Když se Smrt rozhodne stát vypravěčem, Markus Zusak: Zlodějka knih
Silný, strhující a nesmírně jímavý příběh z pera mladého a nadějného autora Markuse Zusaka, který pohltil celý svět a prakticky se mrknutím oka stal světovým bestselerem – to je Zlodějka knih.
Nacházíme se v období na samém začátku 2. světové války. V Německu. A tam se celý příběh také odehrává. Vzduch houstne, těžkne a nad milióny životů po celém světě visí Damoklův meč. Zlověstně se houpe a čeká na svou chvíli. Drží jej totiž vypravěčka knihy Zlodějka knih, a tou je smrt. Není to ovšem úsměvné podání Smrti jako třeba v příbězích Terryho Pratchetta, ale jedná se o mnohem lidštější a skutečnější ztvárnění.
Smrt Markuse Zusaka se stává nesmrtelnou vypravěčkou, prakticky neohrozitelnou, která má možnost sledovat několik příběhů lidí, mluvit o nich a následně je spojit v jeden. A to tak, aby to do sebe dokonale zapadalo. Tak reálně až skutečně, že se vás dotknou její chladné prsty. Tak reálně a skutečně, že cítíte pachuť a vůni dané scény. A právě kvůli tomu je příběh Zlodějky knih tak zajímavý.
Liesel během jediného dne ztratila domov, přímo před očima jí zemřel bratr a je nucena opustit matku a začít žít na naprosto neznámém místě u neznámých lidí, které má považovat za rodiče. Jediné, co jí zůstalo, je kniha, kterou se jí povedlo ukořistit a která zároveň představuje poslední vzpomínku na zesnulého bratra a matku.
Zlodějka knih je jeden z toho typů příběhů, které se v současné době už nepíšou. Námět je tak obyčejně neobyčejný a kouzelný, až bere dech. Příběh plyne, nezadrhává se a je psán bohatým a živým jazykem, který žádný nakladatelský redaktor neokleštil. Plně rozvíjí čtenářovu fantazii, která během čtení plyne jako film. Postavy jsou velmi lidské, skutečné a reálné.
Markus Zusak ve čtyřech bodech
- Markus Zusak je australský autor.
- Zlodějka knih je jeho pátou knihou a v ČR druhou, která byla přeložena.
- V roce 2014 by měla vyjít jeho další kniha pod originálním názvem Bridge of Clay.
- Markus Zusak se hodně orientuje na silné příběhy o dětských hrdinech.
Markus Zusak píše srozumitelně, trochu květnatě a je zřejmé, že oplývá velkou slovní zásobou i trefnými přirovnáními. Což je v současné době příjemnou změnou mezi mořem knih, které jsou psané v přítomném čase a velmi stroze a jednoduše. Malým negativem se ovšem stala německá slovíčka, která se v příběhu místy hojně objevují – ten, kdo neumí německy a zajímá ho jejich význam, se musí obrátit na slovník. Nikde nejsou žádné vysvětlivky ani třeba poznámka překladatele.
Příběh o dospívající Liesel je sice jednoduchý a prostý, dalo by se říct, že i bez větších zvratů. Nicméně je i přesto přirozeně propletený osudy několika lidí, které se vzájemně střetávají a výrazně do něj zasahují, i kdyby několika stranami.
Z tiché dívky postupem času vyrůstá někdo mnohem bojovnější a někdo, kdo si dokáže získat lidi. Liesel projde v knize hned několika proměnami a patří spolu s židovským uprchlíkem Maxem mezi nejrozvinutější a nejzajímavější postavy.
Příběh o Zlodějce knih velmi syrově a bez skrupulí ukázal životy těch, kteří žili v nacistickém Německu. Konečně se objevila kniha poukazující na to, jak se žilo na druhé straně a rozhodně to nebylo dobré. Jde o výbornou knihu a nelze ji než doporučit.
- Markus Zusak: Zlodějka knih
- Argo, 2009
- překlad: Vít Penkala
- 528 stran, 398 Kč