Juli se ocitá na útěku před Normalitou, Alina Bronsky: Rozbité zrcadlo (Za zrcadlem 2)
Juli je odříznutá od své matky, sourozenců i ostatních víl. Teď ji jako poslední žijící vílu pronásledují po celém světě. Připojila se k místní smečce ztracených duší a putuje po městě s nadějí, že na sebe neupoutá žádnou pozornost.
Do světa víl se vrátit nemůže, protože všechny brány jsou, zdá se, zničeny. Všichni její bývalí přátelé z ní nyní mají smrtelnou hrůzu, s výjimkou Ksy, kterou se Juli i přes značné nebezpečí rozhodne za doprovodu Kojota, vůdce smečky navštívit. Když u kamarádky naberou pár sil, vydají se hledat pomoc u hrdinčiných prarodičů, se kterými ale nikdy nevedla dvakrát přátelské vztahy. Je obdivuhodné, že jakožto Normálové Juliinu matku, vílu vůbec celá ta léta snesly.
V předchozím díle odhalila autorka mnoho rodinných tajemství, které nejen Juli pořádně zamotaly hlavu. V Rozbitém zrcadle se konečně po malých krůčcích dozvídáme pravdu, která sebou nese další spoustu komplikací a překvapení, díky čemuž se čtenář nemusí bát nudné chvíle.
Hlavní postava Juli, která byla Za zrcadlem ještě celá zmatená a ustrašená z šokujícího zjištění, že je vílou, se mrknutím oka proměnila v relativně odvážnou mladou dívku, kterou nic nevyvede snadno z míry. Bohužel se tím ale kdekomu může začít jevit jako typická mladá hrdinka, která se dá najít v každé druhé knize. O dalších postavách toho autorka mnoho nenapsala, sem tam pár střípků z minulosti, ale co se charakteru týče, zaměřila se hlavně na Juli.
Jsem smečce vděčná, že mě přijali mezi sebe. Bez nich bych dávno zemřela hlady a umrzla. Ale i po měsících se nedovedu tvářit, že jsem jedna z nich. (str. 5)
První polovina knihy není ani zdaleka tak chytlavá jako ta druhá. Svojí napjatou atmosférou po celou dobu věští nějaký zásadní zvrat. Ten skutečně přijde a právě po něm se příběh stává teprve pořádně čtivým. S Juli se čtenář také pořád stěhuje z jednoho podivného místa do druhého, čímž začne být čím dál tím těžší knihu odložit.
Alina Bronsky v pěti bodech 1.Narodila se v Jekatěrinburgu. 2. Ve třinácti letech se s rodinou přestěhovala do Německa. 3. Působila jako redaktorka v novinách. 4. Už od mládí toužila stát se spisovatelkou. 5. Její první román sklidil velký úspěch, a byl nominován na jednu z nejprestižnějších evropských literárních cen.
Jelikož tímto dílem série Za zrcadlem končí, určitě není dvakrát těžké domyslet si, jak celé dobrodružství skončí. Alina Bronsky ale napsala jistým způsobem otevřený konec. Ve svém epilogu sice dala najevo, jak příběh zásadně skončí, ale přesto nechává pár otázek nezodpovězených.
Stejně jako první díl, ani tento ničím zvláštním nevyčnívá. Postavy jsou v zásadě zajímavé, ale až na Juli je čtenáři nemají možnost blíže poznat. Námět je sám o sobě zajímavý, protože zde nejde o typické krásné víly s velkými třpytivými křídly, ale o bytosti ze kterých mají lidé hrůzu. Rozbité zrcadlo není nikterak náročné čtení, ale je to pěkné počtení na jedno odpoledne, do kterého se čtenář dokáže snadno začíst.
- Alina Bronsky: Rozbité zrcadlo (Za zrcadlem 2)
- CooBoo, 2014
- překlad: Tereza Pecková
- obálka: Linda Marečková
- 212 stran, 269 Kč (v e-shopu Fantasye již za 242 Kč)