xylly není příliš temné či zlověstné a nad čarodějnicí se často spíš pousmějete. Což je však také dobře, neboť Meč krále D´Sala nebyl psán smrtelně vážně a humor je zde nezbytná ingredience příběhu. Jen trošku zamrzí, že ho není tolik jako ve skvělé novele Ken Wood a válečné zvony Rhótů z antologie Legendy české fantasy a že většinou čerpá jen z rozdílnosti Země a Gamebu. I tak tady však najdete spoustu dobrých humorných motivů, z nichž vyčnívají zejména rozhovory mezi Kenem a jeho věrným šestinohým společníkem.
Nenechte se však předchozími řádky odradit. První půlka románu je sice chvílemi příliš zdlouhavá, ale jakmile se přehoupnete do druhé části, začíná jízda. Bitvy a souboje Procházkovi vyloženě sedí, takže se na začátku pořádně nadechněte, protože vás kniha pravděpodobně pustí až za závěrečným epilogem. Příběh je doveden do povedeného a logického konce. O to sympatičtějšího, že se autor držel pravidla „vítězství není možné bez obětí“.
Ken Wood a Meč krále D´Sala rozhodně není špatná kniha. Je to především v druhé polovině čtivý, příjemně oddychový příběh zasazený do skvěle propracovaného a originálního prostředí. K orientaci v barvitém světě Gamebu slouží mapa a slovníček; román také dobře vypadá zásluhou obálky Jana Patrika Krásného. Ač už druhé vydání nemá razanci oné atomové bomby a občas trošku skřípe, je rozhodně dobře, že Jiří W. Procházka svého nejslavnějšího hrdinu oprášil a hodlá to samé provést i s druhým pokračováním Ken Wooda, které vyšlo v roce 1992. Seznámit se s jednou z největších legend české fantastiky by totiž mělo být povinností pro každého fanouška žánru.
- Jiří W. Procházka: Ken Wood – Meč krále D´Sala
- vydal: Triton, Praha 2008
- obálka: Jan Patrik Krásný
- 376 stran / 279 Kč
