Žid Viktor Hiler a Němec Karel Schmidt jsou dobrými přáteli. Oba sice pokukují po Sáře, ale o srdce této dívky nesoupeří. Ne snad proto, že Sára očividně dává přednost Viktorovi, ale osud je příliš brzy vyžene z rodného Ružomberku. Oba se setkají o mnoho let později. A bude to setkání, při němž potečou potoky krve.

Viktor uteče do Spojených států, které mu jeho příbuzní popisují jako hotový ráj na zemi. Najde tam ale jen zemi sužovanou hospodářskou krizí. Nakonec skončí v náruči mafie. Přesněji ve skupině, která má za úkol likvidovat všechny nepřátele, na něž je vypsána odměna. Nic ale netrvá věčně, a tak se Viktor opět octne na útěku. Tentokrát zpět do vlasti. Celé Slovensko se však mezitím změnilo. Teď hrdě stojí po boku Třetí říše a tancuje přesně tak, jak Hitler píská. A i zde se má židovské obyvatelstvo stát obětí zrůdného programu na likvidaci menšin.

Karel se s rodiči přestěhuje do Mnichova, kde jeho otce čeká kariéra v továrně. Zatímco studuje medicínu, stává se svědky následků akcí skupin SA. Ačkoli se mu tito lidé hnusí (zejména po incidentu, který skončí jeho zraněním), nechá se spolubydlícími přemluvit k návštěvě jednoho z Hitlerových projevů. Netrvá dlouho a z Karla se stává Karl, sympatizant NSDAP a později i spolupracovník samotného Heydricha. Díky své oddanosti a efektivitě dostává za úkol odstranit ty obyvatele Říše, kteří nemají podle Hitlera právo na život. Což ho shodou náhod zavede nejprve do Polska a poté na území Slovenského štátu.

Jozef Karika v pěti bodech:

1. Narodil se roku 1978 v Ružomberku.
2. Vystudoval historii na Univerzitě Mateja Bela v Bánské Bystrici.
3. Vystřídal různá zaměstnání, mimo jiné televizní redaktor, vedoucí marketingového a grantového oddělení a mluvčí města Ružomberk.
4. Jeho románový debut Ve stínu mafie byl téměř dva měsíce druhou neprodávanější knihou na Slovensku.
5. Jeho román Trhlina byl v roce 2019 zfilmován.

Zdá se, že na co Viktor sáhne, to se pokazí. Nejprve smrt syna místního váženého občana, potom velmi nešťastný pobyt v Americe, během nějž se zubatá rozhodně nenudí, krátké intermezzo klidnějšího života v rodném městě a potom transport do Polska. Tam je Viktor nucen sledovat, jak všichni, které kdysi znal, postupně mizí v obrovských pecích a hromadných hrobech. A potom se v táboře objeví dávno ztracený přítel. Setkání se pochopitelně obejde bez objímání a vřelých slov. Přesto se zdá, že by Karl mohl alespoň v něčem Viktorovi pomoct. Ne však pro staré dobré časy, ale aby nikdo neprozradil jeho spojitost s Ružomberkem a tamními Židy. I když se na čas dostane Viktorovi lepšímu zacházení, hrůzy tábora to nevymaže. Obzvlášť poté, co se všichni jeho známí octnou na seznamu těch určených k okamžité likvidaci.

Na smrt není snadným čtením. Nejen kulisami druhé světové války a událostmi spojenými s koncentračními tábory a výsledky nacistické rasové politiky. Co se zpočátku tváří jako jednoduchý příběh dvou přátel, je záhy přetvořeno v obsáhlé vyprávění objasňující osudy obou mladíků. Z anotace knihy je poměrně zjevné, že autor bude muset ve finále tyto dva postavit proti sobě a pravděpodobně nepůjde o partii šachu. Díky rozsahu přes 600 stran má Jozef Karika dostatek prostoru na to, aby čtenářům představil podrobně všechny důležité události, které hlavní hrdiny zavedou až ke konečnému zúčtování. Jde vlastně o soubor mnoha příběhů, přičemž v každém detailu je dbán důraz na historickou přesnost (v rámci fikce pochopitelně). Díky tomu je samotný závěr natolik silný, že vzpomínky na tuto knihu budou erozi paměti odolávat velmi dlouho.

Na smrt je jedinečným dílem, které nejspíš nebude nikoho motivovat k opakovanému čtení, ale rozhodně patří na seznam povinné četby každého fanouška literární fikce.

• Jozef Karika: Na smrt
• Argo, 2020
• Obálka: Neil Johnston
• Překlad: Jiří Popiolek
• 692 stran, 398 Kč (v e-shopu Fantasye již za 358 Kč)