Když dáte dohromady ambiciózního barda a neohroženého horala s kouzelným mečem, může to dopadnout jakkoli. Přidejte k tomu ale talentovanou spisovatelku a výsledkem je velice povedený debut.

Cuchenan má štěstí. Nejprve umře jeho mistr a majitel v jedné osobě, čímž se z Cuchenana stane svobodný člověk. A potom, protože svoboda ještě neznamená plný žaludek, najde kouzelný meč a draka. Jak známo, draci jsou odjakživa žádanými pomocníky při cestě za slávou. A tak, aniž by po tom doopravdy toužil, stane se z Cuchenana drakobijec a člen družiny místního panovníka.

Minangar naopak doufá, že se mu nějaká ta sláva přihodí. Jinak by ostatně nezabloudil až na daleký sever. Bez peněz, jen s hudebním nástrojem a talentem komplikovat si život hledáním inspirace u vdaných žen. Nicméně i na něj se usměje štěstí a on se stane vyhledávaným interpretem. A protože hrdinské písně nerostou na stromech (a ženy nabízí inspiraci jiného druhu), přidá se bard k Cuchenanovi, aby ho doprovázel a patřičně zveličoval jeho skutky.

Michaela Merglová v pěti bodech

1. Je několikanásobnou držitelkou ocenění Lady řádu fantasy.
2. Její texty se objevily v antologiích Mladé čarodějky či Mlok.
3. Spolupracuje s literárním webem Triumvirát.
4. Píseň oceli je její debutovou knihou.
5. V současné době žije v Praze.

Každý hrdina potřebuje někoho, kdo se mu postará o marketing. A není nic snazšího, než vsadit na typická očekávání. Urostlý seveřan bez bázně a hany, zato s magickým mečem je doprovázen zženštilým pěvcem, jehož jedinými zbraněmi jsou mrštný jazyk a rychlé nohy. Ačkoli si zpočátku lezou na nervy, časem se musí spřátelit a začít si pomáhat. Tak už to chodí. Hrdina by měl barda nesčetněkrát vytáhnout z bryndy, aby si alespoň jednou role vyměnili, pokud možno v tu nejméně očekávanou chvíli. Lze předpodkládat, že jeden se postará o vtipné situace a druhý o usekané končetiny a krátké věty.

Kniha je rozdělena do jednotlivých epizodních příběhů s uzavřeným dějem. Což zvyšuje čtivost. Navíc, oba hlavní hrdinové se spravedlivě dělí o pozornost. A i když fungují podle rozpoznatelných šablon, vytvořila z nich autorka uvěřitelné osobnosti.

Michaela Merglová se nebojí využít stereotypy ve svůj prospěch. Díky nim se totiž nemusí zaměřovat na vymýšlení důmyslných důvodů, proč by se tak rozdílné postavy měly potkat zrovna v tom a tom městě. Není třeba ani zachraňovat svět, občas je větším dobrodružstvím záchrana nejbližší vesnice. Nejsou zde komplikovaná jména a bohy, jak se zdá, osud lidí přílši nezajímá. Bard má opravdu talent, nicméně autorka netrpí potřebou dokazovat to čtenářům neustálým podsouváním jeho písní. Horal sice vlastní úžasný magický artefakt sloužící ke zkracování rukávů, ale to neznamená, že by se z něj automaticky stal superhrdina. Díky nalezenému meči je pro něj snazší naučit se vše, co je pro boj třeba. Nicméně bez učení to stejně nepůjde.

Děj je vždy jasný a bez zbytečných příkras. Oba hlavní protagonisté se chovají očekávatelně, a i když zápletky ničím nepřekvapí, není to špatně. Ačkoli se zdá být snadné napsat podobnou knihu, opak je pravdou. Píseň oceli je povedeným debutem, v němž autorka dokazuje, že s trochu originálnějším námětem by dokázala hotové divy.

• Michaela Merglová: Píseň oceli
• Epocha, 2019
• Obálka: Žaneta Kortusová
• 600 stran, 375 Kč (v e-shopu Fantasye již za 338 Kč)