Dvojčata Carys a Andreus neměla nikdy vládnout Edenu. Díky jejich staršímu bratrovi, dědici trůnu, byla budoucnost království bezpečná. Ale zdání – a soupeři – mohou klamat. Když krále Edenu a korunního prince zabijí vrazi, Eden zoufale potřebuje panovníka, ale posloupnost nástupnictví se zdá nyní nejasná. S vládnoucí radou, která se chystá získat moc, se Carys a Andreus potýkají pouze s jedinou možností – účastnit se soudního procesu, který určí, kdo z nich je hoden vládnout království.

Jako bratr a sestra se Andreus a Carys vždy vzájemně chránili – před dvorem a před netvory, kteří číhali v horách za královskou zídkou. Střežili svá tajemství. Proces dědictví však zkouší vazby důvěry a rodiny.

Se svou zemí a rozdělenými srdci Carys a Andreus zjistí přesně to, co každý udělá, aby získal korunu. Jak dlouho předtím, než se podezírání ustálí, je žízeň síly dovede k nejvyšší zradě?

Dva následníci, jedna koruna

Prokletý trůn přiláká především čtenáře, kteří četli autorčinu druhou sérii Univerzita výjimečných, jež je však hodnocena kladněji než tato nová sága. Druhé lákadlo bezpochyby představuje obálka knihy. V knihovně vypadá opravdu skvěle!

Důvodem k nižšímu hodnocení může být fakt, že autorka tentokrát poněkud odbyla hlavní postavy. Bohužel sourozenci působí místy nesympaticky a chybí jim detailnější charakteristika, jako kdyby Charbonneauová jejich „já“ pořádně nepromyslela.

Z toho positivního hlediska se však podařilo dobře uchopit vztah mezi oběma sourozenci. Úctyhodné bylo například to, jak Carys chránila Andrease a snažila se všechnu pozornost obrátit k jeho prospěchu, což mu v očích ostatních velmi prospělo.

Některé knihy mají pomalejší rozjezd, což ale dokáží často vynahradit svižným závěrem. Pokud má ovšem dílo pomalý rozjezd víc jak první třetinu rozsahu, bude asi něco špatně. V Prokletém trůnu sice najdeme akci a nějaké to napětí, které ale je ale místy poněkud nepromyšlené. Dílo proto není jednoduché přečíst na jeden zátah, čtenář může mít tendenci ho na chvíli odložit a poté se k němu vrátit. Po přečtení knihy ale nebude litovat, že tak učinil, protože se mimo jiné dozví, kdo nastoupí na trůn a jak celé to drama dopadne.

Od druhé třetinu jde pak kniha nahoru a stává se čitelnější. Kromě toho zde nalezneme i milostnou zápletku, zrady a nástupnické zkoušky. Čtenář si chvilkami myslí, že odhalil, co autorka v danou chvíli zamýšlí, aby ho opět zaskočila. Vždy je o krok napřed. A nejen v tomhle… V románu se najde i pár dalších překvápek.

Po pomalém rozjezdu možná budete uvažovat nad tím, zda si přečíst pokračování, ale po závěrečných stránkách budete rozhodnuti. Pokud máte Prokletý trůn rozečtený a soupeříte s ním, dokončete ho. Stojí to za to. Mile vás překvapí a nebudete litovat.

• Joelle Charbonneau: Prokletý trůn
• Fragment, 2018
• Překlad: Alžběta Kalinová
• 280 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)